(19.30 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Posledním hlasováním bude hlasování o návrhu na zkrácení lhůty k projednání na 40 dní.
Zahajuji hlasování. Kdo podporuje tento návrh, prosím stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti?
V hlasování číslo 21 z přihlášených 171 poslanců pro 102, proti 67. I tento návrh byl přijat.
Konstatuji, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Lhůta na jeho projednání byla zkrácena na 40 dní. Děkuji panu ministrovi, děkuji i panu zpravodaji. Končím projednávání tohoto návrhu.
Přistoupíme k dalšímu bodu našeho programu a tím je
6.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb.,
zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 411/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí pan Jaromír Drábek. Prosím, aby se ujal slova. (V sále je silný hluk.)
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce -
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Promiňte, pane ministře. Já požádám naše kolegy a kolegyně, aby se rozhodli, zda zůstanou v sále, nebo půjdou naslouchat do předsálí nebo do svých pracoven. Ale v každém případě nám, kteří tady zůstáváme, musí umožnit alespoň trošku přijatelné prostředí k projednávání.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní předsedající. Já jsem si vědom toho, že zákoník práce je nedůležitá norma vůči zdravotnickým zákonům, nicméně pro 5 mil. občanů České republiky je to kodex, kterým se řídí. I proto novela, kterou vláda České republiky dnes předkládá, je skutečně důležitým mezníkem, byť to není nový zákon. Je to novela zákona, který je v účinnosti od 1. ledna 2007 a u které se bohužel již po krátké době užívání potvrdily oprávněné obavy, že norma není dostatečně kvalitní. A nakonec, konstatoval to i Ústavní soud v roce 2008, kdy zásadním způsobem změnil pojetí zákoníku práce jako pracovněprávního kodexu, kdy jednoznačně odmítl přijatý princip delegace vůči občanskému zákoníku a konstatoval, že jediným správným přístupem je princip subsidiární. To je také jedním z motivů pro tuto novelu, která však obsahuje řadu dalších položek, věcných, ale i formulačních.
Novela obsahuje 315 novelizačních bodů a zároveň s tím také obsahuje navazující změny dalších 11 souvisejících zákonů.
Novela zákoníku práce má tři základní cíle. Prvním cílem, jak už jsem naznačil, je promítnutí celého souvisejícího opatření vyplývajícího z nálezu Ústavního soudu z roku 2008, konkrétně nálezu Ústavního soudu 116/2008, který nabyl účinnosti 14. dubna 2008 a který sice zrušil jednotlivé konkrétní odkazy na občanský zákoník, ale samozřejmě neprovedl řadu dalších úprav, které jsou v této souvislosti nezbytné a které se touto novelou předkládají.
Dále novela obsahuje řadu položek, které zpružňují pracovněprávní vztahy za účelem zvýšení motivace zaměstnavatelů pro vytváření nových pracovních míst, samozřejmě při respektování dostatečné zákonné ochrany zaměstnanců.
Třetí důležitou částí nebo důležitým pohledem při novelizaci zákoníku práce je revize jednotlivých ustanovení z hlediska vyjádření, která mají nařizující povahu, kde stávající text zákoníku práce je v řadě případů pro běžného uživatele, ať už je to zaměstnanec či zaměstnavatel, nesrozumitelný v tom, co z těch ustanovení jsou povinná ustanovení, od kterých se nelze odchýlit, tedy kogentní ustanovení, a která z těch ustanovení jsou dispozitivní, tedy od kterých je možné se v rámci buď individuálního, dvoustranného vztahu, nebo prostřednictvím kolektivní smlouvy odchýlit.
Co se týká těch věcných položek, rád bych tady zdůraznil několik z nich. Je znovu povolena úprava dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli. To, co bylo zrušeno od roku 2004, kdy bylo zakázáno dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli, vytvořilo umělou poptávku po zřizování pracovních agentur, které ve stovkách případů působí a musí splňovat licenční a administrativní podmínky jen proto, že je potřeba zajistit nějakým způsobem dočasné přidělování zaměstnance např. v rámci holdingu. Tedy tato úprava, která se neosvědčila, se ruší a vracíme se k úpravě, která byla platná do roku 2004, kdy pokud to není předmětem podnikání, tak je možné v jednotlivých případech, odůvodněných případech, poskytnout dočasně zaměstnance jinému zaměstnavateli. Samozřejmě toto přidělení je bezúplatné.
Dále se navrhuje nová úprava pracovního poměru na dobu určitou, kdy na jedné straně je cílem zpružnit trh práce, tzn. dát větší možnost pro uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, na druhou stranu je novou úpravou navrhováno zvýšení ochrany zaměstnance proti dnes často používanému spekulativnímu řetězení krátkodobých pracovních poměrů. Tedy navržená úprava je na obě strany vyvážená v tom, že zvyšuje možnost smluvního ujednání a na druhou stranu chrání zaměstnance proti spekulativnímu jednání.
Další navrženou úpravou je diferenciace odstupného, kde pro zvýšení konkurenceschopnosti pracovních poměrů na dobu neurčitou vůči pracovním poměrům na dobu určitou je navrženo, aby v prvním roce zaměstnání u pracovního poměru na dobu neurčitou bylo vypláceno pouze jednoměsíční odstupné a v druhém roce zaměstnání u pracovního poměru na dobu neurčitou bylo vypláceno pouze dvouměsíční odstupné, aby tak zaměstnavatelé nebyli motivováni, tak jak jsou dnes, k vytváření spíše pracovních poměrů na dobu určitou oproti vytváření trvalých pracovních míst, protože dnes je skutečně velké riziko vytvořit pracovní poměr na dobu neurčitou, místo pro pracovní poměr na dobu neurčitou, pod hrozbou tříměsíčního odstupného už hned v prvních měsících trvání pracovního poměru.
Dále se navrhuje změna podmínek pro uzavírání dohod o provedení práce. A opět ta změna je navrhována jako vyvážená, kde na jednu stranu je povolen vyšší objem práce spočívající právě v té uzavřené dohodě o provedení práce z dnešních 150 hodin na nově 300 hodin ročně, na druhou stranu pro zamezení nekalé konkurence dohody o provedení práce jako mimopracovnímu poměru, resp. pracovnímu vztahu postavenému mimo standardní pracovněprávní vztah, je navrhováno zatížení dohody o provedení práce zdravotním a sociálním pojištěním v takovém případě, kdy měsíční příjem vyplývající z dohody o provedení práce převýší 10 000 korun a kdy se skutečně dostává do přímé konkurence s řádným pracovním poměrem.
Dále je navrženo zjednodušení uplatňování konta pracovní doby, kde jsou odstraněny některé administrativní povinnosti, které nejsou nezbytné a které po dohodě se sociálními partnery byly uznány jako zbytné, a tím pádem zbytečně zatěžující pracovněprávní vztah. ***