(15.00 hodin)

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Pan ministr chce reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Děkuji za slovo. Diskuse by byla možná v tuhle chvíli bezpředmětná, kdyby mí předchůdci dokázali vyjednat stejné podmínky, jako má Polsko a další země. Bohužel před šesti sedmi lety se stala ta chyba, že se to nepodařilo vyjednat a máme to takto krátké. Jiným novým členským zemím se to podařilo vyjednat o dva roky později. Tak jsme si toto mohli odpustit a mohli jsme to řešit až za dva roky.

Druhá otázka, jestli stejné podmínky máme i v jiných zemích. Oni toto mají lišácky. Všichni ve všech těchto dokumentech mají napsáno, že každý cizinec má bez jakéhokoli omezení možnost získat pozemek pro zemědělskou činnost, v Rakousku, v Německu, kdekoliv jinde. Někde jsou trošku přísnější - Dánové mají naprosto jasnou podmínku, že se tam musí žít, že se tam musí podnikat. Ale tam, kde mají obecně to, že to je naprosto volné, to mají ošetřeno v různých místních legislativních úpravách, kde o tom, abyste si mohli koupit pozemek, rozhoduje svaz měst a obcí, místní agrární komora, takže vám tam skutečně můžou dát překážky.

Takže my se teď v tuhle chvíli bavíme o legislativní čistotě. A nám skutečně nezbývá nic jiného, než to uvést na stejnou podobu, jakou má Rakousko, Německo a ostatní drtivá většina členských zemí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Kováčik. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo. Mně se nejvíce v této rozpravě líbí to, že jedni, kteří vyjednávali, teď obviňují ty, kteří realizují, a obráceně, kdo za co může. To je moc pěkná situace. Samozřejmě že český zemědělec, moravský a slezský též, nemůže mít stejné podmínky k nákupu půdy kdekoliv jinde, ať už je to v Evropské unii nebo mimo Evropskou unii, protože pan kolega Skopal tady zmiňoval tuším Švýcarsko a Norsko, což jsou země mimo Evropskou unii, aspoň Švýcarsko zcela určitě. A co se týká podmínek zemědělství, nesrovnatelně, ale nesrovnatelně na jiné úrovni. Nemohou je mít zejména proto, že dlouhodobě - a to je o těch vyjednaných podmínkách - dlouhodobě český, moravský a slezský zemědělec je na tom podstatně hůře než zemědělci z ostatních, zejména těch starých členských zemí Evropské unie, co se týká přísunu dotací. Takže i kdyby formální podmínky pro nákup půdy např. v Německu nebo kdekoli jinde byly naprosto stejné pro všechny občany členských zemí Evropské unie, tak přesto je ten český, moravský a slezský zemědělec znevýhodněn právě proto, že jeho příjmová situace je dramaticky horší než příjmová situace zemědělců v oněch zemích. A ona je podstatně horší i u nás. I u nás, pokud je ta možnost pro občany Evropské unie nakupovat pozemky, tak je ta situace českého, moravského a slezského zemědělce horší. Tady nemá stejné podmínky. On má podstatně méně prostředků.

