(19.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ptám se, zda ještě někdo chce vystoupit v obecné rozpravě. Nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu na - pardon, nejdříve ještě pan ministr se závěrečným slovem. Omlouvám se.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já již budu stručný, protože ty věci se opakují a mě samozřejmě mrzí, že ta konečná rozprava se stala spíše intelektuální exhibicí typu kdo koho více urazí. Já jsem rád, že nejsem pohádkář. Chtěl jsem říct prostřednictvím paní předsedající, že tu omluvu rád přijímám, ale přesto si myslím, že pokud nejsem pohádkář proto, že to dobře nedopadne, tak to samozřejmě akceptovat nemohu.
Já bych si dovolil v tom svém závěrečném slově říci, že bych vám rád připomenul, kolikrát jsme tady mluvili o konkrétních věcech, které se týkají těchto zdravotnických zákonů dneska projednávaných, a kolikrát jsme se vrátili k zákonu, který zde již prošel v novele zákona 48, kde je to, co opozici nejvíce irituje. Ta novela zákona 48 byla projednávána opravdu od podzimu loňského roku a nebylo dosaženo shody a nebylo ani dosaženo akceptace toho, že ten zákon alespoň tady ve Sněmovně prošel, a vracíme se k němu stále.
Já nevím tedy, jestli je vina jenom na straně koaličních poslanců a vlády, když my dostáváme nálepku, že nejsme s vámi ochotni diskutovat jakožto s opozicí, a jestli to není naopak, spíše že opozice není ochotna naslouchat argumentům z druhé strany. Já myslím ale, že i to je v politice akceptovatelné, že prostě existují věci, na kterých se lidé nedohodnou, a proto jsou tady nějaké demokratické principy, které určují způsob, jakým se věci rozhodují. Já to říkám i s tím vědomím, že samozřejmě je na to možno říci, že u věcí, které jsou závažné pro budoucnost, se to tak dělat nemá, aby se věci nerušily. Ale to, co je nejkontroverznější podle opozice, ten zákon 48 a možnost příplatků na nadstandard, ten prosím, kdyby opozice, až se dostane jednou do vládní funkce zpátky, chtěla zrušit, tak to je technicky velmi snadné a nemyslím si, že by dospělo k nějaké katastrofě toho typu, jako když se dělají nevratné činnosti toho rázu, že se něco institucionálně změní, znárodní nebo zprivatizuje.
Já dlužím ještě jednu konkrétnost panu poslanci Rathovi. Já se omlouvám, že jsem na to nereagoval dříve a reaguji až nyní. Ta změna, na kterou on upozorňoval teď podruhé, že se mění termín registrace na termín oprávnění, se vůbec ve své podstatě netýká toho, co je registrace a co je oprávnění, co je správnější terminologie. Ta změna se týká úplně jiné principiální věci, že celý ten zákon je postaven na tom, že není nejdůležitější zdravotnické zařízení pro to formální posouzení procesu vpuštění zdravotníků do možnosti vykonávat služby nebo péči. Ta změna je v tom, že to zdravotnické zařízení nebude definováno rigidně jako jeden systém, ale jakožto skládačka služeb, ke kterým to příslušné konkrétní zařízení má oprávnění. Tedy ne že bychom neuměli vysvětlit nějaké věci, které nemají logiku, jak to bylo tady podle té připomínky vzneseno, bylo to mé opomenutí, že jsem to nezmínil, ale je to prostě změna logiky celého procesu schvalování, ke kterému lékařská komora zejména poté, co jsme se vzdali myšlenky opakovaných registrací, připomínky již neměla.
Dámy a pánové, já se vám všem musím omluvit, že jsme tady slyšeli opakované argumenty, které se vracely tam a zpět. Je to dáno možná tím, že vlastně se jedná o jeden kodex, všechny tři zákony plus ty pozměňovací normy tvoří de facto jeden kodex o tom, jakým způsobem se správně v moderní společnosti mají poskytovat služby, aby byly bezpečné pro pacienta, aby byly bezpečné pro poskytovatele těch služeb, aby bylo možno dále zvyšovat aktivně kvalitu těch služeb a aby bylo možno v případech pochybení lépe rozhodnout a všechny strany se pohybovaly v právní jistotě.
Z jakýchsi historických důvodů, asi podobných, jako je někde v cizině kodex občanský složen z toho, co je u nás občanský zákoník a zákoník práce, tak u nás z důvodů historických je tento kodex rozdělen, tak i zde je ten kodex rozdělen do tří zákonů. Proto jsme museli slyšet často totéž, co se zde opakovalo, a pro mě, přestože jsme byli jako vláda i jako koalice osočeni, je to velmi poučné, protože pokud já budu působit jako ministr v dalším roce, tak jistě se budu dále snažit pracovat na své profesi poslance a ministra tak, aby těchto připomínek mohlo být méně. Na druhou stranu musím říci, že řada poslanců, kteří tady jsou léta, přesto nejsou schopni naslouchat té druhé straně. Já možná ještě mám tu šanci.
Děkuji vám za čas, který jste projednáváním tohoto zdravotnického kodexu v celém jeho komplexu strávili, a prosím vás tedy, abyste odsouhlasili ještě návrhy, které jsou tady ze strany koalice, pokud jde o tu poslední novelu zákona 48. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji. Nyní přistoupíme k hlasování. Než zahájíme, tak vás všechny odhlásím. Prosím, abyste se znovu přihlásili.
Jako první budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
O tomto návrhu na zamítnutí zahajuji hlasování. Kdo je pro, prosím, stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti?
V hlasování číslo 19 z přihlášených 168 poslanců pro 67, proti 101. Návrh nebyl přijat.
Nyní budeme postupovat tak, že se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Předsedkyně Poslanecké sněmovny svým rozhodnutím navrhla přikázat předložený návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Já se táži, zda má někdo jiný návrh. Není tomu tak. Budeme tedy hlasovat.
Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví - zahajuji hlasování - prosím, stiskněte tlačítko ano. Kdo je proti?
V hlasování číslo 20 z přihlášených 172 poslanců pro 168, proti 1. Tento návrh byl přijat. ***