(9.50 hodin)
(pokračuje Novosad)
Zájmem a povinností státu musí proto být vytvořit zaměstnancům zdravotnické záchranné služby také podmínky, aby byl vytvořen stabilní kádr kvalifikovaných pracovníků, a přijmout opatření k zamezení fluktuace v tomto segmentu péče. Složkou erudice zdravotnického pracovníka je bezesporu také jeho zkušenost, která se nezískává ničím jiným než četností zásahů, která je samozřejmě přímo úměrná délce výkonu povolání, potažmo trvání pracovního poměru. Doporučujeme proto do návrhu zákona zapracovat opatření, která by motivovala zaměstnance zdravotnické záchranné služby k setrvání při výkonu zdravotnického povolání.
Z výše uvedených důvodů rovněž odborové svazy zpracovaly již v předcházejících letech návrh na úpravu sociálního zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků a zdravotnických záchranných služeb. K tomu současně dodáváme, že tento návrh byl široce diskutován při předchozím projednávání k návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě a sociální partneři s tímto návrhem vyslovili souhlas. Podporu tento návrh získal i u politických stran zastoupených v tehdejší Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a byl součástí posledního návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě, který projednávala Poslanecká sněmovna.
Návrh je přílohou č. 1 připomínek zdravotnické služby a jako nový ho požadujeme do předloženého znění zapracovat, do předpokládaného návrhu zákona o zdravotnické záchranné službě.
Ustanovení § 6 odst. 2 písm. b) k návrhu zákona. Zde vzniká otázka, zda musí být splněny skutečně všechny podmínky uvedené v bodu 1 až 4 současně. Máme za to, že by stačilo plnění jen jedné z podmínek uvedených v bodu 1 až 4. Dále je nutno stanovit, co se považuje u dojezdové doby za jiné případy hodně zvláštního zřetele.
Ustanovení § 11 odst. 14 návrhu zákona. V tomto ustanovení se upravuje vydávání takzvaného organizačně provozního řádu zdravotnického operačního střediska, který mimo jiné upravuje organizační a provozní podmínky práce zaměstnanců. Navrhujeme výslovně stanovit, že k otázkám týkajícím se zaměstnanců, jejich práv a povinností, si zaměstnavatel vyžádá předchozí písemné stanovisko i odborové organizace, neboť se jedná o zvláštní typ vnitřního předpisu zaměstnavatele, který může upravit zásadní otázky týkající se zaměstnanců. Jeho vydání podléhá také projednávání s odborovou organizací jako povinnost vyplývající ze zákoníku práce.
Další možností je s poukazem na význam tohoto vnitřního předpisu, významem srovnatelného s pracovním řádem, stanovit, že zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, v části týkající se organizačních a provozních podmínek práce zaměstnanců je povinen si vyžádat k vydání či jeho změně předchozí souhlas odborové organizace za předpokladu, že bude možno tuto část oddělit od ostatního obsahu řádu.
Ustanovení § 13 odst. 1 návrhu zákona. Je potřeba uvést, kolik minimálně členů musí mít výjezdová skupina rychlé lékařské pomoci a výjezdová skupina rychlé zdravotnické pomoci.
Ustanovení odst. 1 upozorňují na rozpor, protože výjezdová skupina, kterou tvoří zdravotničtí pracovníci, vykonávají činnost zdravotnické záchranné služby uvedené v odst. 4 písm. f) až k). V návrhu zákona nemá prostředky ani prostor telefonická asistovaná první pomoc. Tuto činnost zajišťuje operační středisko. Název poskytovatele zdravotnické záchranné služby tvoří slova zdravotnická záchranná služba, za která se v příslušném slovním tvaru doplní název kraje, tedy poskytovatele zdravotnické záchranné služby. Je-li podle jiného právního předpisu součástí názvu dodatek označující právní formou právnické osoby, doplní se za tento dodatek za název kraje. V názvu jiné osoby nesmí být obsaženo slovní spojení zdravotnická záchranná služba. Poskytovatel zdravotnické záchranné služby je povinen označit zařízení zdravotnické záchranné služby včetně mobilních a dopravních prostředků a pracovní oděvy členů výjezdových skupin svým názvem obsahujícím slovní spojení zdravotnická záchranná služba a znakem zdravotnické záchranné služby způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem. Znak zdravotnické záchranné služby a slovní spojení zdravotnická záchranná služba smí označení objektu dopravních prostředků, oděvů a písemností užít pouze poskytovatel zdravotnické záchranné služby. Vzor znaku zdravotnické záchranné služby, jednotné provedení pracovních oděvů, základní barevné provedení a označení mobilních a dopravních prostředků a písemností stanoví prováděcí právní předpis.
Doplnění návrhu zákona o zdravotnické službě a další část týkající se sociálního zohlednění náročnosti práce zdravotnických pracovníků zdravotnických záchranných služeb. Doplňují se nové paragrafy, které se zařadí pod § 25 návrhu zákona o následujícím znění. Zdravotnický pracovník, který vykonává povolání podle zvláštního zákona v rámci zdravotnických záchranných služeb alespoň deset let, má nárok na lázeňskou péči nebo rehabilitační péči a upevnění tělesného, duševního stavu v délce 14 dní v kalendářním roce.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane poslanče. Pan kolega Jan Hamáček má slovo. Prosím.
Poslanec Jan Hamáček: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, kolegyně, kolegové, dovolte, abych pokračoval ve svém vyjádření k tisku 412, bodu 98.
Já jsem tady ve svém prvním vystoupení mluvil o některých rizicích a některých zkušenostech ze zahraničí, které jsou podle mého názoru velmi varovné. A nyní mi dovolte, abych se nyní zastavil u některých finančních aspektů.
;Já mám pocit, že jakkoliv jsme přesvědčováni o opaku, tak vláda nemá zcela jasnou vizi, jak za současné komplikované ekonomické situace, která ve světě a v českých veřejných financích panuje, uhradí takzvané transformační náklady, o kterých jsem mluvil v minulém vystoupení, té připravované částečné privatizace průběžného systému. Bude podle mého názoru dlouhodobě hradit škrty v konkurenci dalších potřeb, které patří k velmi podfinancovaným odvětvím, jakými jsou zdravotnictví, školství, věda, výzkum či dopravní infrastruktura.
Chtěl bych v této situaci připomenout jednu věc. Česká republika se dnes nachází v situaci, kdy na rozdíl od ostatních zemí, které prováděly takovouto reformu, nemá vytvořenou žádnou důchodovou rezervu, respektive rezervu, ze které by bylo možné uhradit tyto transformační náklady. Ukazuje se, že to není možné, takovouto rezervu vytvořit, protože se potýkáme se stále rostoucími nebo minimálně obrovskými deficity, a tím druhým logickým zdrojem, který by mohl být použit, to znamená státní majetek, tak jeho poslední zbytky, které ještě máme, tak je evidentní, že je naše země bude potřebovat ke krytí jiných potřeb, které v čase přijdou dříve než tato do relativně dlouhého časového období rozložená důchodová reforma. K odstranění zadlužování budoucích generací, o kterém mluví vláda, když obhajuje reformu veřejných financí, a hovoří o tom i při těchto úpravách průběžného důchodového systému, tak toto odstranění se při zavedení této reformy odloží podle mého názoru naneurčito. Naopak se stane to, že budoucí generace mladých lidí, o kterých vláda říká, že nemají zadlužovat generaci jejich rodičů a nemají žít na jejich úkor, tak díky tomuto systému vyvedení, opt-outu, zaplatí stejný účet de facto dvakrát. ***