Já jsem přesvědčen o tom, že i když se nevyjednaly podmínky zdaleka ideálně kdysi, i když máme řadu výhrad a řadu kritických připomínek, že přece jen je možné vytvářet větší tlak na evropské struktury, aby byl náš zemědělec více chráněn, když už je znevýhodněn. Že je to možné, že ta snaha je určitě nutná. Takže do budoucna, i co se týká tohoto zákona, ty příklady o Dánsku a jiných zemích je potřeba se alespoň pokusit teď prosadit, teď implementovat, teď našim zemědělcům podmínky srovnat. Proto nenavrhuji zamítnutí. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Dalším přihlášeným je pan poslanec Skopal. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Já bych chtěl říct k panu ministrovi přes paní předsedající, že jsem nechtěl diskutovat tady o tom, kdo za co může. Samozřejmě určitá část viny je i na nás, já se toho nezříkám. Ale to neznamená, že problém potáhneme dál. Je potřeba si říct zcela jasně, co chceme, aby byly stejné podmínky jak pro občany Evropské unie, tak pro naše občany do budoucna nebo v rámci vyjednávání v Evropské unii dále. Já se nechci dožít toho, co dneska nám říkají média a my se tím nezabýváme, že kvalita třeba stejných potravinářských výrobků - a půjdu na jinou oblast - v Německu a u nás je odlišná. Ony jsou hygienicky nebo zdravotně nezávadné, ale za stejnou cenu kupujeme něco horšího z hlediska kvality, než je jinde. Tudíž já chci, aby tady v rámci prodeje půdy byly stejné podmínky. A samozřejmě budeme tlačit i dál. S tím, že tu vinu, která byla z minulosti, nesmývám ani z nás. Ale pojďme dál a pojďme se o tom bavit. Proto jsem o tom chtěl mluvit a řekl jsem, že ta diskuse bude vedena v zemědělském výboru. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Chce prosím ještě někdo další reagovat v obecné rozpravě? Nemám žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Končím tedy obecnou rozpravu.

Dříve než nechám hlasovat o přikázání výborům k projednání, chce mít prosím pan navrhovatel nebo pan zpravodaj závěrečné slovo? Pane ministře, prosím, mikrofon je váš.

 

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Závěrečné slovo. Skutečně nám nezbývá nic jiného, než udělat to, co předkládáme. Dokonce se nám podařilo vyřešit i problém občanů třetích zemí, to jsem tady nezmiňoval. Na druhou stranu říkám, nemá smysl vymýšlet vymyšlené, jsme na jedné lodi. A pojďme se podívat, jak to dělají jinde, abychom splnili evropskou legislativní čistotu a ochránili zájem českého zemědělce. Děkuji za slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání zemědělskému výboru. Má prosím někdo jiný návrh? Není tomu tak. Dříve, než nechám hlasovat, vás prosím o odhlášení. Přihlaste se prosím všichni svými kartami.

Ještě oznámím, že paní poslankyně Hana Orgoníková má náhradní kartu číslo 26.

 

Nyní již zahájím hlasování. Kdo je pro přikázání zemědělskému výboru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, z přihlášených 135 pro 131, proti 1. Tento návrh byl přijat. Konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání zemědělskému výboru. Končím projednávání tohoto bodu.

 

Nyní přistoupíme k bodu

 

33.
Vládní návrh zákona o mediaci a o změně některých zákonů
/sněmovní tisk 426/ - prvé čtení

Předložený návrh uvede místo ministra Jiřího Pospíšila pan ministr Ivan Fuksa. Prosím, máte slovo.

 

Ministr zemědělství ČR Ivan Fuksa Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, účelem předkládaného zákona je především zakotvit v českém právním řádu novou možnost alternativního řešení sporu. Návrh zákona si klade za cíl přispět k odbřemenění soudů a ke zkrácení civilního soudního řízení. Návrhem rovněž dochází k transpozici evropské směrnice v aspektech mediace v občanských a obchodních věcech.

Mediací se pro účely předkládaného zákona rozumí postup při řešení konfliktů za účasti alespoň zapsaného mediátora, který podporuje komunikaci mezi osobami na konfliktu zúčastněnými tak, aby jim pomohl dosáhnout smírného vyřešení jejich konfliktu uzavřením mediační dohody. Mediací prováděnou podle předloženého návrhu zákona může být řešen kterýkoli konflikt, u kterého není vyloučeno řešení smírem nebo dohodou. Předmětem zákona však není mediace prováděná v trestní oblasti. Na tuto mediaci se vztahuje zákon 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě, ve znění pozdějších předpisů.

Průběh mediace je v zákoně upraven pouze rámcově v minimální nezbytné míře, tzn. zahájení a ukončení mediace, povinnosti mediace, vztah k soudnímu řízení, které se týká předmětu mediace, a základní zásady mediace, neboť detailnější úprava by neodpovídala charakteru mediace jako neformálního řízení. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP