(10.10 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Kdo dále si přeje vystoupit v obecné rozpravě? Nikdo. Obecnou rozpravu uzavírám. Zahajuji rozpravu podrobnou a předpokládám zájem pana poslance Staňka o vystoupení. Prosím.
Poslanec Pavel Staněk: Já jsem tedy předběhl rozpravu, takže jenom odkazuji na to, co jsem řekl v obecné rozpravě.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji a je přihlášena do podrobné rozpravy paní poslankyně Jana Černochová.
Poslankyně Jana Černochová: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já si dovoluji navrhnout pozměňovací návrh k tisku 281, k návrhu zákona, kterým se mění zákon o Rejstříku trestů. Rozdala jsem vám ten návrh na lavici včetně odůvodnění. Jedná se o umožnění vězeňské službě pořizovat výpisy z rejstříku trestů, protože k mému velkému překvapení dosud vězeňská služba toto oprávnění na rozdíl od probační a mediační služby neměla, což považuji za chybné. Vězeňská služba k plnění svých úkolů nezbytně potřebuje informace o trestní minulosti vězněných osob. Předchozí trestná činnost vězněných osob představuje závažné bezpečnostní riziko. Absence těchto informací znesnadňuje, nebo i znemožňuje vězeňské službě zpracování vstupního komplexního hodnocení a u osob nastupujících do výkonu trestu odnětí svobody, jejich diferenciaci a stanovení adekvátního programu zacházení. Opisy z trestního rejstříku po přijetí tohoto pozměňovacího návrhu by mohla vězeňská služba získávat mnohem efektivněji bez zatěžování soudů formou dálkového přístupu. Tento přístup umožní navíc přímé vkládání dat do hodnoticího nástroje SARPO, jehož on-line zavedení nyní vězeňská služba připravuje.
Mohla bych tady hovořit i o konkrétních případech, kdy se vězeňská služba dostala do situace, kdy byla vězeňské službě do výkonu trestu odnětí svobody přivedena nepodmíněně odsouzená osoba za nedbalostní trestný čin a u soudu byl vyhotoven rozsudek s nařízením nástupu do tohoto zařízení a soudcem byl vyžádán opis rejstříku trestů. Odsouzený na tento rozsudek nereagoval, byl na svobodě další tři roky, spáchal úmyslnou trestnou činnost. Po zatčení policií a převezení do výkonu trestu odnětí svobody byl k dispozici starý opis rejstříku trestů, ve kterém vůbec nebyl promítnuta poslední trestná činnost s úmyslem. Takto bych mohla hovořit o celé řadě dalších případů.
Nebudu ctihodnou Poslaneckou sněmovnu zdržovat. Myslím si, že skutečně tímto pozměňovacím návrhem podstatným způsobem zlepšíme práci vězeňské služby, a myslím si, že i toto je naším úkolem. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jsme v podrobné rozpravě a já se ptám, kdo ještě si přeje vystoupit. Pan ministr.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Paní předsedající, já jsem chtěl navrhnout zkrácení doby mezi prvním a druhým čtením na 48 hodin, protože jak jsem slyšel, oba načtené pozměňovací návrhy mi připadají velmi racionální a myslím, že budeme schopni o tom hlasovat co možná nejdříve. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, také děkuji. Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v podrobné rozpravě. Pokud nikdo, podrobnou rozpravu uzavírám. Ptám se na zájem o závěrečná slova pana navrhovatele, paní zpravodajky. Pravděpodobně tento zájem není.
Máme zde k hlasování jeden návrh. Navrhovatel navrhuje zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin a já o tomto návrhu dám hlasovat.
Zahajuji toto hlasování a ptám se, kdo podporuje návrh na zkrácení lhůty. Kdo je proti?
V hlasování číslo 58 z přihlášených 164 poslanců pro 70, proti 43. Návrh nebyl přijat.
