(9.40 hodin)
Poslanec David Rath: Děkuji za upřesnění. Dámy a pánové, tak jsme slyšeli, že za to, že každý rok 20 miliard zhruba po dobu příštích 30 let budeme z našich daní svěřovat soukromým investičním fondům, tedy půjde o nějakých zhruba 600 miliard za tu dobu, 600 miliard z povinných důchodů, tedy z jakési důchodové daně, kterou povinně platíme, dáme to soukromým investičním fondům, vlastně nemůže starý prohnaný lišák - ministr financí, ale Ústavní soud. Děkuji za to upřesnění.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Nyní vystoupí s přednostním právem pan poslanec Sobotka.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, vážený pane ministře financí, já bych chtěl nejprve upozornit na skutečnost, že pokaždé, když pan ministr financí Kalousek sem do Poslanecké sněmovny předkládá návrh na nějakou reformu, tak to má vždycky jeden společný prvek. Vydělá na tom 10 % nejbohatších lidí v této zemi. Já nevím, jestli tady existuje nějaká vazba mezi voliči, kteří volí pana ministra Kalouska, nebo pana poslance Kalouska, jaká tady existuje vazba mezi programem vlády a zájmem horních 10 % obyvatel v našem státě, ale pokaždé, když pan ministr financí předkládá reformu, ať už je to reforma daňová, nebo ať už je to reforma penzijní, tak si můžete být jisti, že to má jeden společný prvek: vždycky na tom vydělá 10 % nejbohatších.
Já si vzpomínám, jak jsme se na tomto místě přeli, už je to pár let, v té době pan ministr financí ještě nebyl tak šetřivý, jako se stylizuje dnes do role šetřivého ochránce státní pokladny, a navrhoval tady novou daňovou úlevu a rozšíření daňové úlevy, která se týkala odpočtu DPH při zakoupení firemního vozu. Jistě si všichni vzpomínáme, že tato daňová úleva byla v minulosti limitována jistými technickými opatřeními, a byl to pan ministr financí Kalousek, který bez ohledu na dopady na státní rozpočet tady prosadil svého času to, že odpočet DPH může realizovat každý podnikatel na jakýkoli vůz, který si fakticky zakoupí. Včetně vozů luxusních, kde samozřejmě ta cena a ten odpočet DPH je řádově vyšší než u vozů řekněme praktické povahy, které podnikatel skutečně pro tu podnikatelskou aktivitu potřebuje. Tehdy panu ministrovi ještě o korunu nešlo a daňový dopad v řádu několika miliard korun samozřejmě zaplatí ve škrtech všichni daňoví poplatníci, zejména pak ti, kteří si nikdy DPH při zakoupení vozu odečíst nemohou prostě proto, že nemají takové podnikatelské aktivity a nemají takové obraty.
Druhý konkrétní příklad toho, jak se dá vydělat na reformách pana ministra financí Kalouska, byla rovná daň a zdanění superhrubé mzdy. Tehdy také sem přišel ministr financí s návrhem na to, abychom měli pouze jednu sazbu daně z příjmu fyzických osob. Tvrdilo se, jak je to úžasné výhodné. Ano, skutečně, bylo to úžasně výhodné pro 10 % nejbohatších, kterým závratně klesly daně. Zejména poté, kdy vláda zkombinovala zavedení rovné daně ze superhrubé mzdy se zavedením stropů na odvody sociálního a zdravotního pojištění. To byla výhra v loterii pro všechny, kdo v této zemi přispívali do veřejných rozpočtů progresivním způsobem podle výše svého příjmu.
Já myslím, že je symbolické, že tento návrh důchodové reformy je konstruován úplně stejně. Pokusím se velmi stručně popsat systém, který se v naší zemi má spustit.
Ten systém spočívá v tom, že se zde vytvoří druhý systém dobrovolného spoření na důchod. Tento systém a jeho parametry jsou nastaveny tak, že je výhodný pro všechny, kdo vydělávají více než 40 tisíc korun hrubého měsíčně. To je zhruba 10, možná 12 % ekonomicky aktivních obyvatel naší země. Pro nikoho jiného toto dobrovolné spoření výhodné nebude. Proč nebude výhodné, je jednoduché. Pokud si spočítáte odvody z platu, který je na úrovni průměrného platu, připočtete si možné reálné zhodnocení penzijního fondu, řekněme, že budeme počítat s jedním procentem, odečteme poplatky a odečteme snížení důchodu, které vás očekává, tak jednoznačně dospějete k výsledku, že se vám nevyplatí převádět 3 % sociálního pojištění na toto nové soukromé spoření. Z těch výpočtů jednoznačně vyplývá, že se to vyplatí těm, kdo mají vyšší hrubý příjem, než je 40 tisíc korun měsíčně. Pouze tam začínáte inkasovat výhody. Platí, že toto rozhodnutí bude dobrovolné, ale zaplatíme to povinně všichni.
