(22.00 hodin)
(pokračuje Sekaninová)
Zásadní otázkou ke zvážení je však skutečnost, že přes dobrovolný vstup do systému důchodového spoření není možné ze systému vystoupit. Taková konstrukce v soukromém právu, byť s prvky veřejnoprávními, bude těžko obhajitelná, zejména za situace, kdy se zákonem může zvýšit povinnost přispívat do systému z vlastních prostředků účastníků spoření.
K jednotlivým ustanovením:
K § 4 odst. 4 a k § 17: Podle tohoto ustanovení penzijní společnost nesmí odmítnout uzavřít smlouvu o důchodovém spoření s fyzickou osobou. Je třeba upozornit, že při této právní konstrukci, tj. stanovení zákazu odmítnutí, fyzická osoba nebude mít nástroj, aby si sama vymohla uzavření smlouvy. Jediným nepřímým nástrojem by mohla být sankce vůči penzijní společnosti, pokud by byla tato protiprávní činnost uvedena v § 101, což není.
K § 16: Ustanovení řeší nároky úmrtí účastníka ve spořicí době. Není zřejmé, proč má být zletilý dědic, který není účasten důchodového spoření, zvýhodněn podle odst. 4 tím, že finanční prostředky účastníka mu budou vyplaceny v podstatě ihned, resp. zda je z hlediska rovného postavení odůvodnitelné, že naproti tomu zletilému dědici - účastníkovi důchodového spoření se podle odst. 3 zděděné prostředky převedou na jeho důchodový účet - bude je moci čerpat event. až za 20 až 30 let - a že nezletilec podle odst. 2 bude muset čerpat zděděné prostředky po dobu pěti let v podobě sirotčího důchodu. Navrhovatelé by měli dále ozřejmit, za jakých podmínek bude sirotčí důchod vyplácen, např. zda sirotčí důchod bude vyplácen i po nabytí zletilosti v průběhu vyplácení a příjemce sirotčího důchodu nebude již osobou tzv. vyživovanou.
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, opět Senát Parlamentu ČR většinou hlasů zamítl.
Vzhledem k zamítnutí návrhu zákona o důchodovém spoření se stalo schvalování jeho doplňujícího návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém spoření a zákona o doplňkovém penzijním spoření, vlastně bezpředmětné. Přesto je vhodné využít situace, kdy byl návrh zákona vrácen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, k upozornění na některé legislativní problémy, které tento zákon provázejí. Není například zřejmé, jak bude příjemce, kterým patrně bude správa sociálního zabezpečení nebo jiný orgán, postupovat, resp. rozdělovat prostředky třeba v případě, kdy zaměstnavatel odvede méně, než měl odvést, nebo jak se bude postupovat v insolvenčním řízení, když věřitelem bude patrně jen stát a prostředky případně získané nepokryjí celý dluh. Je třeba mít mj. na paměti, že na sankce za zpožděné platby má nárok jen stát.
Dále do roku 2012 bude třeba přijmout úpravu, která by se vypořádala bezezbytku s dvojí sazbou pojistného za zaměstnance, a to v tom směru, že je třeba stanovit i povinnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli, aby zaměstnavatel měl relevantní údaje a mohl odvést pojistné ve správné výši. V návrhu zákona o důchodovém spoření je prozatím upraveno jen poskytování informací z centrálního registru České správy sociálního zabezpečení.
Na problematiku dorovnání slovenských důchodů neexistoval shodný právní názor Ústavního soudu s Nejvyšším správním soudem a tento rozdílný pohled na věc vyústil v položení předběžné otázky k Soudnímu dvoru Evropské unie. Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že není možné dorovnání slovenských důchodů omezovat podmínkou českého občanství a bydliště v ČR, neboť toto je nepřípustnou diskriminací. Zároveň Soudní dvůr Evropské unie naznačil, že diskriminační stav lze napravit přijetím opatření, které spočívá v omezení osob, které byly dosud zvýhodněny. Dosud přiznaná plnění totiž nikdy nebyla přiznána na základě zákona či na základě mezinárodní smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, to je dnes ode mne vše. Přeji vám pěkný večer a opět vás požádám, abyste zamítli tyto návrhy zákonů. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji paní senátorce Boženě Sekaninové. A poslední senátor, který je připraven oslovit poslankyně a poslance, je pan senátor Miloš Malý. Prosím, pane senátore.
Senátor Miloš Malý: Dobrý pozdní večer, paní předsedkyně, dobrý večer členové vlády, dobrý večer dámy a pánové v sále.
Poslanecká sněmovna postoupila návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření Senátu dne 19. září 2011. Organizační výbor Senátu přikázal tento návrh změny zákona v podobě senátního tisku č. 190 výborům, a to výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, jehož zpravodajem byl pan senátor Vítězslav Jonáš. Tento výbor návrh zákona projednal na své 13. schůzi a nepřijal žádné usnesení. Pro návrh schválit hlasovali z devíti přítomných senátorů pouze tři, jeden byl proti a pět se zdrželo hlasování. Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku projednal návrh zákona na 13. schůzi a taktéž nepřijal žádné usnesení. Posledním výborem, který tento návrh zákona projednal, byl ústavněprávní výbor. Ten na svém 25. zasedání přijal usnesení, kterým doporučil Senátu zamítnout předložený návrh zákona, a to z důvodů, které následně uvedu.
Jde o nový zákon, který má změnit stávající systém penzijního připojištění, který byl dosud realizován na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem. Tento nový zákon má představovat, tak jak už má předřečnice tady říkala, třetí pilíř důchodového systému. Novým pilířem je návrh zákona o důchodovém spoření, senátní tisk č. 190 a sněmovní tisk č. 412. Přijetí tohoto zákona má omezit riziko spojené s neodděleným majetkem penzijních fondů.
Škoda, že zde není přítomen pan ministr financí. Chtěl bych říci, že mám úplně stejný názor jako on v tom, že je třeba oddělit majetek střadatelů od majetku fondů. Tam jsme si akorát nerozuměli v jedné věci a to bylo v situaci, kdy jsme posuzovali stávající právní úpravu, která dává určitou jistotu střadatelům, s novou přijímanou, která tím, že je nově, by měla zajistit ještě lepší právní jistotu střadatelů, tak aby dostali pokud možno zpět aspoň tolik, kolik do tohoto systému vložili.
Proč tady tento stav nastává? Vycházíme z toho, že stávající fondy, které fungují, fungují ve vztahu jakoby fond, který má být nově ustaven, a to je ten tzv. konzervativní. Když se podíváme, tak já jsem už říkal i panu ministrovi, že jsem účastníkem jednoho fondu a tento fond funguje přesně tak, jak má fungovat nově navržený konzervativní fond, tzn. má 81 % ve státních dluhopisech, včetně pokladničních poukázek, 8 % má bankovní dluhopisy a 5 % má termínované vklady, to znamená, že je přes 90 % zajištěno. Ale přesto toto zajištění nedává jistotu, že střadatel dostane své peníze zpět, a to proto, že vklady z tohoto systému nejsou pojištěny. Máme pojištěn systém například u stavebního spoření, kde když se podíváme na výnosy, které jsem pro vás taktéž připravil, abyste se seznámili s tím, jak současné v podstatě konzervativní fondy fungují a jaké mohou přinést zhodnocení, protože naším cílem, a to věřím, že samozřejmě i vaším, je, aby střadatelé získali jistotu toho, že do své poslední části života, to znamená do důchodu, budou mít naspořenou určitou částku, která je umožní udržet na jejich současné aktivitě a na jejich životním standardu. ***