(21.40 hodin)
(pokračuje Sušil)
Úprava navrhovaného zákona při poskytování specifických zdravotnických služeb, jako jsou například sterilizace, kastrace, psychochirurgický výkon nebo zásah do lidského genomu, řeší významné zásahy do osobnostních práv pacientů. Proto je nepochybně nutné za porušování povinností týkajících se uvedených zdravotnických služeb stanovit odpovídající sankci. Je však otázkou ke zvážení, zda pokuta ve výši 300 tis. korun za porušení příslušných povinností týkajících se sterilizace, kastrace nebo psychochirurgického výkonu a nebo pokuta ve výši 1 mil. korun v případě porušení příslušných povinností při provádění zásahu do lidského genomu je odpovídající závažnosti možného porušení osobnostních práv pacientů. Vezmeme-li v tomto případě v úvahu, že nedávno schválený zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, jeho obsahem je ustanovení, které předpokládá možnost uložit zdravotnickému zařízení pro opakovaném či soustavném porušování povinnosti vybírat regulační poplatky pokutu až do výše 1 mil. korun, jeví se navrhovaná maximální hranice pokuty za shora uvedené delikty jako nepřiměřeně nízká ve vztahu k závažnosti deliktů.
Myslím si, že dále vás nebudu zdržovat. Je mi líto, že tento zákon nebyl Senátem přijat. Jak jsem řekl, pokládám ho za nejméně kontroverzní včetně záchranných zdravotnických služeb. Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám mnohokrát, pane senátore. Jestli platí, že k dalšímu bodu nechcete vystoupit, tak vám děkuji za vystoupení, které jsme právě měli možnost vyslechnout.
Prosím nyní pana senátora Petra Guzianu o jeho diskusní vystoupení. Prosím.
Senátor Petr Guziana: Vážená paní předsedkyně, vážená vládo, vážené poslankyně, poslanci, chtěl bych poděkovat té čtyřicítce přítomných poslanců, kteří nás poctili, že nás aspoň vyslechnou.
Návrh zákona, kterým se novelizují čtyři zákony, a to zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, zákon o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky a zákon o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, byl v Senátu projednán výborem pro zdravotnictví a sociální politiku a ústavněprávním výborem. Oba uvedené výbory shodně doporučily Senátu návrh zákona zamítnout. Senát na své 12. schůzi dne 12. října 2011 usnesením 345 z 8. funkčního období návrh zákona zamítl. O zamítnutí návrhu zákona Senát rozhodl v hlasování č. 57 počtem 40 hlasů z přítomných 65 senátorů.
Navrhovaný zákon navazuje na souběžně v Senátu předložené návrhy zákona o zdravotních službách a zákona o specifických zdravotních službách, které zavádějí terminologicky i obsahově novou právní úpravu zdravotních služeb dosud upravených jako zdravotní péče. Proto je cílem navrhovaného zákona především zajistit soulad jím dotčených právních předpisů s návrhy zákonů upravujících nově zdravotní služby. Vzhledem ke skutečnosti, že Senát návrh zákona o zdravotních službách zamítl, byl Senátem zamítnut i předpokládaný návrh zákona.
Další důvody pro zamítnutí návrhu byly následující. V zákoně o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách se v návaznosti na nově upravovanou úpravu zákona o specifických zdravotních pojišťovnách vypouští usnesení upravující vytváření fondu pro úhradu závodní, preventivní a specifické zdravotní péče. Zároveň se předchozím ustanovením stanoví, že zůstatky uvedeného fondu zdravotní pojišťovny převedou do 30 dnů ode dne účinnosti navrhovaného zákona jako mimořádný příděl základního fondu zdravotního pojištění. Navrhovaná změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky obsahuje též úpravu, kterou se z úpravy zákona vypouští ustanovení dosud upravující vytváření fondu pro úhradu závodní preventivní a specifické zdravotní péče. Obdobná povinnost, jako je stanovena zaměstnaneckým pojišťovnám, však pokud jde o nakládání se zůstatkem fondu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky stanovena není.
Navrhované ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) mimo jiné stanoví, že pojištěnec má možnost změnit zdravotní pojišťovnu jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku. Takovou přihlášku musí pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději šest měsíců před požadovaným dnem změny. Ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat jen jednu přihlášku, k dalším přihláškám se nepřihlíží.
1. Tímto novým ustanovením by se výrazně zhoršila možnost pojištěnce změnit pojišťovnu. Příklad. Pojištěnec, který byl doposud zdráv a nevyužíval služeb zdravotního zařízení, při první návštěvě nemocnice zjistí, že toto zařízení nemá smlouvu s jeho pojišťovnou. Pojišťovnu si mohl zvolit před mnoha lety a přestěhoval se na jiný konec republiky. Některé pojišťovny totiž působí pouze regionálně. Pokud zdravotnické zařízení může vykázat pouze akutní vyšetření, odmítne další péči o pacienta. Pokud tento stav zjistí pacient například 2. července, může změnit pojišťovnu až za rok a půl. Podobná situace nastává, pokud pojištěnec zjistí, že jeho pojišťovna nezajišťuje takové zdravotní služby, které jsou potřebné k řešení jeho zdravotního stavu, takže musí dlouhou dobu strpět nedostatečné služby, což může mít negativní průběh na jeho nemoc, zejména u chroniků.
2. Výrazně by se zhoršila práva pojištěnců zakotvená v § 11.
3. Výrazně se zhorší podmínky pro korektní soutěž mezi pojišťovnami. Přitom zvýšení konkurence zdravotních pojišťoven je ve vládním programovém prohlášení v části Zdravotnictví. Nastavení korektní soutěže zdravotních pojišťoven je jeden z klíčových reformních kroků, ke kterým se vláda zavázala. Bez tohoto kroku se nemůže zlepšit postavení pacienta i v pojišťovně.
Dále. Ustanovení zavádění senátním tiskem 148 navazujícím na sněmovní tisk 325, které zakazovalo Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv přiznat úhradu z veřejného zdravotního pojištění léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, jejichž cena pro konečného spotřebitele by v případě úhrady ze zdravotního pojištění byla nižší nebo rovna 50 korunám, se nahrazuje ustanovením, jež zakazuje Státnímu ústavu pro kontrolu léčiv přiznat úhradu z veřejného zdravotního pojištění léčivým přípravkům a potravinám pro zvláštní lékařské účely, které mohou být vydávány bez lékařského předpisu. To v konečném důsledku značně znevýhodní nemocné se specifickými diagnózami, například fenylketonurie, kteří jsou odkázáni na léčivé přípravy a potraviny pro zvláštní lékařské účely vydávaných bez lékařského předpisu.
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane senátore. Prosím nyní pana senátora Miroslava Nenutila.
Senátor Miroslav Nenutil: Vážená paní předsedkyně Poslanecké sněmovny, členové vlády, dámy a pánové, předstupuji před vás se smíšenými pocity, abych zde zdůvodnil Senátem zamítnutý návrh zákona, kterým se mění zákoník práce.
Senát má za to, že některé z navrhovaných změn tohoto návrhu zákona mohou vyvolávat pochybnost o jejich ústavnosti, případně o jejich obsahové nejednoznačnosti ve vztahu k možným právním důsledkům. Oprostím se od komentování účinku pozměňovacích návrhů předložených na jednání vaší komory Parlamentu České republiky, protože předpokládám, že pozměňovací návrhy máte ještě v živé paměti. Pan ministr tu ve svém předcházejícím vystoupení vyzval ke konkrétním údajům a konkrétním důvodům odmítání zákonů Senátem. Mohu slíbit, že v dalších dvou případech budu skutečně konkrétní.***