(21.50 hodin)
(pokračuje Nenutil)
V zákoníku práce se má doplnit úprava týkající se práv a povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců při dodržování režimu dočasně práceneschopného pojištěnce podle zákona o nemocenském pojištění, a některé sankce za jeho porušení. Zaměstnanec bude mít zákoníkem práce stanovenu povinnost dodržovat ve vymezeném období dočasné pracovní neschopnosti - tedy kdy mu podle platné právní úpravy bude náležet náhrada mzdy, platu, odměny - ošetřujícím lékařem stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek. V případě, že zaměstnanec tuto povinnost poruší zvlášť hrubým způsobem, zaměstnavatel mu bude moci dát výpověď.
K navrhované úpravě lze z pohledu ústavních principů tvorby práva poukázat na to, že Legislativní rada vlády ve svém stanovisku k úpravě směřující k zavedení nového výpovědního důvodu pro zaměstnavatele uvedla výhrady spočívající v tom, že - cituji: "Do vztahů soukromoprávních, založených na formální rovnosti stran, nelze ve prospěch jedné ze stran zavádět sankční ustanovení spočívající v postihu druhé smluvní strany za porušení předpisu z oblasti práva veřejného, neboť:
a) taková úprava věcně nesouvisí s výkonem práce podle pracovněprávních předpisů a nemá žádnou souvislost s plněním pracovních úkolů;
b) případné "provinění" zaměstnance proti veřejnoprávní úpravě musí být posuzováno ve formálním řízení veřejnoprávní povahy, ve kterém zaměstnanci musí být dána možnost se hájit, a to případně i soudní cestou, např. při porušení režimu vycházek při pracovní neschopnosti z důvodu návštěvy zdravotnického zařízení při zhoršení zdravotního stavu a podobně. Porušení povinnosti uložené veřejnoprávními předpisy musí být postihováno toliko v režimu veřejného práva, do něhož pracovněprávní vztah nespadá." Konec citátu.
Druhý příklad. Návrh zákona upravuje nově neplatnost právních úkonů pro nedostatek písemné formy. Týká se to § 20 tohoto zákoníku. Cituji: "Odst. 1. Nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda smluvních stran, je neplatný, ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní," - konec citátu - a prosil bych o vaši pozornost o poslední část souvětí: "s čímž jsou tedy spojeny další důsledky."
Znění § 20 obsažené ve vládním návrhu zákona bylo právě zde přijetím pozměňovacího návrhu celkově změněno, zejména pak pokud jde o doplnění úpravy obsažené v odstavci 2. A opět si dovolím citát: "Nebyl-li právní úkon, jímž vzniká nebo se mění základní pracovněprávní vztah učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon, je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již započato s plněním." Teď pokud si vybavíte konec věty prvního odstavce "ledaže smluvní strany tuto vadu dodatečně odstraní", má se samozřejmě na mysli odstranění vady pracovní smlouvy po nástupu do zaměstnání, pak o odstavec níže se tvrdí, že je možné se neplatnosti dovolat, jen nebylo-li již s prací započato. Navrhovaná úprava přitom v kontextu s ostatními ustanoveními navrhované novely zákoníku práce může být vnímána jako ne zcela jednoznačná, připouštějící více možných, a dokonce rozdílných právních výkladů v samotné otázce absolutní či relativní neplatnosti právního úkonu, což je tedy z hlediska právních důsledků navrhované úpravy problém velmi podstatný.
A tak bych mohl pokračovat dále.
Dovolil bych si obrátit vaši pozornost na část z diskuse v Senátu k tomuto návrhu zákona, kdy pan ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek řekl - cituji: "Já bych chtěl na závěr zdůraznit, že tento návrh byl velmi pečlivě projednáván jak na půdě různých kulatých stolů s odbornou veřejností, tak ale, to chci především zdůraznit, na tripartitě. To velmi podrobné projednávání vedlo k tomu, že jsem byl seznámen s písemnou dohodou účastníků sociálního dialogu, tzn. zaměstnavatelských svazů a odborů, že kromě úpravy kont pracovní doby, které do tohoto návrhu byly zapracovány, tak nebude ani jedna strana sociálního dialogu navrhovat žádné další pozměňovací návrhy k tomuto tisku, což já považuji za velmi dobrý výsledek, konečný výsledek tohoto návrhu," řekl pan ministr.
