(10.30 hodin)
(pokračuje Drábek)
V neposlední řadě bude do druhého pilíře v budoucnu soustředěn prvek zásluhovosti a to považuji na závěr za velmi důležité zdůraznit. Jak jistě všichni víte, Ústavní soud České republiky vyjádřil v loňském roce výhrady k příliš vysoké solidaritě českého důchodového systému. Je velmi obtížné reagovat na rozhodnutí Ústavního soudu a přitom zachovat velmi nízký podíl důchodců ohrožených chudobou. V budoucnu při zvyšujícím se počtu důchodců to pouze s prvním pilířem nebude možné. Plná zásluhovost druhého pilíře tak přinese pozitivní efekt v tom, že výrazněji rozdělí roli mezi prvním a druhým pilířem, což umožní zachování předpokladu vysoké solidarity s nízkopříjmovými občany ve veřejném důchodovém pojištění, to znamená vysoká solidarita v prvním pilíři a stoprocentní zásluhovost ve druhém pilíři.
Z těchto důvodů je naprosto jednoznačné a nezpochybnitelné, že z dlouhodobého hlediska je tento kombinovaný systém výhodnější, je to naprosto jednoznačně dokladovatelné na příkladech a analýzách postupu jednotlivých evropských zemí a já považuji tento postup za odpovědný. Proto si dovoluji všechny ty, kteří se necítí vázáni ideologickými výkřiky, požádat o pečlivé zvážení dlouhodobého odpovědného přístupu vůči našim občanům a zejména našim dětem. (Potlesk zprava.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní následují dvě faktické poznámky. Pan poslanec Bohuslav Sobotka, po něm pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážení kolegové, kolegyně, vážený pane ministře, já myslím, že tady přece v debatě nejde o nějaké ideologické výkřiky. Já jsem alespoň ve svém vystoupení necitoval politické programy, volební programy, ale mluvil jsem o racionálních problémech, které představují vaše návrhy. Vrátím se k tomu.
Já nevím, jestli víte, pane ministře, ale soukromé fondy, ve kterých se u nás realizuje spoření na důchod, za uplynulých deset let reálně zhodnotily vklady výnosem 0,3 %. 0,3 % za deset let, to není žádná sláva.
Pokud se podíváme na vaši kalkulačku, kterou jste zmiňoval, na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí, tak stupnice této kalkulačky začíná na zhodnocení 1,5 %. To je hodně optimistický pohled. Já se ptám, proč na té kalkulačce nemáte 1 %, proč tam nemáte 0,5 %, proč tam nemáte nulu. Pokud si tuto kalkulačku nastavíte od 1,5 %, tak vám vždy vychází optimisticky a vždycky vám snižuje hranici těch, pro které bude soukromé spoření výhodné. To, že tvrdím, že to spoření nebude výhodné pro lidi s platem nižším než 40 tisíc hrubého měsíčně, vychází z odhadu průměrného zhodnocení 1 %. To si myslím, že je realistický odhad, pokud se podíváme na to, že stávající fondy za deset let měly výkon 0,3 %. Vaše odhady, které máte v kalkulačce, jsou nerealistické, jsou příliš optimistické a podle mého názoru jsou ovlivněny snahou prokázat, že tato reforma je něčím, čím ve skutečnosti vůbec není.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Další faktická - pan poslanec Jiří Dolejš.
Poslanec Jiří Dolejš: Já jsem chtěl poděkovat za ten apel bavit se bez zbytečných ideologických predestinací. Já si myslím, že tady je na stole opravdu věcný problém. A když už se bavíme věcně, tak rozlišujme, co je podstatné a nepodstatné.
Já myslím, že i opozice včetně KSČM přeje rozvoj investičním a pojišťovacím fondům, přeje jejich klientům. Jistě, jestli se podaří nastavit regulační prostředí a motivace jejich činnosti tak, aby zlepšily dosud velmi nevýhodné výnosy, tak to bude jenom dobře. Ať žijí. Ale ať žijí za své.
