(17.00 hodin)
(pokračuje Kubice)
Přípravě návrhu zákona předcházelo zpracování analýzy kontrolních mechanismů v bezpečnostních sborech z června roku 2008, která obsahovala i návrh základních tezí řešení této problematiky. Tato analýza byla vytvořena meziresortní pracovní skupinou složenou ze zástupců Ministerstva vnitra, Policie České republiky, Ministerstva financí, Celní správy České republiky, Ministerstva spravedlnosti, Vězeňské služby České republiky, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Vojenského zpravodajství. Předkládaný návrh zákona z této analýzy vychází, stejně tak jako předchozí návrh tohoto zákona, který byl do Poslanecké sněmovny předložen v minulém volebním období jako sněmovní tisk číslo 794, na jehož projednání již nedošlo.
Předkládaný návrh zákona se od návrhu zákona, který byl vládou předložen Parlamentu České republiky v roce 2009, v zásadních rysech neodchyluje. Koncepčně se při přípravě návrhu zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů vycházelo ze zákona č 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a to jak obsahově, tak i systematikou. Generální inspekce bezpečnostních sborů je konstituovaná jako samostatný bezpečnostní sbor, jehož příslušníci budou ve služebním poměru podle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Vzhledem ke svým úkolům bude mít Generální inspekce postavení policejního orgánu podle trestního řádu.
Generální inspekce bezpečnostních sborů by měla být samostatná i ekonomicky. Navrhuje se, aby měla postavení organizační složky státu a účetní jednotky s vlastní rozpočtovou kapitolou. Na tomto místě považuji za potřebné uvést, že vznik a fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů se neobejde bez dodatečných nároků na státní rozpočet. V prvém roce fungování Generální inspekce bezpečnostních sborů bude nárok na státní rozpočet činit téměř 140 mil. korun, v dalších letech téměř 94 mil. korun.
Ředitel Generální inspekce bezpečnostních sborů by měl být jmenován a odvoláván na návrh vlády jejím předsedou, jemuž bude ředitel Generální inspekce z výkonu své funkce odpovědný, a to po předchozím projednání ve výboru Poslanecké sněmovny, jemuž přísluší projednávání otázek bezpečnosti. Generální inspekce bezpečnostních sborů by měla podléhat systému vnější kontroly prováděné kontrolním orgánem vytvořeným Poslaneckou sněmovnou a systému vnitřní kontroly prováděné vnitřním kontrolním orgánem.
Součástí návrhu zákona jsou i novely dotčených zákonů. V jejich rámci se zejména vytváří předpoklad pro řízení a efektivní fungování Generální inspekce jako bezpečnostního sboru a policejního orgánu.
Závěrem mi dovolte, abych vás požádal o podporu tohoto zákona. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji vám, pane ministře. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení poslanec Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona o Generální inspekci bezpečnostních sborů, sněmovní tisk 410, je nám předkládán na základě plnění programového prohlášení vlády a přijaté strategie boje proti korupci. Důvodem předložení návrhu zákona má být vytvoření nezávislého orgánu, který by profesionálně odhaloval a vyšetřoval trestnou činnost příslušníků a zaměstnanců bezpečnostních sborů, konkrétně policie, celní správy a vězeňské služby. Návrh zákona zavádí nový bezpečnostní sbor, kdy jeho příslušníci jsou ve služebním poměru podle zákona č 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Tento inspekční orgán má postavení policejního orgánu podle trestního řádu.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, Generální inspekce nebude z povahy věci a charakteru činnosti šetřit možnou trestnou činnost u Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a u Vojenského zpravodajství. Tuto činnost budou jako dnes provádět speciální orgány jednotlivých zpravodajských služeb. V případě příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky zejména vzhledem k charakteru jejich práce bude případnou trestnou činnost stíhat Policie České republiky. Původně se působnost Generální inspekce neměla vztahovat na vyšetřování trestné činnosti vlastních příslušníků a zaměstnanců vzhledem k potřebě zajistit nezávislé stíhání jejich trestné činnosti. Nicméně vládní návrh řeší prověřování inspektorů zvláštním vnitřním oddělením Generální inspekce.
Vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, co se týká vlastních nákladů. V prvním roce fungování Generální inspekce by její provoz stál přes 325 mil. korun. Nové dodatečné náklady na státní rozpočet by v prvním roce činily 139,6 mil. korun. V dalších letech by náklady činily 279 398 tis. korun ročně s tím, že by si každoročně vyžádaly navíc ze státního rozpočtu téměř 94 mil. korun. Počet zaměstnanců má být celkem 335, z toho příslušníků ve služebním poměru 275 a občanských zaměstnanců 60.
Na základě rozhodnutí číslo 18 předsedkyně Poslanecké sněmovny doporučuje přikázat návrh zákona k projednání výboru pro obranu a bezpečnost.
Zároveň se hlásím tímto do obecné rozpravy. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Otevírám tedy obecnou rozpravu. Nyní zde mám přihlášku paní poslankyně Jany Černochové. Pane zpravodaji, chcete vystoupit nyní, nebo v závěru? Protože vy máte samozřejmě přednostní právo. Nebo dáte už teď přednost kolegyni? (Ano.) Tak prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Černochová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, hezké odpoledne. Každé demokratické zřízení, dokonce každá organizace by při formování svých orgánů měla dbát na efektivní a nezávislou kontrolu své vlastní činnosti. Tento princip jako jediný zajistí, že kontrolní mechanismy nejsou pouze formalitami, nýbrž mají i svůj reálný obsah. Zkrátka že kontrolní systém je skutečně efektivní, nezávislý a především fungující.
Navrhovaná úprava zavádí nezávislý institut Generální inspekce bezpečnostních sborů. Nejedná se o inspekci všech bezpečnostních sborů, nýbrž pouze těch, kde je taková inspekce vzhledem k okolnostem možná a zároveň relevantní. Z inspekční činnosti Generální inspekce jsou tak vzhledem k povaze jejich činnosti spojené s nakládáním s utajovanými informacemi vyňaty zpravodajské služby jako bezpečnostní orgány, tedy Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace, a dále je z inspekční činnosti vyňat i Hasičský záchranný sbor, protože jeho příslušníci z povahy své činnosti nepředstavují riziko podjatosti při vyšetřování trestné činnosti. Návrh se tedy týká Policie České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky i inspekce samotné.
Nutnost nezávislosti lze pak nejlépe sledovat na Policii České republiky, kdy se odstraňuje současný stav... (chvilka čekání na ticho v sále zprava i zleva) a sice že příslušníky policie vyšetřuje jiný útvar policie. Zavedení na policii nezávislého inspekčního orgánu je tak bezesporu vítaným aktem a přispěje ke zvýšení nezávislosti vyšetřování. Otázka, kdo hlídá hlídače, se sice jako ve většině případů automaticky přesouvá na další úroveň, na další institut, přesunutí této kontroly na personální a především institucionálně nepropojenou organizační složku státu je však dostatečnou zárukou nezávislosti. Předpokládaný nový inspekční orgán nenapojený na Policii České republiky a ani na Ministerstvo vnitra tak dostatečně splňuje požadavky na řádné, nepodjaté vyšetřování příslušníků, jejichž případná trestná činnost bývá vzhledem k jejich znalostem nejzávažnější.
Nezávislost je jedním z hlavních atributů nástrojů, které jsou efektivní v boji proti korupci a přispívají k řádnému vyšetřování případné trestné činnosti. Hlavní přínos navrhované úpravy tak spatřuji především ve vytvoření obecného inspekčního orgánu, který je aplikovatelný jako vnější kontrolní mechanismus pro více bezpečnostních zdrojů zároveň a který je ekonomicky nezávislý. Dalším nesporným přínosem je i způsob jmenování a odvolávání ředitele inspekce na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny, tedy pravděpodobně ve výboru pro obranu a bezpečnost, předsedou vlády. Zapojení výboru Sněmovny do exekutivního rozhodování osobně považuji za další z garancí nezávislosti a efektivity navrhované inspekce. ***