Dostalo se mi do rukou stanovisko Českomoravské konfederace odborových svazů, kde se říká: "Konfederace zaslala Ministerstvu práce a sociálních věcí podrobné připomínky a náměty k problematice novelizace zákoníku práce v rámci svého posledního stanoviska k návrhu tzv. koncepční novely zákoníku práce a k závěrečné zprávě zhodnocení dopadů regulace podle obecných zásad k zákoníku práce. Ani v jednom z uvedených případů nebyly připomínky došlé v rámci vnějšího připomínkového řízení vypořádány, a proto na ně Českomoravská konfederace odborových svazů v rozsahu, ve kterém se vztahují i k nově předloženému návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce atd., odkazuje jako na součást tohoto svého stanoviska k návrhu novely." A dále pokračuje: "Konfederace obecně konstatuje, že připravované změny zákoníku práce přes dílčí opatření, která zlepší právní regulaci v oblasti pracovněprávních vztahů, celkově snižují úroveň ochrany a jistot zaměstnanců a omezují jejich odborová práva." Porovnání s jedním a druhým konstatováním nechť si udělá každý sám.
Pominu-li politické hodnocení zákona, pak mi nezbývá nic jiného, než konstatovat, že navrhovaný návrh zákona zvláště přijetím pozměňovacích návrhů v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky v mnoha případech vnáší nejistotu a nejasnost ve výkladu případně přijatého návrhu jak na straně zaměstnance, tak i na straně zaměstnavatele. Je nutno upozornit na možnost budoucích sporů a problémů z důvodu kolize s ústavním pořádkem. I z těchto důvodů Senát na své 12. schůzi konané dne 7. října letošního roku návrh zákona zamítl.
A na závěr mohu konstatovat, že tento návrh zákona řeší závazkové vztahy. Tím se rozumějí smlouvy ve vazbě na ustanovení připravovaného nového občanského zákoníku, s jehož platností se předpokládá v roce 2014. Proto je nesystémové a nekoncepční přijímat tak zásadní změnu zákona předčasně. Pokud tento návrh zákona svým hlasováním potvrdíte, včetně novely zákona o zaměstnanosti, vyvolá to obrovskou právní nejistotu a už nyní špičkoví odborníci na pracovní právo upozorňují na nejasnost výkladu.
Zatím vám děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu senátorovi Nenutilovi a prosím nyní paní senátorku Boženu Sekaninovou.
Senátorka Božena Sekaninová: Vážená paní předsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci - zapomněla jsem - vážená vládo, návrh zákona o důchodovém spoření Senát většinou hlasů opět zamítl. Jde o nový zákon, který představuje v rámci důchodové reformy tzv. druhý pilíř, který má být založen na vyvedení prostředků pojistného na důchodové pojištění a na principech kolektivního investování.
Princip je celkem jednoduchý. Vyvedeme peníze z deficitního systému základního důchodového pilíře do soukromých fondů tak, že dám 2 % ze svého příjmu, k tomu přidám další 3 % ze svého příjmu, která se ale vyvedou z toho základního důchodového systému, a pak se mi sníží vlastně nárok z toho základního systému. A musím spoléhat na to, že těch mých 5 %, která jsem dala na důchodové kapitálové spoření, mi přinese nějaké peníze.
V podstatě je ale nepochopitelné, proč se tady zavádí druhý systém důchodového spoření, nepovinný, když už jeden existuje. A ten je daleko výhodnější! V budoucnu se může projevit problém s tím, že vstup do systému je dobrovolný a že fyzická osoba se bude rozhodovat za určitého právního stavu, ale nebude moci v žádném případě, ani samozřejmě v případě změny zákona, z něho vystoupit. V tomto ohledu, byť dávky z tohoto systému budou patrně účastníci čerpat za mnoho let, ale na rozhodnutí o vstupu do něj budou mít zvláště někteří poměrně málo času - do 1. července nebo 31. prosince 2013, by měl být zákon zpracován tak, aby ani v blízké, ani vzdálenější budoucnosti nemusel být zásadně novelizován. ***