(22.20 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu ministrovi. Prosím nyní paní poslankyni Martu Semelovou, která je přihlášena jako další do této sloučené rozpravy. Prosím.
Poslankyně Marta Semelová: Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové, vládo, vážená paní předsedající. Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o pomoci v hmotné nouzi, o sociálních službách, o státní sociální podpoře a další, patří mezi návrhy, které vláda prosazuje dalo by se říci proti všem. Prosazuje ho bez ohledu na názory odborníků, bez ohledu na hlasy veřejnosti, na protesty opozice, odborů i občanských iniciativ. Ostatně pohrdání těmi všemi jste jako vládní koalice potvrdili prohlasováním omezení vystoupení poslancům, a dokonce i senátorům. Byl to ukázkový příklad nekompetence, nedemokratičnosti a bezradnosti. Zbaběle se snažíte umlčet jakýkoliv jiný názor bez ohledu na jednací řád, bez ohledu na závažnost projednávaných zákonů, jejichž přijetí odnese většina občanů. Je vám úplně jedno, jak tito lidé žijí, nezajímá vás to. Vy způsobíte dluhy, občanům pošlete složenku. Vy zavřete oči před korupčními aférami a daňovými úniky, občané to zaplatí. Umlčujete názory varující před dopady a na občany, kteří to nezvládnou a dostanou se do dluhů a hmotné nouze, pošlete exekutory. Vámi proklamovaná snaha o zjednodušení a zvýšení hospodárnosti systému a zvýšení motivace osob k řešení nepříznivé sociální situace má ve skutečnosti jediný cíl, a zaznívá to tu opakovaně - zisk pro banky, soukromé firmy a agentury, stále víc peněz pro bohaté a utahování opasků pro ty s nejnižšími příjmy. Co jiného je zavedení soukromých agentur na zprostředkování práce, které zaplatíme ze státního rozpočtu, přičemž úředníci z úřadů práce se propustí a povinnost zaměstnavatelů nahlásit volná místa se zruší? O co jiného šlo ve chvíli, kdy aniž by zákony tzv. sociální reformy prošly celým legislativním procesem, MPSV už honem rychle zadalo lukrativní tendr na dodání a provozování sociální karty po vzoru pražské opencard?
Tvrdíte, že občané se záměrně vyhýbají práci, a tak na ně musí být ještě větší přísnost. V duchu této zkreslené představy zhoršujete podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti a dávek v hmotné nouzi a klidně vyřadíte nezaměstnaného z evidence už po dvou měsících. Běžte se podívat do regionů, kde na jedno pracovní místo čeká x lidí, do vesnic, kde většina obyvatel nemá šanci vůbec nějakou práci sehnat. Těmto lidem vzkazujete, že jsou flákači a nemají nárok na důstojný život. Organizaci veřejné služby převádíte na Úřad práce České republiky, přičemž odebrání těchto kompetencí obcím povede ke zhoršení nabídky sociální práce na jejich území a vzdálení se občanům. Co občany dál čeká, to je časové omezení vyplácení doplatků na bydlení. Nově má být podmínkou nároku na něj získání nároku na příspěvek na živobytí. Doplatek na bydlení se má navíc poskytovat nejdéle po dobu 84 měsíců během posledních deseti let, přičemž doby pobírání se za tu dobu sčítají. Po jejím uplynutí už nebude mít člověk nárok na nic, leda snad na místo pod mostem, i když i tam bude asi brzy potřeba zavést pořadník.
Další pohroma čeká na zdravotně postižené. Bleskové uzdravení některých z nich nebude výsledkem zázračných léčebných schopností ministra Drábka, ale důsledkem zhoršení podmínek při posuzování stupně závislosti. Mnozí se tak přesunou do nižšího stupně, sníží se jim příspěvek na péči a někteří zdravotně postižení a znevýhodnění budou z nároku na příspěvek na péči vyloučeni vůbec.
Balíček tzv. sociálních reforem tedy dopadne na občany, kteří se do nelehké situace dostali v naprosté většině ne vlastní vinou, ale vinou tohoto systému a vinou této a minulých vlád. Dopadne na občany, na jejich rodiny, na děti. Nedopadne bohužel na vás, kteří tyto zákony zaměřené proti lidem předkládáte. Zatím. Jsem totiž přesvědčena o tom, že lidé si to, co předvádíte, jak se chováte a co schvalujete, zapamatují.
