(19.40 hodin)
(pokračuje Drábek)
Jako poslední položku bych chtěl uvést zavedení nového výpovědního důvodu spočívajícího v porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, kdy v případě, že režim dočasně práce neschopného pojištěnce bude porušen zvlášť hrubým způsobem, je možné z tohoto důvodu dát zaměstnanci výpověď ze strany zaměstnavatele, a to z toho důvodu, že v prvních třech týdnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel hradí náhradu mzdy. Tedy pokud zaměstnanec poruší zvlášť hrubým způsobem povinnosti vyplývající z neschopnosti účastnit se pracovního procesu, tak tím jednoznačně a přímo poškozuje zaměstnavatele a zaměstnavatel má mít právo zaměstnance příslušným způsobem postihnout tak, jako je to u jiných výpovědních důvodů pro porušení pracovní kázně, tedy pro porušení povinností vyplývajících z pracovněprávního vztahu.
Tolik stručně k jednotlivým zásadám. Tak jak jsem řekl, celý návrh obsahuje několik set novelizačních bodů, které jsou především kromě věcných vyjmenovaných upřesňujícího charakteru jak z legislativního, z technického, tak i z ústavního pohledu, a já věřím, že i při diskusi tady v prvním čtení se ukáže, že tento návrh je krokem kupředu, že je to návrh, který po dlouhé době příprav, které započaly už v minulém volebním období, je návrhem, který je potřebný, a že, vážení kolegové, vážené kolegyně, podpoříte, aby tento návrh prošel do dalších čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Také děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, kterou je paní poslankyně Vladimíra Lesenská.
Poslankyně Vladimíra Lesenská: Děkuji. Vážené dámy, pánové, úvodní slovo předkladatele sněmovního tisku 411, kterým je vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, jste právě vyslechli. Já bych ve své zprávě zpravodaje zopakovala, že předkládaný vládní návrh mění, upravuje a řeší delegaci občanského zákoníku vůči zákoníku práce a subsidiární působnost občanského zákoníku vůči zákoníku práce dle nálezu Ústavního soudu. Dále změny zákoníku práce směřující k jeho větší flexibilitě na základě programového prohlášení vlády ze dne 4. 8. 2010, když zavádí a definuje pozici klíčových zaměstnanců, upravuje z hlediska programového prohlášení délku zkušební doby, pracovní poměr na dobu určitou, délku výpovědní doby, zjednodušuje výpovědní důvody při výpovědi ze strany zaměstnavatele. Stanovuje výši odstupného ve vazbě na počet odpracovaných let u zaměstnavatele, rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce, konto pracovní doby, což je zpružnění a snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů.
Dalšími změnami jsou řešení změny pracovního poměru ve smyslu změny druhu práce, převedení na jinou práci, dočasného přidělení zaměstnance. Rozvržení pracovní doby, kde předkladatel upravuje rozvržení pracovní doby ve vztahu na její rovnoměrné a nerovnoměrné rozvržení a definuje zaměstnance pracujícího v noci.
V oblasti odměňování předkladatel doplňuje institut smluvního platu. V otázce zrušení právní úpravy výplaty mzdy nebo platu jiné osobě se přiklonil k ponechání stávající úpravy a rozšiřuje formy výplaty mzdy nebo platů. Dále je řešena dovolená jakožto reakce na aktuální judikaturu Evropského soudního dvora v otázce posouzení zániku práva zaměstnance na dovolenou uplynutím tzv. referenčního období či období převoditelnosti z důvodu překážek v práci.
V rámci dalších změn je upravován přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů, skončení pracovního poměru v souvislosti s přechodem práv a povinností zaměstnanců. V části zákona týkající se zástupců zaměstnanců a kolektivní smlouvy předkladatel řeší působení odborové organizace u zaměstnavatele, kompetence zástupců zaměstnanců, jednání odborové organizace za zaměstnance, možnost výpovědi kolektivní smlouvy, zánik smluvní strany kolektivní smlouvy uzavřené na dobu neurčitou.
Z hlediska hledání úspor ve státním rozpočtu navrhovatel upravuje výkon kontroly bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odborovými organizacemi. Toto právo jim dává § 322 odst. 1 zákoníku práce. V této oblasti působí více než 110 tzv. svazových inspektorů bezpečnosti práce. Náklady vzniklé výkonem těchto kontrol hradí stát v současné době ve výši cca 40 mil. korun ročně.
Opatření navrhovaná ve výše uvedených bodech směřují dle názoru předkladatele převážně ke zpružnění pracovněprávních vztahů, případně ke zpřesnění současné právní úpravy.
V programovém prohlášení ze dne 4. srpna 2010 se vláda zavázala, že v součinnosti se sociálními partnery navrhne úpravy zákoníku práce, které povedou k větší flexibilitě pracovněprávních vztahů a k vyšší motivaci zaměstnavatelů při vytváření nových pracovních míst. Dále obsahuje programové prohlášení vlády i několik zcela konkrétních úkolů vlády, a to zvýšení maximálního rozsahu zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin, uvolnění podmínek pro opakované uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou, zavedení pružnějšího konta pracovní doby, umožnění flexibilnějšího nerovnoměrného rozložení pracovní doby. Výše odstupného bude vázána na počet odpracovaných let u zaměstnavatele, tak jak tady přednesl pan ministr. Vláda též dle svého programového prohlášení zváží úpravu zkušební doby tak, aby bylo umožněno sjednat po vzájemné dohodě zkušební dobu delší než tři měsíce.
Předkladatel uvádí, že v případě nečinnosti nebudou naplněny cíle a konkrétní závazky výše jmenovaného programového prohlášení vlády.
Návrhy variant řešení jsou uvedeny u jednotlivých institutů. Subjekty dotčenými předloženou novelou zákoníku práce jsou zaměstnavatelé, zaměstnanci, odborové organizace a organizace zaměstnavatelů.
Nyní bych si dovolila vám připomenout některá konstatování z důvodové zprávy. Právní úprava není dle předkladatele spojena s požadavky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty. Nemá, s výjimkou zpojistnění dohody o provedení práce, dopady na podnikatelské prostředí České republiky ani sociální dopady.
V záležitostech změny odstupného při rozvázání pracovního poměru z důvodu organizačních změn je návrh vůči výdajům zaměstnavatelů úsporný. Důvodová zpráva je však v této otázce jednostranná. Nezajímají ji sociální dopady na propuštěné zaměstnance a jejich rodiny. Ne každý sežene novou práci rychle a ne každému je včas odstupné vyplaceno a někdy není vyplaceno vůbec. Protože propuštěnému zaměstnanci však stát do doby, nad kterou mu tzv. přísluší odstupné, nevyplácí podporu v nezaměstnanosti, bývá tato situace velmi dramatická. Čekala bych, že tento problém navrhovaná novela vyřeší.
V otázce dočasného přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli případné náklady zaměstnavatelů nelze odhadnout. A opět bych se předkladatele chtěla zeptat, proč nezmiňuje dopady na zaměstnance. Protože v naší české realitě se v řadě případů zaměstnanec tomuto přidělení podrobí jen v důsledku tlaku zaměstnavatele.
Pokud jde o navrhovanou úpravu pracovní doby, právní úprava není spojena se zvýšenými náklady pro zaměstnavatele ani s požadavky na státní a ostatní veřejné rozpočty. Nemá ani sociální dopady. Hlavní přínos navrhované úpravy spočívá ve zjednodušení stávající úpravy, zpružnění systému a větší volnosti pro zaměstnavatele při organizaci práce, aniž by došlo ke zhoršení pracovních podmínek zaměstnanců. ***