(9.50 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Pokud někdo má vyšší příjem, než je dvojnásobek průměrného platu, který dneska v České republice máme, tak má většinou řadu možností, jak finanční prostředky investovat. Má tu řadu možností také proto, že není nucen utratit drtivou většinu svého rodinného rozpočtu za nezbytně nutné výdaje, které jsou spojeny s bydlením, které jsou spojeny s výchovou dětí, které jsou spojeny se zajištěním lékařské péče nebo dojížděním do práce. Jestliže má někdo více než dvojnásobek průměrného platu, tak mu většinou zbývají peníze na to, aby ještě investoval. Do hypotéky, do akcií, do podílových listů, aby podnikal. To znamená, tito lidé mají mnohem větší manévrovací prostor z hlediska svých rodinných financí. Dá se tedy předpokládat, že zejména tato skupina, to znamená lidí, kteří mají více než 40 tisíc hrubého měsíčně, je schopna se na stáří zajistit. Já jsem přesvědčený o tom, že to tak objektivně je. Prostě, tato skupina má možnosti se na stáří zajistit. Tato skupina přece nepotřebuje státní pomoc v objemu 20 miliard ročně, které půjdou z průběžného systému na individuální soukromé spoření.
Proč tedy vláda navrhuje takovouto reformu? V čím zájmu vláda takto jedná? Kdo na této reformě nejvíce vydělá? Já jsem tady už mluvil o daňových reformách a jiných návrzích, které zde prosazoval současný ministr financí Kalousek. Prostě, já jsem přesvědčený o tom, že i tady jsou sledovány konkrétní komerční cíle. Tato reforma bude nepochybně atraktivní pro subjekty finančního trhu. Bude atraktivní pro nové správce těchto finančních prostředků. Jestliže každý rok půjde ze státního průběžného pilíře 20, možná více miliard korun na soukromé spoření a jestliže tam budou desítky let tyto finanční prostředky blokovány, tak to je přece vynikající příležitost.
Navíc se zde navrhuje, aby správci mohli spravovat několik investičních programů včetně programů, které budou tzv. výnosnější. No ale ty tzv. výnosnější programy mohou být velmi rychle tzv. rizikovější a mohou se dostat do tzv. minusu a ten tzv. minus může být velmi značný. To jsme koneckonců viděli na ztrátách amerických a britských penzijních fondů, které nejsou konzervativní, které jsou poměrně liberální z hlediska rozsahu investic do akcií, tak to jsme viděli na jejich ztrátách, ke kterým došlo v důsledku poslední finanční a hospodářské krize.
Čili já jsem přesvědčený o tom, že to, co vláda navrhuje, není důchodová reforma, že vláda nemyslí na ty, kteří budou mít skutečný problém za 30, za 40 let, a tímto návrhem tento skutečný problém neřeší. Vláda tady myslí zejména na občany, jejichž příjem je vyšší než 40 tisíc korun hrubého měsíčně, ale zejména myslí na nové podnikatelské příležitosti pro finanční instituce, které budou spravovat tyto penzijní fondy. Čili jde o zájmy soukromých finančních institucí, pro které se tady vytváří velmi zajímavá lukrativní podnikatelská příležitost se státní dotací.
Velký mýtus - kromě toho, že se tady lživě tvrdí, že to je důchodová reforma, tak velký mýtus je kolem tzv. dobrovolnosti. Říká se: no ono je to vlastně všechno v pořádku, buďte rádi, že jsme nezavedli povinné spoření jako v Chile, buďme rádi, že jsme takoví soucitní, sociálně ohleduplní a že to je dobrovolná věc. No, ona to tak úplně dobrovolná věc není. Pokud se podíváte do zákonů, které byly předloženy této Poslanecké sněmovně, tam je jasně řečeno, že jestliže jednou upíšete ďáblu svoji duši, tak už ji tam musíte nechat. Jestliže jednou vstoupíte do systému soukromého spoření, tak už z něj vystoupit nemůžete. Ano, můžete své peníze převést do nějaké jiné společnosti, která vám nabídne lepší pocit, lepší marketing a bude se na vás úředník za přepážkou lépe usmívat. Ale už z toho systému se ven nikdy nedostanete. A stačí jeden podpis, stačí jedno rozhodnutí. Já nevím, jestli je to úplně přesně ta dobrovolnost, kterou si každý občan této země představuje. Ta míra svobody, kterou bychom rádi všichni v této zemi měli.