Pro KSČM jsou předložené návrhy zákonů, které jsou součástí asociální vládní reformy, zcela nepřijatelné.
Na závěr poslední poznámku. Předsedkyně Sněmovny tento týden vyzvala mého kolegu, aby se k ní choval tak, jak se má chovat k předsedkyni Poslanecké sněmovny. Já bych naopak chtěla vyzvat celou vládu a koaliční strany, aby se konečně začali chovat k občanům tak, jak se patří, s úctou a respektem, s ochotou jim naslouchat a s takovými rozhodnutími, která budou v jejich prospěch. Děkuji. (Potlesk z levé části jednací síně.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Prosím nyní o slovo paní poslankyni Soňu Markovou, ale ještě před ní s přednostním právem ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Promiňte, nevím proč, ale nějak intenzivně mě napadlo, že bych vám měl připomenout, že již za tři dny budeme mít výročí Velké říjnové socialistické revoluce (smích z pravé části jednací síně).
Jen tedy dál a všichni na svá místa, jen v boj a do práce, jež nelení. Nad námi plane rudá vlajka čistá, toť avantgardní lidské znamení. (Recitace ministra Kalouska byla doprovázena smíchem a poté delším potleskem z pravé části jednací síně. Z levé části jednací síně zazněl výkřik "ticho!".)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Paní poslankyně Soňa Marková, prosím.
Poslankyně Soňa Marková: Děkuji za slovo. Jako bývalá učitelka dějepisu, pane ministře, máte za jedna. (Potlesk.)
Takže dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem poslaneckého klubu KSČM ještě jednou si vzala slovo a v podstatě řekla naše stanovisko k zákonu, který jako jeden z mála, který prošel tou mašinérií toho schvalování, které považujeme za velmi nestandardní a myslím si, že ne úplně vhodné - a to je zákon o zdravotnické záchranné službě, který byl vrácen Senátem s pozměňovacími návrhy, které považujeme za hodné toho, abychom je podpořili.
A možná ještě k tomu, co tady zaznívalo celou tu dobu, a ospravedlňovala se tu možnost obstrukce a tu zase možnost ji omezit, omezit to, že bychom tady mohli jako opozice projednávat některé věci. Voltaire říkal: nesouhlasím s tvým názorem, ale udělám všechno pro to, abys ho mohl vyjádřit. A já si myslím, že tomuto jsme se tady trošičku zpronevěřili. A možná pro ty, kteří dnes jsou v koalici a příště mohou být také v opozici, i když si to dnes nepřipouštějí, tak jako si většina mladých nepřipouští, že jednou zestárne, a většina zdravých nevěří, že někdy onemocní, a většina bohatých si myslí, že se nikdy nestanou chudými, tak i poslanci a poslankyně vládní koalice si někdy myslí, že nemohou být nikdy v opozici. Ale my v pionýru, i ve skautu se vždycky říkalo - nedělej druhým to, co nechceš, aby oni dělali tobě. Možná by to stálo trošičku za poučení, ale v tuto noční dobu nechci úplně moralizovat, ráda bych se konkrétně vyjádřila k zákonu o zdravotnické záchranné službě.
Již při projednávání v Poslanecké sněmovně jsem upozorňovala na některé problémy vládního návrhu zákona. Teď bych se ráda vyjádřila k některým bodům, které řeší i ty pozměňovací návrhy, které přicházejí ze Senátu. Tím prvním problémem je dostupnost zdravotnické záchranné služby. Uzákoněním doby dvacet minut, kdy má být místo události dosažitelné z nejbližší výjezdové základny, je popřením algoritmů platných v urgentní, tedy přednemocniční a na ni navazující nemocniční neodkladné péči. Lidský mozek začíná odumírat při nedostatku kyslíku za dobu tří minut, k tomu dochází při zástavě dechu a zástavě oběhu. Je jasné, že čím déle se bude čekat na zajištění dýchacích cest a náhradu srdeční aktivity, tím horší bude prognóza pacienta. U pacientů v akutním ohrožení života to může a bude mít fatální následky v případě, že projde verze Poslanecké sněmovny.
***