(17.40 hodin)
(pokračuje Bublan)
A potom ještě poslední poznámku mám k § 27, je to v té části 21, a to je převedení příslušného ředitele nebo vedoucího pracovníka bezpečnostních sborů na jiné služební místo. Já chápu, že se využívá tohoto zákona k tomu, abychom konečně nastavili nějaký systém, kdy máme, řeknu, ředitele Bezpečnostní informační služby, máme ředitele jiných složek, kteří z nějakých důvodů skončí, a oni podle tohoto nového zákona skončí po pěti letech a teď nebudeme vědět co s nimi. V minulosti jsme zaznamenali mnoho případů, kdy tito lidé skončili ve svých funkcích a nenašli uplatnění, už vůbec ne v tom sboru, kde působili. Nakonec skončili někde v kasinu nebo v nějakých podobných institucích. Takže je snaha zákonem stanovit, aby tito lidé dostali nabídnuto odpovídající místo s odpovídajícím platem i třeba v jiném bezpečnostním sboru, tady ta průchodnost se celkem nabízí, ale aby neodcházeli do soukromého sektoru, nebo dokonce na tu druhou stranu, jak se říká. Já to vnímám jako pozitivní krok, ale zrovna u toho ředitele Generální inspekce bych si to moc nepřál, a to z toho důvodu, že ten, kdo působí v inspekci a nemusí být na místě ředitele, může to být řadový pracovník, tak pro něho většinou cesta zpět není. Jako neznám případy, možná jeden dva, ale ty taky nedopadly nijak dobře, kdy příslušník inspekce policie se vrátil zpátky do nějakého útvaru. Nebyl přijat. Je to logické, je to normální, že zkrátka ten, kdo sleduje trestnou činnost policistů, kdo možná i dělá nějakou tu zkoušku spolehlivosti na nich a podobné úkony, nebude tím kolektivem zase zpátky přijat. Takže tam ta cesta zpět zkrátka není. A u toho generálního inspektora bych také tu cestu zpět příliš, i když to bude někam jinam, neviděl jako pozitivní.
A zde bych možná využil trošku minulé zkušenosti. Já jsem se setkal v minulosti s generálním inspektorem Velké Británie a Kanady. Oba dva tito pánové byli bývalí soudci. Oni sami říkali: My to máme také nějak datováno na nějakých myslím šest nebo sedm let, tuto funkci, a potom se zase vrátíme k té své soudcovské činnosti. Tam ten střet zájmů nijak jako není a byla to taky trošku podmínka, aby tím inspektorem byl soudce, aspoň podle jejich zákonů, a v praxi se to velmi, velmi osvědčilo. Takže bych se trošku přimlouval za to, aby tento člověk nebyl příslušníkem bezpečnostního sboru, aby to byla osoba úplně trošku jiná. A pokud bychom zvolili to, že to bude soudce nebo třeba státní zástupce, tak si myslím, že by to i zvýšilo důvěryhodnost a nezávislost té instituce. Protože ono to je spojené. Policii budou věřit lidé, pokud bude mít dobrou kontrolu, a té kontrole, to znamená té inspekci, budou věřit lidé, pokud budou vidět, že je tam skutečně nezávislá osobnost, která je od té policie nebo od těch bezpečnostních sborů trošku jakoby i profesně vzdálená, ale přitom je dostatečně odborná na to, aby tuto funkci zvládla.
Takže to jsou moje poznámky k tomuto návrhu zákona. Zatím děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Jana Černochová. Předávám slovo, prosím.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já mám dvě poznámky a jednu prosbu. Nejprve ty poznámky k tomu, co tady zaznívalo z úst mých předřečníků.
V České republice je současný systém vnitřní i vnější kontroly policie již delší dobu vyčítán, a to zejména nevládními organizacemi, které tento systém považují za nedostatečně nezávislý. Dlouhodobě vnímají tuto skutečnost i některé orgány, jako je například Rada vlády pro lidská práva či veřejný ochránce práv, které upozorňují na to, že skutečně ta nezávislost, jak to je v jiných zemích, by měla být stejně tak v České republice. Za všechny tyto mezinárodní organizace mohu vyjmenovat OSN či Radu Evropy, které již opakovaně doporučovaly vytvořit mechanismus nezávislého vyšetřování deliktních jednání policistů. Navíc i průzkumy veřejného mínění opakovaně dokládají, že velká část české veřejnosti nedůvěřuje policii tak, jak bychom si asi všichni včetně pana ministra vnitra přáli, a nevěří tomu, že policisté mají schopnost zbavit se policistů-pachatelů ve svých vlastních řadách. Dokladem může být například výstup provedený agenturou Stenmark v roce 2004, kdy pouze 34 % respondentů uvedlo, že podle jejich názoru jsou stížnosti občanů na policisty důsledně prošetřovány. Média i celá veřejnost v on-line přenosu sledovaly kauzy typu Berdych a spol., které odkryly závažnou spolupráci policistů s organizovaným zločinem, a ještě více negativně byla vnímána opakovaná podezření z politického zneužívání inspekce, neboť se jedná o orgán, který by skutečně právě měl mít tu schopnost kriminalitu policistů potlačit.
Takže já se domnívám, že zejména u kolegů z Komunistické strany Čech a Moravy je zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů spíše filozofickým problémem než problémem právním, nebo že nevnímají nutnost zřízení tohoto institutu i ve vazbě na to, co jsem tady říkala před malou chvílí.
Na závěr svého vystoupení mám prosbu a návrh: Podle jednacího řádu § 91 odst. 2 navrhuji zkrácení lhůty o 40 dnů. Omlouvám se členům výboru pro obranu a bezpečnost, že v případě, bude-li tento návrh takto odsouhlasen, budeme se muset v půlce srpna sejít a tuto nutnou právní normu projednat, protože pakliže bychom se nescházeli v polovině srpna, nestihlo by se to projednat do konce roku tak, abychom mohli splnit účinnost zákona, která se předpokládá 1. 1. 2012, a to zejména právě s ohledem na rozpočet, který se začne projednávat v několika málo týdnech, které jsou před námi.
Takže děkuji za pozornost a ještě jednou prosím o zkrácení lhůt na 40 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další vystoupí pan poslanec Jeroným Tejc. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, vyjasnila se otázka zkrácení lhůty, takže nemusím dávat návrh na to, abychom vetovali toho zkrácení, pokud by mělo být, ta lhůta, kratší než 30 dnů.
A teď k tomu podstatnému. Asi tady od tohoto místa bude zaznívat i při projednávání ve druhém a třetím čtení, a zaznívalo to koneckonců dnes, že si všichni přejeme, aby kontrola bezpečnostních sborů byla pokud možno nezávislá a pokud možno více efektivní, než jak je tomu dnes. Myslím ale, že právě nad těmito dvěma cíli, nad kterými se všichni shodneme, je potřeba se zamyslet a potřeba se zamyslet nad tím, zda tento návrh je naplňuje, a to bezezbytku.
První věc je ona nezávislost. Já si úplně nemyslím, že to, že bude jmenovat ředitele inspekce vláda, premiér nebo ministr, nějak zásadně ovlivní to, jestli bude více či méně tento člověk nezávislý. Můžeme o tom vést debatu. Ale nemyslím si, že to je podstatná věc. ***