(11.40 hodin)
(pokračuje Kohoutová)
V případě, že jim takovou nabídku úřad práce neučiní, tak jak tady již říkala moje kolegyně paní poslankyně Ivana Řápková, budou moci dávku čerpat samozřejmě i nadále.
Zákon také počítá s určitou flexibilitou při výkonu veřejné služby, abychom umožnili nezaměstnaným hledat si novou práci. To znamená, že když říkáme, že bude člověk muset odpracovat 20 hodin týdně, tak si bude moci samozřejmě ve službě domluvit, že bude pracovat 40 hodin týdně jeden týden a druhý týden si může hledat práci.
Veřejná služba se nebude týkat například starších občanů nebo osob se zdravotním postižením či osob pečujících o člena rodiny, takže chráníme určité skupiny lidí průřezem všech zákonů.
Často slýcháme, že veřejná služba je pouze úklid veřejného prostranství v obci a že tato práce je pro některé osoby dehonestující. Žádná práce není dehonestující a žádná práce takzvaně nesmrdí. Navíc veřejnou službu bude organizovat příslušný úřad práce, čili z obcí přejde tato kompetence na úřad práce, který bude organizovat práce, které jsou v oblasti veřejného zájmu nebo veřejné prospěšnosti. Tedy bude možné, aby v obci pomáhali nezaměstnaní lidé ve zdravotnictví, školství, v neziskových organizacích a samozřejmě také i na úklidových pracích. Určitě nebude zpočátku tento systém jednoduchý co do organizace, ale věřím, že v budoucnu budeme mít stejně, jako je to v jiných zemích Evropské unie, ve školce tetu, která pomůže oblékat děti, nebo paní, která pomůže ve školní jídelně, anebo pána, který pomáhá například s úpravou zeleně na školkové zahradě. Stejně tak nás všechny, kteří známe neziskový sektor, trápí nedostatek asistentů či pomocných pracovníků, kteří budou pomáhat lidem se zdravotním postižením, lidem bez domova a dalším.
Občas slýcháme, že v tomto systému jde o tzv. nucené práce, které budou provádět nezaměstnaní v režimu polovičního pracovního úvazku. Zde je zapotřebí připomenout, že stát v průměru platí nezaměstnanému spoluobčanovi příspěvek v nezaměstnanosti v průměrné částce 5 800 Kč plus zdravotní a sociální pojištění. Pokud jsou v domácnosti další spoluposuzované osoby, jsou samozřejmě poskytovány dávky i v hmotné nouzi. Na pomyslný poloviční pracovní úvazek tak nezaměstnaný člověk získá minimálně stanovenou minimální mzdu. Nelze tedy jakkoli vykládat veřejné služby výše uvedeným způsobem. Předpokládáme, že budeme aktivizovat neaktivní občany a že jakási flexibilita umožní hledat si i pracovní uplatnění.
Zrušení souběhu rodičovského příspěvku a příspěvku na péči. Návrh zákona o státní sociální podpoře počítá se zrušením rodičovského příspěvku pro rodiny, které pečují o dítě se zdravotním postižením. Dosud je platný až do věku 15 let. Toto v praxi znamená, že tyto rodiny budou nově pobírat pouze příspěvek na péči. Na rodiny, které v tuto chvíli pobírají pouze rodičovský příspěvek, pamatuje přechodné ustanovení, které všem těmto rodinám do 31. 12. poskytne příspěvek na péči v prvním či druhém stupni závislosti. Během roku 2012 je pak žádoucí, aby všechny děti byly přehodnoceny v rámci nové klasifikace, o které jsem zde již hovořila. Právě tato metoda je vlídnější vůči dětem, které by měly být v mnoha případech přehodnoceny do vyššího stupně příspěvku na péči.
Sociální příplatek. Od roku 2012 nám, jak jistě víte, končí sociální příplatek u rodin s těžce postiženými dětmi. Ten bude fungovat ale následně tak, že rodiny, kterým doposud náležel, dostanou příplatek na příspěvek na péči, a to v hodnotě 2 000 Kč.
