(10.20 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím o další vystoupení. Pan poslanec František Novosad. Prosím, pane kolego.
Poslanec František Novosad: Ještě jednou dobré dopoledne. Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, chci se vyjádřit k návrhu zákona o zaměstnanosti, sněmovní tisk 373/4.
Snaha řešit problematiku dlouhodobě nezaměstnaných lidí, kteří jsou rok, dva, tři a déle bez zaměstnání, kteří se mnohdy úspěšně práci vyhýbají, tento zákon neřeší. Tento zákon upravuje věci, kde budou lidé, kteří poctivě pracují, přicházet o zaměstnání. A tito lidé po dvou měsících rezignování na úřadech práce, kdy ztratili mnohdy ne vlastní vinou zaměstnání, protože byli propuštěni, tak místo toho, aby jim bylo nabídnuto vhodné zaměstnání, aby práci našli, tak budou vyhnáni na takzvanou veřejnou službu. A paradoxně lidé, kteří dostali tříměsíční odstupné a vyšší, tak vlastně po dvou měsících, kdy dotují ze svého odstupného podporu v nezaměstnanosti, protože žádnou nedostávají, tak ještě minimálně měsíc budou pracovat na veřejných pracích, protože budou registrování na úřadu práce. A to má mít svůj důvod například z hlediska pojištění.
Novela ruší povinnosti zaměstnavatelů hlásit úřadům práce volná místa. Bez informací o volných místech, které shromažďovaly úřady práce -
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Promiňte, pane kolego. Poprosím o klid v jednacím sále.
Poslanec František Novosad: Děkuji.
- nebude mít vláda ani veřejnost přehled o informaci o potřebách trhu práce a o volných místech, o která se mohou nezaměstnaní plně ucházet.
Novela navrhuje zpřísnění podmínek pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podle současného zákona má na podporu v nezaměstnanosti nárok ten občan, který v posledních třech letech odpracoval alespoň dvanáct měsíců. Podle navrhované novely se tato lhůta snižuje ze tří na dva roky, což je samozřejmě velmi nevýhodné z hlediska dlouhodobě nezaměstnaných, zvláště v oblastech, kde tato nezaměstnanost je vysoká. Mám na mysli severní Čechy, severní Moravu, Valašsko apod.
V našem státě žije celkem jeden milion pět set osob se zdravotním postižením, což představuje téměř 10 % populace. Z nich je více než půl milionu lidí v pracovně aktivním věku do šedesáti let a necelých 450 tisíc osob se základním vzděláním nebo vůbec bez vzdělání. Lidé, kteří po celý život vykonávají jen pomocné a jednoduché manuální práce, jen velmi obtížně nacházejí pracovní uplatnění. Lidé, pro které je například práce v chráněných dílnách jednou z mála jistot, navrhovaná novela jim pracovní uplatnění značnou měrou ztěžuje.
Tato novela vychází z principu vymezení chráněných pracovních míst. Bezdůvodně ruší takzvané chráněné pracovní dílny. Jedním ze stále se opakujících argumentů je zamezení zneužívání státní podpory v zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Tyto úpravy si dostatečně neuvědomují, že většina těchto lidí potřebuje k výkonu svého povolání speciální podmínky a velkou pomoc, režimové opatření apod. V době, kdy zaměstnavatelé snižují náklady na výrobu a provoz svých firem, aby byli schopni obstát v současné ekonomicky náročné době, nebudou investovat do nezbytných nevýrobních prostředků, které potřebuje zaměstnanec se zdravotním postižením. Novela sice ponechává možnost příspěvků na zřízení chráněného pracovního místa, ale podmínky výrazně ztěžuje. Žadatel musí zajistit jeho udržitelnost na dobu dlouhých tří let, aniž by předem věděl, zda nový pracovník bude schopen dlouhodobě svěřenou práci vykonávat.
