(10.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Mohu tedy konstatovat, že věc byla velmi podrobně projednána na ústavněprávním výboru. Ministerstvo za tu velmi podrobnou debatu děkuje. Chci říci, že v zásadě se ve většině věcí shodujeme. Debata se určitě povede nad tou částí usnesení ústavněprávního výboru, která rozšiřuje okruh trestných činů, které mohou spáchat právnické osoby. Povede se určitě debata o tom, zda určitá jednání, zvláště například určitá jednání nekalého soutěžního charakteru, mají být postihována správněprávními instrumenty, anebo zda také mají být přenesena do tohoto návrhu zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a mají být také postihována trestněprávně. Avizuji, že toto je v zásadě zcela politické rozhodnutí. Obě varianty jsou možné a my jako předkladatelé se k návrhu usnesení ústavněprávního výboru ve třetím čtení samozřejmě vyjádříme. Nicméně konstatuji, že obě varianty jsou možné a v zásadě se jedná o politické rozhodnutí.
Dámy a pánové, já vás tedy v tuto chvíli poprosím, abyste v rámci druhého čtení propustili tento sněmovní tisk do další části legislativního procesu. Domnívám se, že návrh, který byl předložen, je v zásadě vyváženou normou, která upravuje trestní odpovědnost právnických osob, dovolil bych si říci, v zásadě střízlivým způsobem, to znamená v tom rozsahu a charakteru, jak to po nás vyžadují mezinárodní organizace. Myslím si, že s takovýmto střízlivým návrhem snad dojdeme k tomu, že tento návrh bude opravdu ku prospěchu postihu řekněme trestněprávních jednání. Snad se nám jako navrhovatelům podařilo napsat ten návrh tak, aby se minimalizovalo zneužití tohoto řekněme návrhu, nebo této úpravy například v boji mezi jednotlivými obchodními společnostmi.
Dámy a pánové, prosím o podporu tohoto návrhu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru. Usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk číslo 285/1. Nyní se své úlohy ujme zpravodajka ústavněprávního výboru, paní poslankyně Jana Suchá. Prosím.
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, ústavněprávní výbor projednal tento návrh na svém zasedání 29. června a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.
Pokud jde o přijaté pozměňovací návrhy, já bych jenom zmínila pozměňovací návrh, který se týká rozšíření okruhu trestných činů. Jde v podstatě o šest skutkových podstat. Jedná se o porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky při veřejné soutěži a veřejné dražbě, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, pletichy při veřejné dražbě, poškození vodního zdroje a neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Do ní se přihlásil pan poslanec David Šeich. Prosím, pane poslanče.
Poslanec David Šeich: Vážená paní předsedající, vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi, abych vyslovil několik poznámek k tomuto návrhu zákona, který tu máme dnes k projednání.
Zavedení trestní odpovědnosti právnických osob je jednou z povinností, kterou na nás klade naše členství v Evropské unii, to je nepochybné, ale že tento institut můžeme do našeho právního řádu vtělit nějakým způsobem, který je na nás a který zohledňuje tradici, právní jistoty a hospodářské zájmy občanů České republiky, je věcí další.
Připomínám, že tento návrh zákona byl v parlamentu k projednání již v roce 2004. Tento návrh tu byl projednáván za vlády, kterou vedla sociální demokracie. Ten však šel v duchu tehdejší velmi silné protipodnikatelské hysterie. Představoval spíše než neutrální implementaci evropského práva ideologický text, který měl za svůj cíl konečné zúčtování s kapitalismem. V rámci honu na čarodějnice obsahoval velmi nesmyslný a široký výčet trestných činů, za něž by bylo možné podniky postihnout. Je logické, že ODS jako strana hájící svobodu se postavila v té době proti takovému návrhu.
Je třeba si uvědomit, že právnická osoba je na rozdíl od osoby fyzické pouhou fikcí vytvořenou zákonem, že jde jen o nástroj, který je vždy ve svém důsledku řízen fyzickými osobami, takže primární odpovědnost za jakékoli trestněprávní jednání právnické osoby nesou v konečném důsledku osoby fyzické. Je tedy nutné především zjišťovat odpovědnost a případně také trestat tyto fyzické osoby, které za takovéto trestní jednání právnické osoby odpovědnost skutečnou mají. Nicméně je třeba brát jako fakt, že z důvodu rozšíření určitých moderních forem trestné činnosti, jako je legalizace výnosů z organizovaného zločinu, poškozování životního prostředí či třeba počítačové kriminality, je třeba zavádět určité nové formy trestní odpovědnosti také osob právnických.
Mohli bychom tu určitě, a to velmi úspěšně, polemizovat s tím, zdali je skutečně opodstatněné a logické zavádět takovouto trestní odpovědnost právnických osob a zdali by k takovému účelu a cíli, který si klademe, nestačila spíše skutečně kvalitní práce policie, státního zastupitelství a orgánů, které mají v procesu trestního řízení svou roli. Nicméně je to diskuse svým způsobem nad faktem, který nemůžeme ovlivnit, protože některé mezinárodní organizace, které zmínil pan ministr, jako je OECD a Evropská unie, se rozhodly, že touto cestou půjdeme, a my jsme k takovýmto závazkům přistoupili.
Nicméně musíme-li trestní odpovědnost právnických osob vzhledem k našim závazkům v Evropské unii nějakým způsobem akceptovat, je třeba alespoň minimalizovat dopady této nové a docela velmi revoluční úpravy v našem právním řádu. Z těchto důvodů nebudu mluvit o samotné podstatě institutu, který zavádíme, ale musíme se pokusit alespoň minimalizovat náklady a dopady tohoto opatření.
Mé návrhy vycházejí z jednoduché premisy, protože musíme mít na mysli, že odpovědnost právnických osob nikdy nemůže být z povahy věci srovnatelná s trestní odpovědností osob fyzických, a že tedy trestní postih je spíše modifikací a rozšířením odpovědnosti právnické osoby ve správním řízení. My jsme se rozhodli touto cestou nejít. Právní experti Ministerstva spravedlnosti shledali tuto cestu, kterou jsme si také mohli vybrat, to znamená postihování právnických osob formou správního trestání - my jsme si tuto cestu nevybrali, protože bylo zhodnoceno, že je to cesta velmi nákladná, vytvářela by určité nové paralelní struktury v justici, vyžadovalo by to určité náklady. A já respektuji toto rozhodnutí, které nebylo zvoleno z důvodu vysoké finanční a administrativní náročnosti zavedení tohoto opatření.
Rozhodli jsme se jít tedy cestou skutečně trestní odpovědnosti právnických osob. Řekl bych, že výčet trestných činů není nikterak banální. Je to velmi obsáhlý dvoustránkový výčet trestných činů, které tu jsou na dvou téměř popsaných listech papíru hustého textu. Nejde o nějaké mírné dva až tři delikty, které by byly opravdu specifické pro právnickou osobu, jako může být počítačová kriminalita, nelegální software, zapojení právnické osoby třeba v legalizaci výnosu z teroristické činnosti či praní špinavých peněz. Tam skutečně právnická osoba může mít některé rysy sui generis, které jsou typické jen pro ni. Jedná se tu i třeba o sexuální nátlak, sexuální obtěžování právnické osoby, a tam si myslím, že zavinění budeme velmi obtížně prokazovat. Proto velice varuji před tím, abychom nevytvářeli jakýsi institut polních soudů s právnickými osobami a velmi vážili, za jaké trestné činy a jakými sankcemi budou právnické osoby postiženy. ***