(11.30 hodin)
(pokračuje Řápková)
Jinak v zákoně o pomoci v hmotné nouzi se jedná o změnu ve vztahu k veřejné službě. Vládní návrh zákona o zaměstnanosti obsahuje ustanovení, že pokud uchazeč evidenci úřadu práce odmítne či zmaří vykonání veřejné služby, bude z této evidence vyřazen, tudíž pak nemůže být ani osobou v hmotné nouzi. Jedná se v podstatě o sankční vyřazení z evidence. Co je však důležité, že pokud úřad práce veřejnou službu vůbec nenabídne, tak jednak nemůže být žadatel z evidence sankčně vyřazen, ale hlavně mu také neklesne příspěvek na živobytí ze systému dávek v hmotné nouzi z životního na existenční minimum.
Do zákona o sociálních službách se také zapracovala připomínka, kterou bylo zúžení okruhu oprávněných osob pro nárok na zvýšení příspěvku na péči na osoby do 18 let věku namísto kritéria nezaopatřeného dítěte. A dále je v tomto zákoně také navrhováno odložení účinnosti ustanovení o zrušení poskytování bezplatné pečovatelské služby pozůstalým manželkám a manželům po účastnících odboje a dalších osobách uvedených v § 75 zákona o sociálních službách. Účinnost ustanovení, kterým se zrušuje bezplatné poskytování pečovatelské služby pozůstalým, se posunuje až na leden 2014.
Dále je také navrženo, aby výplata příspěvku na péči byla prováděna formou přímé úhrady za poskytnutou péči. Tato úprava by měla zajistit účelovost použití příspěvku na péči a zabránit využívání příspěvku k jinému účelu.
Poslední připomínka, kterou zmíním, se týká zákona o státní sociální podpoře, kde je navrženo zvláštní ustanovení o důsledcích neplnění povinné školní docházky dítěte pro uživatele rodičovského příspěvku a odměny pěstouna. Navrhuje se zavedení obdobné sankce v systému dávek státní sociální podpory, jako je tomu u dávek v hmotné nouzi. V případě neplnění povinné školní docházky nezletilého dítěte by tato částka byla snížena.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji, paní poslankyně. Další vystupující je paní poslankyně Lenka Kohoutová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, ráda bych vystoupila v obecné rozpravě a upozornila na to, jak už tady hovořili moji předřečníci, že sněmovní tisky 372, 373 a 374 spolu souvisí. Mnoho věcí je zde provázáno, a proto vás bych v obecné rozpravě ráda seznámila s nejdůležitějšími body, tak jak byly projednávány a tak jak vidím, že je dobré, abychom s nimi byli seznámeni a abychom o nich hovořili.
Za prvé. Diskutovaný příspěvek na péči, který se týká především sněmovního tisku 372. Navrhovaná novela zákona počítá s tím, že příspěvek na péči zůstane volně k rozhodování, aby klient služby si rozhodl, za kým půjde příspěvek, a my považujeme za důležité, aby příspěvek byl svázán přímo s péčí. Čili v novele zákona říkáme, že příspěvek na péči je dále vázán na osobu se zdravotním postižením, nicméně je výplata přímo z úřadu práce, to znamená, že osoba se zdravotním postižením se rozhodne, návrh zavádí povinnost pro poskytovatele služeb s výjimkou osob blízkých vyúčtovat poskytnutou službu do 15 dnů, a příjemce pak na základě tohoto vyúčtování dá příkaz k úhradě. Nevyčerpané částky za daný měsíc pak může samozřejmě osoba se zdravotním postižením použít v následujících dvou měsících. Je tedy zajištěna jistá variabilita v tom, že nárok na péči může být v různých měsících rozdílný.
Jak to bude vypadat konkrétně. Je to tak, že v případě, kdy například matka pečuje o své dítě se zdravotním postižením, bude příspěvek na péči vyplácen přímo jí, případně se bude dělit mezi osobou blízkou a např. asistenční službou. Asistenční služba bude v tomto ohledu mít povinnost poskytnout vyúčtování a na jeho základě dát příjemci příspěvku příkaz k úhradě. Příspěvek, jak jsem už řekla, vyplatí úřad práce. Čili stačí pouze odsouhlasit na počátku smlouvou o službě.
Karta sociálních systémů. Tak diskutovaná karta sociálních systémů bude především identifikátorem a my jsme se v rámci koaličních dohod dohodli, že to je jediná priorita, kterou považujeme za důležitou. Bude zároveň fungovat jako průkaz osoby se zdravotním postižením a její platební funkce bude čistě dobrovolná. Čili osoba se zdravotním postižením, člověk na státní sociální podpoře a v určitých případech na hmotné nouzi vždy bude sám rozhodovat o tom, kam půjdou peníze, které mu stát dává. Čili může si zvolit svůj vlastní účet, složenku a nebo může zvolit i platební funkci karty sociálních systémů. Tak jako jsme se k tomu zavázali v koaliční smlouvě, tak v některých případech bude stát sám vázat platby, a tedy zde bude určitá povinnost používat úhrady přes kartu sociálních systémů nebo platby přes kartu sociálních systémů.
Průkazy TP, ZTP a ZTP/P. Průkazy mimořádných výhod budou i nadále poskytovány i těm osobám, které nepobírají příspěvek na péči. Čili vyslyšeli jsme mnoho pacientských organizací, vyslyšeli jsme opoziční partnery, a ano, je to tak správně, příspěvek na péči nemá být vázán na průkaz osoby TP, ZTP a ZTP/P.
Zavádíme mezinárodní klasifikaci ICF. V novele zákona o sociálních službách je uvedeno, že při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby: mobilitu, orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby, péči o zdraví, osobní aktivity, péči o domácnost. Toto ustanovení v sobě skrývá odkaz na mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví. Tato klasifikace s sebou přináší zcela nový přístup v posuzování, a to tím, že namísto příčiny zdravotního postižení se soustředí na jeho přímý vliv v životě člověka. Tím vnáší do hodnocení nezbytný sociální aspekt. Tento nový pohled by měl zaručit to, že se pomoc dostane těm, kteří to opravdu potřebují.
Možná bych dala malý příklad. Dva lidé se stejným onemocněním mohou mít naprosto odlišné životní potřeby, kdy první člověk může mít práci, rodinu, bydlí v blízkosti sociálních služeb, které potřebuje, a na druhou stranu zde může být stejně postižený člověk žijící sám v nevyhovujícím bariérovém prostředí, a v jehož blízkosti není žádná služba. Čili každý člověk, i když má stejnou invaliditu nebo stejné procento invalidity, může být posuzován jinak právě proto, v jakém prostředí žije.
Diskutovaná veřejná služba. Návrh zákona o hmotné nouzi počítá s tím, že lidé, kteří pobírají déle než dva měsíce příspěvek v nezaměstnanosti, budou povinni přijmout nabídku úřadu práce k výkonu veřejné služby. Pokud takovou nabídku odmítnou, nebudou již dále považováni za osoby v hmotné nouzi. Nezůstanou rozhodně bez jakýchkoliv prostředků, ale budou příjemci pouze existenčního minima. Což samozřejmě k tomuto nás váže Ústava České republiky. ***