Hlavní problém této debaty od začátku - to není nic nového, to se neobjevilo při finalizaci těchto zákonů, ale od začátku, kdy tato vláda začala vládnout - je to, že tyto fondy chtějí dostat peníze ze státního pilíře, který tím logicky bude oslaben, a to v situaci, kdy Ústavní soud přijal ono známé navýšení vyšších důchodů. Takže když budou žít za své, když tam budou přispívat pouze lidé navíc nad to, co odvádějí do solidárního průběžného systému, bude všechno v pořádku. Pokud by tam nebyl ten princip op-outu, tak se můžeme zcela věcně bavit o nastavení regulačního prostředí pro druhý pilíř, třetí pilíř, a chcete-li to propojit do některých dalších spořicích produktů, dovedu si při své fantazii představit klidně i čtvrtý pilíř. Ale tyto fondy jsou připraveny tak, že nebudou žít za své, budou žít na úkor lidí ať již ochuzením prvního pilíře, nebo tím, že se díry budou flikovat zvýšením DPH. A to je ten hlavní problém. (Potlesk z levé strany.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Nyní s přednostním právem vystoupí předseda vlády pan Petr Nečas.
Předseda vlády ČR Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, musím říci, že v mnoha ohledech nejsem probíhající diskusí nad touto etapou důchodové reformy překvapen. Na jedné straně konkrétní argumenty, fakta, čísla, skutečnosti, realita, na druhé straně ideologické demagogické výkřiky, jdoucí dokonce až tak daleko, že pan místopředseda Sněmovny Zaorálek tady řekl, že za současné světové finanční problémy mohou excesy bank. Kdyby tomu tak bylo, tak bychom byli v dobré situaci, protože tyto problémy jsou řešitelné. Ale skutečností je, že za současné problémy, které se teď řeší, mohou především excesy vlád, které primárně způsobily tyto excesy hypotečních bank a dnes primárně způsobují hluboký dluhový problém především členských zemí Evropské unie. Čili tady je vidět, že i z hlediska základního kontextu stávající debaty o veřejných financích, o důchodových systémech jsou naši kolegové z řad sociální demokracie a priori posunuti úplně mimo realitu, protože nejsou-li schopni vnímat tuto základní skutečnost, že za současné problémy mohou excesy vlád vedoucí k nezodpovědnému chování vůči veřejným financím, vůči vývoji důchodových systémů, vůči demografickému vývoji, tak samozřejmě nejsou s to pochopit, proč vláda dělá kroky, které dělá.
Navíc to jde tady velmi půvabně až do takových zákoutí, že se pan místopředseda Zaorálek, který na jedné straně odsuzuje bankéře-spekulanty jako ty ďábly, kteří způsobili současné problémy, odkazuje na pana Söröse, který, pravda, je dnes filantrop, ale je třeba říci, že může být filantropem především díky tomu, že si hodně a hodně naspekuloval, že především jeho útok na britskou libru a její vyřazení ze směnného mechanismu evropských směnných kurzů je zdrojem jeho dnešní filantropie, takže na jedné straně odsuzovat tyto spekulanty a na druhé straně se odvolávat na jejich slova je opravdu velmi kouzelné.
Celá debata a celá námitka a odpor našich sociálně demokratických kolegů vůči krokům, které vláda navrhuje, jsou založeny na jedné základní metodě, kterou tady opakují vlastně již několik let. Je to metoda, kterou oni uplatňují například u daňových změn a u celé řady dalších kroků, zdravotnictví apod. Všechny kroky jsou prý dělány jenom pro bohaté. Je to základní demagogická námitka, základní demagogická lež, se kterou oni pracují, protože jestliže pan Sobotka postaví celý svůj projev na tom, že tady udělá paralelu mezi daňovou reformou a důchodovou reformou, že její základní kontinuální linkou je, že daňová reforma byla dělána pro bohaté a teď děláme důchodovou reformu pro bohaté, tak je z hlediska konkrétních faktů, které tady tisíckrát zazněly, a já je tady řeknu potisícíprvní, úplně mimo realitu.
Není možné tvrdit, že daňová reforma byla dělána pro bohaté. Jestliže v roce 2008, kdy začala fungovat, reálné čisté příjmy rodin s dětmi vzrostly o 4 %, v krizovém roce 2009, kdy byl více než čtyřprocentní pokles hrubého domácího produktu, opět reálné čisté příjmy rodin s dětmi v této zemi vzrostly o další 2 % a stejně tak v loňském roce, tak přece každý, kdo umí počítat, kdo má za sebou základní kurz aritmetiky ze základní školy, nemůže říkat tyto nesmysly. Jestliže platí, že daňový poplatník s jedním dítětem neplatí jednu jedinou korunu daně z příjmu až do výše 14 700 korun platu měsíčně, a pokud má dvě děti, do 19 tisíc korun, tak opět každý, kdo absolvoval základní školu, přece nemůže říkat tato slova. ***