Dojde ke kontrole hlasovacích listin. (Probíhá kontrola.) Pan poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, moc se omlouvám, ale zcela zjevně jsem hlasoval ano. Moje vůle byla taková, tak jsem také zvedal ruku. Na sjetině mám ne. Prosím o zpochybnění hlasování.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Pan poslanec Benda zpochybňuje hlasování. O jeho námitce dám hlasovat. Samozřejmě, že nejdřív vás všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se znovu hlasovacími kartami a budeme hlasovat nejprve o námitce pana poslance Marka Bendy. V případě, že bude tato námitka přijata, budeme opakovat hlasování o návrhu na zkrácení lhůty.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu pana poslance Marka Bendy, který podává námitku.
Hlasování o námitce zahajuji a ptám se vás, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 59 z přihlášených 139 poslanců pro 107, proti 11. Návrh byl přijat.
Námitka byla tedy přijata a budeme opakovat hlasování o návrhu pana ministra, kterým se má zkrátit lhůta pro třetí čtení na 48 hodin.
Zahajuji hlasování o tomto návrhu a ptám se vás, kdo je pro. Kdo je proti?
V hlasování číslo 60 z přihlášených 139 poslanců pro 76, proti 53. Návrh byl přijat. Lhůta byla zkrácena.
Děkuji panu ministrovi, paní zpravodajce a končím projednávání tohoto bodu.
Dalším návrhem je
2.
Vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim
/sněmovní tisk 285/ - druhé čtení
I tento návrh z pověření vlády uvede ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a já prosím, aby se ujal své úlohy. Prosím.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, o trestní odpovědnosti právnických osob vedeme debatu na půdě Poslanecké sněmovny již několik let. Toto je druhé čtení, tedy já pouze velmi stručně připomenu, že se jedná o návrh, který vláda předkládá v rámci tzv. protikorupčního balíčku. Je to tedy návrh, který patří do kategorie trestní a obecně trestněprávní legislativy, která má pomoci efektivněji postihovat nejen obecnou trestnou činnost, ale zvláště trestnou činnost korupčního charakteru.
Jde o návrh, který mimo jiné po nás dnes vyžadují naše mezinárodní závazky, vyžadují jej také mezinárodní organizace, jejichž jsme členy, například OECD. To je také důvodem, proč vláda tento návrh předkládá, byť samozřejmě teprve praxe ukáže, nakolik trestní odpovědnost právnických osob bude zcela efektivním instrumentem, nebo nakolik bude využíván v praxi méně, nicméně to může ukázat až praxe samotná.
Když dovolíte, já tedy budu pouze konstatovat, že tímto návrhem dochází k průlomu, k výrazné změně trestního práva v ČR, kdy dosud mohly být pachateli trestných činů pouze fyzické osoby. Do budoucna to tak budou moci být právnické osoby; v zásadě všechny typy právnických osob mimo ty, které jsou v zákoně explicitně vymezeny, že nemohou být pachateli trestného činu. Mezi tyto vyjmuté právnické osoby například patří stát. Počítá se s tím, že takovéto osoby nebudou moci páchat všechny trestné činy, které dnes zná trestní zákoník. Je asi zjevné, že asi například trestný čin znásilnění těžko může páchat právnická osoba, a proto zákon explicitně uvádí skutkové podstaty, které v zásadě právnická osoba může spáchat.
Za mimořádně obtížnou, důležitou a složitou považuji úpravu tzv. přičitatelnosti, to znamená, jaká protiprávní jednání lze v uvozovkách přičíst právnické osobě jako umělému útvaru a postihnout ji, ne pouze řekněme její zaměstnance, statutáry atd. Toto také bylo podrobně debatováno na ústavněprávním výboru a mám pocit, že se blížíme k formulaci, která by v praxi neměla způsobovat problémy a neměla by tak být přičítána právnické osobě jednání, která s její činností, zájmy atd. nesouvisí. ***