(14.50 hodin)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které v tuto chvíli nemám žádnou písemnou přihlášku. O slovo se hlásí pan poslanec Tejc.
Poslanec Jeroným Tejc: Já bych si dovolil osvětlit důvody podání pozměňovacího návrhu k tomuto tisku, ke kterému bych se poté přihlásil v podrobné rozpravě.
Zákon jako takový má mou podporu. Myslím, že je načase po několika letech fungování systému ochrany svědků zvažovat různé změny a doplnění, které vycházejí z potřeby praxe. Tady myslím, že nejsme s panem ministrem vnitra v rozporu. Nicméně si myslím, že by mohlo dojít k jedné změně, která by byla k lepšímu, protože v současné době rozhoduje ministr vnitra o tom, komu bude udělena ochrana. A je to právě ministr, který jako politik rozhoduje o věci, která podle mého názoru by politikům příslušet neměla. Jsem přesvědčen, že daleko správnější by bylo, kdyby o zakotvení a ustanovení ochrany svědka stejně jako o ukončení této ochrany rozhodoval policejní prezident na návrh příslušného útvaru.
Model, kdy dnes policie navrhuje a ministr rozhoduje, podle mého názoru není správný z několika důvodů. Jednak mohou v určitých případech hrát roli určité politické vztahy a vazby, už jen proto, že ministr se může dozvědět jméno toho konkrétního svědka a může z toho odvodit i určité souvislosti, například to, že je prověřována činnost třeba i jeho politické strany nebo jeho kolegů. Ten druhý a možná závažnější důvod je v tom, že ministr v současné době nezískává příliš informací a to odůvodnění, které je předkládáno, jak jsme se s tím mohli seznámit na jednání výboru, je mnohdy formální. Ministr tedy v mnoha případech pouze potvrzuje a rozhoduje něco, co mu navrhuje policie, aniž by si mohl prověřit a prověřil, zda ono rozhodnutí a ony argumenty jsou skutečně podložené. Myslím, že systémové by bylo, kdyby ten, kdo tyto podklady shromažďuje, vyhodnocuje a doporučuje, nakonec byl ten, který nese odpovědnost za ono rozhodnutí, a myslím, že tím člověkem by měl být policejní prezident.
Tolik tedy odůvodnění mého velmi jednoduchého pozměňovacího návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Hlásí se, prosím, někdo další do obecné rozpravy? Není tomu tak. Končím obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Pan poslanec Tejc. Prosím.
Poslanec Jeroným Tejc: Do třetice všeho dobrého. Dovoluji si přihlásit se formálně k pozměňovacímu návrhu, který byl rozdán na lavice a který se týká tohoto sněmovního tisku číslo 320. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Hlásí se někdo další do podrobné rozpravy? Nikoho neregistruji. Končím podrobnou rozpravu. Chci se zeptat, jestli chce mít pan ministr ještě závěrečné slovo. (Nechce.) Pan navrhovatel? (Nechce.) Paní zpravodajka? Není tomu tak.
Nepadl žádný návrh, o kterém bychom mohli hlasovat, žádný návrh na zkrácení lhůty. Je to tak, paní zpravodajko? (Ano.) Takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji panu ministrovi, děkuji paní zpravodajce.
Nyní přistoupíme k projednávání bodu
31.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách
převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby
a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické,
dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 433/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr zemědělství Ivan Fuksa. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.
Co je důvodem předložení této novely? Je to novela devizového zákona, ve které se uvádí, že v České republice by stejné podmínky pro podnikání a pro žití měli mít nejenom občané Evropské unie, ale i občané ze Švýcarska, Lichtenštejnska, Norska, Islandu. Tím pádem předkládáme tuto novelu, aby zemědělskou půdu mohli nabývat právě zmínění občané států Evropské unie a také státní občané zemí, které jsou účastníky smluvní Dohody o Evropském hospodářském prostoru, což je Norsko, Island a Lichtenštejnsko. Také se to týká Dohody o volném pohybu osob mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé.
Nezbytnost navrhované legislativní úpravy je dána skutečností, že 1. května 2011 České republice uplynula lhůta stanovená pro zachování přechodného období a nabývání zemědělské půdy. De facto jsou ještě dvě tři země, které si vymohly toto období o dva roky delší, nicméně v našich předešlých vyjednáváních vyjednávači vyjednali toto období a nám v tuto chvíli nic jiného nezbývá, než na to přistoupit.
V návaznosti na nové znění devizového zákona sjednocuje novela zákona podmínky pro převod zemědělských pozemků na zemědělské podnikatele a měla by zamezit přednostnímu nabývání pozemků osobami, které neprovozují zemědělskou půdu, což bylo hlavní silné téma ve všech vyjednáváních - aby tyto pozemky nebyly k dispozici spekulantům, ale aby bylo právě garantováno to, že budou k dispozici prvořadě pro osoby a podnikatele, kteří vyvíjejí zemědělskou činnost. Cílem novely je rovněž zabezpečit prodej zemědělských pozemků subjektům, které na nich již hospodaří, a to je to, co jsem zmiňoval v předešlé větě, a to je, že provozují zemědělskou výrobu na minimální výměře 10 ha po dobu 36 měsíců.
Tolik na úvod. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Jiří Oliva. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Oliva: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, k úvodnímu slovu pana ministra není co dodat. Přestože mnozí kolegové a kolegyně nemusí být spokojeni se stupněm ochrany zemědělského a lesního půdního fondu proti takzvaným spekulacím, tak Česká republika je jednou ze dvou zemí, která nemá vyjednáno delší přechodné období, a lhůta tohoto období uplynula pro Českou republiku 1. 5. 2011.
Vzhledem k tomu, že v minulosti nebyly vyjednány ani přísnější podmínky omezující nové nabyvatele v nakládání s těmito pozemky, předkladatel, Ministerstvo zemědělství, nemá prakticky dnes jinou možnost, než předložit novelu ve znění, které leží před vámi. Otevírá se však možnost přizpůsobit reálné praxi některé podmínky převodu, stanovené zejména v § 17. Jedná se hlavně o kritéria odloučenosti lesních pozemků ve vztahu k oborám a farmovým chovům. Jde o možnost vytváření majetkově ucelených částí a také o řešení konfliktů, vyplývajících ze spoluvlastnictví státu a privátních vlastníků. To jsou praktické problémy, jejichž vyřešení současné znění zákona do značné míry brání.
Předpokládám, že tento zákon bude navržen k projednání zemědělskému výboru, kde se ty možnosti budu podrobně i odborně diskutovat, protože vhodným pozměňovacím návrhem by mohly být velké praktické problémy při aplikaci tohoto zákona odstraněny.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Pan poslanec Skopal si bere slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Nebudu vás dlouho zdržovat. Jenom bych upozornil pana ministra, že se mi líbí, že vytváříme stejné podmínky pro všechny členy Evropské unie v nákupu zemědělské půdy v České republice i pro další vyjmenované státy. Já bych ho jenom upozornil, že by mě zajímalo, a budu to chtít slyšet v zemědělském výboru, jestli stejné podmínky k nákupu mají i naši občané v Norsku, ve Švýcarsku, ve Francii a v dalších zemích. Děkuji. ***