(17.10 hodin)
(pokračuje Černochová)
Generální inspekce umožní nezávislou kontrolu činností bezpečnostních sborů, tedy policistů, celníků, pracovníků vězeňské služby, kteří se dopustili trestného činu. Rozšíří také testy spolehlivosti, o kterých jsme častokrát zde již na zasedání Poslanecké sněmovny hovořili, a nově zavádí i možnost nahlédnout do daňového řízení specializovaným policejním útvarem.
Zákon o zřízení Generální inspekce bezpečnostních sborů považuji za zcela nezbytnou součást protikorupčních snah této vlády a věřím, že povede k účinnějšímu boji s korupcí a organizovaným zločinem. Bezpochyby budeme na našem jednání vést o konkrétních ustanoveních navrhovaného zákona stejně tak jako na výboru pro obranu a bezpečnost podrobnou diskusi. Ráda bych však z tohoto místa chtěla podpořit zřízení institutu Generální inspekce bezpečnostních sborů jako takového. A mrzí mě, že vlastně tak činíme až dva roky poté, co se poprvé myšlenka Generální inspekce objevila, a bylo to z podnětu Občanské demokratické strany. Neobviňuji z toho samozřejmě současné poslance, ale bohužel ten návrh projednávaný dva roky zpátky nebyl odsouhlasen.
Taková malá perlička na závěr, která mě při četbě toho paragrafovaného znění zaujala, je § 3 navrhovaného zákona, který nese název "Zdvořilost" a povinuje příslušníka inspekce při plnění úkolů dodržovat pravidla zdvořilosti, dbát cti, vážnosti a důstojnosti osob i své vlastní. Pevně věřím, že tento princip se stane vlastní i všem řečníkům pléna této ctěné Sněmovny při jejich dalších jednáních.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní předávám slovo panu zpravodaji, pokud chce vystoupit nyní. Prosím, máte slovo.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi několik poznámek k vládnímu návrhu zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů.
Souhlasím s vládou, že trestná činnost příslušníků bezpečnostních sborů je společensky velmi závažná a pro transparentní vyšetřování je nutná nezávislost inspekce. Výhodou navrhovaného řešení je úplná organizační a personální nezávislost inspekčního orgánu na jednotlivých ministerstvech a dotčených bezpečnostních sborech a také sjednocení kontroly. Nevýhodou je, že jde o organizačně, legislativně a zejména ekonomicky náročný krok, který si vyžádá nejen nárůst zaměstnanců, ale navíc sto milionů korun ročně ze státního rozpočtu.
Pro mě osobně je vážným problémem přechod ze současného zaběhlého stavu do stavu nového. Vláda sice hovoří o současném stavu jako stavu neuspokojivém, s tím mohu souhlasit. A na druhou stranu v případě nečinnosti či špatné činnosti nově vzniklé Generální inspekce nebude trestná činnost bezpečnostních sborů odhalována a trestána. To, že zůstane neřešena problematika zajištění nezávislosti stíhání trestné činnosti příslušníků dotčených bezpečnostních sborů, by v tomto případě bylo spíše podružnou záležitostí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, druhým stěžejním problémem návrhu je navrhovaný systém demokratické kontroly příslušníků Generální inspekce. Vládní návrh dává opravdu výrazné kompetence příslušníkům inspekce. Mimo jiné nad rámec současného zákona zavádí v § 40 přístup k daňovému tajemství, v § 41 provádění zkoušek spolehlivosti u bezpečnostních sborů. Mimochodem, tento vládní návrh zároveň obchází, částečně obchází novelu zákona o Policii České republiky, protože ustanovení § 40 rozšiřuje i na příslušné orgány Policie České republiky.
Ředitele Generální inspekce, jak bylo řečeno, jmenuje a odvolává na návrh vlády a projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády. Osobně jsem však přesvědčen, že nezávislost ředitele inspekce je nutno zabezpečit jeho schvalováním Poslaneckou sněmovnou na návrh vlády.
Vlastní kontrolu inspekce včetně kontroly použití odposlechů a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu má vykonávat Poslanecká sněmovna, která k tomuto účelu zřizuje kontrolní orgán. Kontrolní orgán se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. Vládní návrh však v tomto duchu nemění jednací řád Poslanecké sněmovny.
Je také otázkou, zda nevytvořit jeden velký kontrolní orgán Poslanecké sněmovny, který by se zabýval činností ozbrojených sborů. Vládní návrh totiž opomněl uvést v důvodové zprávě nárůst nákladů souvisejících právě s vytvořením nově takto vytvořeného kontrolního orgánu. Přestože vládní návrh ponechává vyšetřovací pravomoci zvláštnímu orgánu Úřadu pro zahraniční styky a informace, musím znovu a opakovaně konstatovat, že na rozdíl od nezávislé kontroly Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství kontrolními orgány Poslanecké sněmovny právě Úřad pro zahraniční styky a informace takový orgán doposud nemá. Jsem přesvědčen, že je nutno i tento problém konečně dořešit.
Vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, přestože vládní návrh deklaruje, že působnost Generální inspekce by se neměla vztahovat na vyšetřování trestné činnosti vlastních inspektorů a zaměstnanců, samotný vládní návrh řeší prověřování svých příslušníků zvláštním vnitřním oddělením Generální inspekce. Proto se chci zeptat, zda činnost tohoto oddělení bude kontrolovat nově vzniklý kontrolní orgán Poslanecké sněmovny.
Závěrem chci poukázat na početní, a tím možná i nákladový rozpor. V důvodové zprávě je uveden celkový počet tabulkových míst pro Generální inspekci 335, z toho 275 tabulek pro služební poměr, 60 tabulek pro občanské zaměstnance. Dosavadní inspekce čítá celkem 212 tabulkových míst. Kromě toho předpokládá Ministerstvo vnitra převod dalších 16 zaměstnanců do této inspekce. Podle mých propočtů dojde k nárůstu o 107 nových zaměstnanců, ale důvodová zpráva hovoří pouze o nárůstu 88 tabulkových míst tím, že zřejmě nejsou definovány v té důvodové zprávě počty osob z resortů Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí. Tento rozdíl bych, pane ministře, potřeboval konkrétně doložit.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Další přihlášenou je paní poslankyně Marie Nedvědová. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Nedvědová: Vážená paní předsedající, kolegyně, kolegové, to, co tady uváděla paní poslankyně Černochová, pokud by to tak fungovalo, byl by ten stav naprosto ideální. Já, abych pravdu řekla, opravdu nevím, proč si vládní strany myslí, že zřízením dalšího úřadu a zrušením několika menších, i když vcelku funkčních, přispějí k nějakému skutečně důslednému boji proti trestné činnosti v rámci bezpečnostních sborů. Představa, že tímto způsobem zasadí nějaký vážný úder organizovaným skupinám páchajícím trestnou činnost uvnitř těchto sborů, je mírně řečeno falešná a jeví se pouze jako snaha předstírat nějakou činnost.
V důvodově zprávě se přitom hned na počátku uvádí, že trestná činnost příslušníků bezpečnostních sborů bývá typicky trestnou činností profesionálů, protože vzhledem ke své činnosti bývají příslušníci těchto sborů velmi dobře obeznámeni se způsoby a podmínkami páchání protiprávních jednání, která odhalují či jinak potlačují, a se způsoby jejich šetření a stíhání. S ohledem na rozsah předpokládané činnosti Generální inspekce bude proto nutná také určitá specializace a využití zkušených odborníků z příslušných oblastí. Pak samozřejmě lze předpokládat, jak uvádí i důvodová zpráva, u příslušníků inspekčních orgánů zařazených dříve ve stejné instituci, jako je pachatel-příslušník nebo zaměstnanec v některých případech, i určitou institucionální podjatost plynoucí z existujících kontaktů, popřípadě určité solidarity s těmi, jejichž trestnou činnost mají odhalovat a stíhat. Ovšem nevím, kde jinde chtějí navrhovatelé zákona odborníky profesionály hledat, když se dále v důvodové zprávě tvrdí, že orgán, který má být schopen trestnou činnost v bezpečnostních sborech odhalit a vyšetřit, musí být orgánem odborným a jinak zdatným, aby na tyto pachatele profesionály stačil.
Bezpečnostní sbory by přitom opravdu měly podléhat efektivní a nezávislé kontrole zákonnosti chování příslušníků a zaměstnanců, která vedle vnitřní kontrolní činnosti samotných sborů zaručí dodržování právních předpisů právě v těchto sborech. V tom vidím právě jeden z největších problémů návrhu.
Podle § 1 odstavec 2 návrhu v čele inspekce stojí ředitel inspekce, kterého jmenuje a odvolává na návrh vlády a po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny příslušném ve věcech bezpečnosti předseda vlády, jemuž je ředitel z výkonu své funkce odpovědný. Naproti tomu pak podle § 57 odstavec 1 návrhu kontrolu činnosti inspekce včetně kontroly použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a použití sledování osob a věcí podle trestního řádu vykonává Poslanecká sněmovna, jež k tomu účelu zřizuje kontrolní orgán, který se skládá z poslanců určených Poslaneckou sněmovnou. Mám proto za to, že ředitel inspekce by měl být Poslaneckou sněmovnou jak volen, tak v odůvodněných případech i odvoláván, aby byl omezen vliv exekuční moci na činnost tohoto úřadu. ***