Novela zákona obsahuje i další změny, které negativně ovlivní životy uchazečů o zaměstnávání, a dokonce hrubě zneužívají existenční tíseň lidí v hmotné nouzi. Jedním z nich je nařízená veřejná služba v rozsahu dvaceti hodin týdně již po dvou měsících registrace na úřadu práce. Ustanovení je rozšířeno o nejasný okruh institucí, u kterých bude možno veřejnou službu vykonávat. Nevymezení těchto dalších subjektů tak bude vést k zvýhodnění soukromých firem i k přidanému zneužívání lidí v tíživé životní situaci. Stát nařizuje neplacenou práci lidem v nepříznivé sociální situaci, která bude podmínkou nejen pro přiznávání pomoci v hmotné nouzi, ale i pro samostatnou evidenci osob na úřadech práce i v případě, kdy nebude pobírat žádnou podporu od státu. Stát si tak vynucuje neplacenou práci od osob, které žijí na okraji sociálního vyloučení a přímo je vhání do švarcsystému, který na druhé straně chce tato novela znemožnit.
Nákup zprostředkovatelských služeb od soukromých agentur a firem v žádném případě nepovede k úsporám vynaložených prostředků, ale k jejich enormnímu navýšení. Pokud stát bude hradit agentuře až 6 750 korun za jedno zprostředkované místo, budou náklady v této činnosti několikanásobně vyšší než v současnosti. Na úřadu práce jistě zůstanou zachována pracovní místa na oddělení zprostředkování, protože někdo musí uchazeči zprostředkovat kontakty na pracovní agentury.
Reformy nejsou reformami, ale pouhými škrty výdajů, které ohrožují samostatnost a soběstačnost lidí v nepříznivé sociální či zdravotní situaci. Ohrožují také funkčnost mladých rodin s dětmi, existenční status lidí bez práce a v hmotné nouzi. Výrazně zhoršují sociální ekonomickou situaci většiny občanů naší republiky.
Vážené dámy a pánové, měli bychom se skutečně nad tímto návrhem zamyslet a být, jak se říká, lidumily. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu poslanci Novosadovi. Paní poslankyně Vlasta Bohdalová má nyní slovo. Pan poslanec Jan Hamáček - faktická.
Pardon, ještě pan ministr Drábek chtěl - faktická poznámka, poté pan kolega Hamáček.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Dobré dopoledne. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi jenom čtyři krátké poznámky k předchozímu vystoupení.
Bylo tady uvedeno, že novela zákona o zaměstnanosti neřeší dlouhodobou nezaměstnanost. Já bych chtěl upozornit na to a zdůraznit, že naopak ta novela je zaměřena na dlouhodobou nezaměstnanost. Veřejná služba je zaměřena především na dlouhodobě nezaměstnané. Prosím, abyste nepodporovali šíření různých fám i po internetu ve smyslu toho, že veřejná služba je zaměřena pouze na krátkodobě nezaměstnané. Není to pravda a myslím si, že každý, kdo si ten tisk alespoň zběžně přečte, tak zjistí, že je to tak, jak říkám.
Co se týká hlášení volných pracovních míst, tak tady bych se odkázal na kolegu Jandáka. Je třeba poslouchat hlas lidu. Hlášení volných pracovních míst je naprosto nevhodný systém, který nefunguje ani směrem k uchazečům o zaměstnání, ani směrem k zaměstnavatelům. Obě strany si stěžují na to, že je to systém, který je byrokratický a nic věcného nepřináší. Je zbytečné tento systém držet dál. Po dvaceti letech zkušeností, necelých dvaceti letech zkušeností, je naprosto jasné, že povinné hlášení volného pracovního místa je naprosto přežité a jenom zbytečně administrativně zatěžuje jak zaměstnavatele, tak úřady práce, tak uchazeče o zaměstnání, kteří pak chodí do firem a ptají se na místo, které je nahlášené čistě jenom formálně.
Chráněná pracovní dílna, chráněné pracovní místo. Slyšeli jsme včera od jednoho z poslanců sociální demokracie, že máme hledat a odstraňovat duplicity, že to je ten správný způsob, jak šetřit veřejné finance. Toto je přesný příklad. Vedle sebe chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna je přesně to, co je navíc. (Upozornění na čas.)
Náklady na agentury nejsou několikanásobně vyšší. Je to možnost a ty náklady jsou stejné jako na úředníka úřadu práce.
Děkuji za pozornost a omlouvám se za překročení času. Příště budu mluvit rychleji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Nyní faktická poznámka - poslanec Jan Hamáček. Prosím. ***