Druhý důvod, proč si myslím, že ta reforma není tak úplně dobrovolná, je způsob jejího financování. Způsob financování této důchodové reformy je zcela nedobrovolný a je povinný pro všech 10 milionů obyvatel, pro všechny spotřebitele, kteří v této zemi nakupují zboží a služby. Tahle reforma je totiž, dámy a pánové, financována zvýšením daní. Tahle vláda, ODS a TOP 09, se proslavily před volbami tím, že tvrdily, že čtverec je kruh. Tvrdily, že je možné stabilizovat veřejné rozpočty bez zvýšení daní. To byl strašně hezký slib, myslím si, že určitě voliči ODS a TOP 09 nadšeně volili tyto dvě strany proto, že jim slibovaly, že jim nezvýší daně. Ale tato reforma je financována zvýšením daní, to je potřeba si říci. A to zvýšení daní je nedobrovolné. Daně zaplatí všichni. Všichni lidé v této zemi musí kupovat potraviny, čas od času každý musí kupovat léky, čas od času každý jezdí veřejnou dopravou, čas od času každý pije vodu. A tady se zdražuje i vodné a stočné, nejenom potraviny, léky, veřejná doprava. Lidé v této zemi si pořizují nové bydlení a nové byty a domy dramaticky zdraží díky zvýšení DPH. Zdraží také ubytovací služby. Tohle všechno bude vážný problém z hlediska zvýšení výdajů domácností. A tohle už dobrovolné není.
To znamená výnosy, možnost spořit je věc na začátku dobrovolná, pak už ne, a financování této reformy je povinné pro všech 10 milionů obyvatel České republiky. A já se ptám, kde je spravedlnost. Co je, dámy a pánové z vládní koalice, spravedlivé na tom, že tato reforma je výhodná a vlastně použitelná jenom pro 10 % lidí s nejvyššími příjmy, ale platit to mají všichni? V tom je problém nespravedlnosti návrhů, které vy sem předkládáte do Poslanecké sněmovny.
Člověk s průměrným platem, který bere 23 tisíc korun hrubého měsíčně, pro něj vůbec nebude výhodné, aby do nového systému vstupoval. Ale proč on a jeho rodina mají platit náklady této důchodové reformy ve formě zvýšeného DPH, které půjde na financování díry, která vznikne opt-outem? Kde je ta logika? Kde je ta spravedlnost? Proč tito lidé mají platit budoucí penze deseti procentům nejbohatším, kteří to vůbec nepotřebují? Když jsme si tady jasně řekli a podle mého názoru jasně dokázali, že tito lidé se mohou na důchod nejlépe zabezpečit sami, že oni nepotřebují vládní reformy, oni nepotřebují tuto pomoc, protože mají disponibilní zdroje. Problém jsou lidé s průměrným platem, kteří dnes v této situaci, pokud se starají o děti, pokud jsou tak odpovědní, že mají děti, tak prostě disponibilní zdroje na to, aby si našetřili na důchod, bez vládní podpory nemají. Ale tato vláda zdaní všechny proto, aby realizovala důchodovou reformu pro horní vrstvu deseti, možná dvanácti procent obyvatel. Kde je logika? Kde je spravedlnost? (Přestal fungovat mikrofon.)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Jestli, pane poslanče, váš mikrofon opět nedojde, tak požádám techniku, aby se na to podívala. Zdá se mi, že to jsou nějaké temné síly, protože já jsem naštěstí měla své ruce docela blízko u těla. (Smích a potlesk v sále. Kratičká pauza.) Teď prosím.
Poslanec Bohuslav Sobotka: Ano, v tuto chvíli to funguje. Já jsem, paní místopředsedkyně, racionální člověk, na rozdíl od vás nevěřím v temné síly. Myslím si, že to bude spíše technický problém, a bylo by dobře, kdyby se tímto technickým problémem tady v Poslanecké sněmovně konečně začal někdo zabývat.
Dámy a pánové, myslím, že jsem dokázal jasně, že tato důchodová reforma není logická, není spravedlivá a není ve skutečnosti ani potřeba. Zejména v situaci, která je tady dnes. Já vím, že pan premiér Nečas velmi rád argumentuje tím, že musíme dělat všechno, co dělají socialisté v západní Evropě. On se velmi rád odkazuje zejména na sociální demokraty, socialisty, zřejmě jsou jeho hlavním vzorem, a velmi často cituje premiéra Zapatera, řeckého premiéra Papandrea a další, kteří musí realizovat úsporná opatření, aby snížili schodky veřejných rozpočtů. No, to je pravda. Ale nikdo z nich skutečně v tristní rozpočtové situaci, kdy má schodky veřejných rozpočtů, nerealizuje takto rozpočtově hloupou důchodovou reformu. ***