Druhým klíčovým prvkem této takzvané důchodové reformy je zvýšení daně z přidané hodnoty. Pro to, aby vláda kompenzovala propad příjmů, který vznikne tím, že si určité procento nejbohatších lidí převede finanční prostředky na soukromé spoření, tak se budou muset zdražit potraviny a budou se muset zdražit léky. Zvýší se zkrátka daň z přidané hodnoty. Tato vláda to eufemisticky nazvala sjednocení DPH - sjednocení DPH na 17,5 procenta, ale fakticky to znamená, že potraviny, léky a další zboží a služby, které jsou dnes zdaňovány 10procentní sazbou DPH, budou zdaňovány 17,5 procenta. Tyto finanční prostředky půjdou čistě na zalátání díry, která ve veřejných rozpočtech vznikne tím, že si lidé s nejvyššími příjmy převedou část svého sociálního pojištění na spoření u soukromých důchodových fondů. To je princip této důchodové reformy. To znamená, pro to, aby zde vznikla nová investiční příležitost pro lidi, kteří si to mohou dovolit, kteří mají dvojnásobek průměrné mzdy a více, tak se všichni budeme podílet ve vyšších cenách potravin a léků na financování tohoto experimentu.
Já jsem přesvědčen, dámy a pánové, o tom, že vláda spouští velmi nebezpečnou reformu. Je to reforma, která se tváří jako důchodová reforma, ale ona to ve skutečnosti důchodová reforma není. Protože se podívejme na to, jaké problémy tato důchodová reforma má řešit a jaké problémy tato důchodová reforma ve skutečnosti řeší.
Problém, který by měla řešit, je ten, že populace stárne. Problém, který by měla řešit, je ten, že nevystačíme pouze s tím, že budeme prodlužovat věk pro odchod do důchodu, protože ten nelze prodlužovat donekonečna, má to prostě své limity sociální, biologické, limity pracovního trhu, a musíme hledat dodatečné zdroje na penze pro budoucí důchodce, zejména pro ročníky, které se narodily v 70. a 80. letech. Musíme tedy generovat nové zdroje, nejraději ve formě odložené spotřeby, tak aby ta odložená spotřeba u ročníků narozených v 70., 80. letech byla konzumována až v době, kdy se tito lidé rozhodnou jít do důchodu. To by měl být problém, který tato reforma má jako důchodová reforma správně řešit.
Pokud by to tak skutečně bylo, tak by ani opozice, ani sociální demokracie nemohla namítat vůbec nic. Ale tento návrh, který vláda předložila, není žádná skutečná důchodová reforma. Tento návrh se pouze jako důchodová reforma tváří. Já vám hned řeknu, proč.
Tento návrh vytváří druhý systém penzijního spoření. Už tady v České republice v tuto chvíli jeden systém dobrovolného spoření máme. Účastní se ho více než 4 miliony občanů naší země a průměrně si měsíčně ukládají částku kolem 400 korun. To znamená, 4 miliony obyvatel našeho státu už se snaží něco si na zadní kolečka našetřit. Vláda tady vytváří druhý systém, který ale bude méně podporován, nebudou tam žádné daňové úlevy, nebude tam žádný státní příspěvek a bude prakticky atraktivní jenom pro 10 % lidí s nejvyššími příjmy. To znamená, tato vláda se zřejmě domnívá, že hlavní problém z hlediska budoucích důchodů nebude u lidí s průměrnými a podprůměrnými příjmy, ale má největší obavu o to, jak se o sebe ve stáří postarají lidé, kteří dnes vydělávají více než 40 tisíc korun měsíčně. Je to skutečně ten největší problém, který by v tuto chvíli měla vláda důchodovou reformou řešit? Skutečně nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé, lidé ve středním věku, kteří vydělávají 40 tisíc měsíčně a více? Já si myslím, že ne. ***