Příspěvek a doplatek na bydlení. Doplatek na bydlení se vyplácí nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let a sčítají se všechny doby pobírání doplatku na bydlení. Toto pravidlo samozřejmě neplatí pro osoby se zdravotním postižením a v návrhu vám načteme pozměňovací návrh, kdy místo 75 let u seniorů by se počítala doba pouze 70 let u seniorů. Čili jdeme dolů. Zde je nutno řešit do budoucnosti a začít diskutovat změny v sociálních intervencích, čili v sociální práci jako takové, čili v prevenci. A dále je nutné začít pracovat na zákoně o sociálním bydlení.
Agenturní zaměstnávání. V současné době nemáme dostatek pracovního uplatnění pro své občany. Není možné podporovat plošně zaměstnávání, které je zde zprostředkováváno pro osoby, které nejsou občany Evropské unie. Proto se v zákoně zavádí výjimka, kde agenturní zaměstnávání není možné pro osoby, které nejsou občany Evropské unie. Zároveň říkáme, že je zapotřebí chránit osoby se zdravotním postižením, a tedy v oblasti agenturního zaměstnávání nadále nebude možné zaměstnávat osoby se zdravotním postižením.
Jsme u zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením přináší změnu, která spočívá v tom, že se nebudou nadále vymezovat celé chráněné pracovní dílny, ale jednotlivá chráněná pracovní místa, což znamená, že takto půjde zřizovat pracovní místa nejenom na tzv. chráněném pracovním trhu, ale na volném pracovním trhu. Čili nadále budeme podporovat jednotlivá chráněná pracovní místa u jednotlivých zaměstnavatelů na běžném pracovním trhu. Reforma se zaměřuje na pozvolné oddělení chráněných pracovních míst od sociálně terapeutických dílen, které jsou jakýmsi pracovním nácvikem. Zde jsou lidé se zdravotním postižením klienty služby a je zapotřebí vnímat, že nejde v sociálně terapeutických dílnách o faktické zaměstnávání, ale o sociální službu, na rozdíl od chráněného pracovního prostředí, čili toho vymezeného chráněného pracovního místa, kde jsou osoby se zdravotním postižením, součástí běžného pracovněprávního vztahu.
Reforma řeší osoby se zdravotním znevýhodněním. Na tyto osoby se bude vztahovat pouze podpora tři roky. Pak bude ukončena. V tomto ohledu se domnívám, že by mělo dojít v průběhu tří let k jakési revizi skupiny osob zdravotně znevýhodněných. Domnívám se totiž, že díky posuzování osob se zdravotním postižením bude do budoucna tato skupina narůstat, a je zapotřebí si uvědomit, že osoby se zdravotním znevýhodněním jsou lidé bez invalidního důchodu a patří samozřejmě mezi osoby ohrožené sociálním vyloučením, a to úplně stejně jako osoby se zdravotním postižením. Čas prověří tuto změnu, proto přechodné období tří let.
Náhradní plnění. Institut náhradního plnění, tedy jedna z možností, jak nahradit skutečnost, že zaměstnavatel nezaměstnává stanovené procento osob se zdravotním postižením, znamená, že jednou z možností, jak toto splnit, je nakupovat od firem, které zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a to minimálně v 50 %. Zde je důležité říci, že si všichni uvědomujeme, že v tomto systému se dějí nekalé praktiky, a je zapotřebí náhradní plnění do budoucna sledovat. Už nyní děláme to, že omezujeme, kolik se za jednu osobu za rok může fakturovat.
Bezplatná pečovatelská služba pro účastníky odboje. V současné době je podle zákona o sociálních službách poskytování pečovatelské služby účastníkům odboje a dalším vyjmenovaným skupinám bezplatně podle pozměňovacího návrhu, je poskytována sociální služba bezplatně. V návrhu zákona se toto bezplatné poskytování ruší a v pozměňovacím návrhu načteme, že tento stav chceme zachovat do roku 2014. Čili aby se bezplatně těmto lidem platila tato služba do roku 2014, kdy předpokládáme, že dojde k úplné změně financování sociálních služeb. ***