(10.50 hodin)
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Je ještě nějaký další návrh na přikázání? Není tomu tak.
Budeme hlasovat nejprve o přikázání výboru ústavněprávnímu.
Zahajuji hlasování číslo 180. Ptám se, kdo je pro tento návrh na přikázání. Kdo je proti?
Hlasování číslo 180, přítomno 166, pro 126, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Nyní přikázání výboru kontrolnímu.
Zahajuji hlasování číslo 181. Kdo je pro tento návrh? Kontrolní výbor prosím. Kdo je proti?
Hlasování číslo 181, přítomno 166, pro 105, proti 15. Návrh byl přijat.
Nyní výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
Zahajuji hlasování číslo 182. Kdo je pro tento návrh? A proti?
Hlasování číslo 182, přítomno 166, pro 112, proti 6. Návrh byl přijat.
Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru ústavněprávnímu, výboru kontrolnímu a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Tím končí projednávání bodu 51, sněmovního tisku 352, v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji.
Zahajuji projednávání bodu
52.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb.,
o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění
pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 371/ - prvé čtení
Prosím ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila, aby z pověření vlády tento návrh uvedl.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Děkuji, paní předsedkyně. Velmi stručně uvedu tuto novelu zákona o rozhodčím řízení. Obecně budu konstatovat, že se jedná v zásadě o celkovou novelu tohoto zákona, která měla v úmyslu reagovat na praktické problémy, které při rozhodčím řízení vznikají. Naším cílem bylo zpřesnit pravidla tak, aby na jedné straně bylo zachováno rozhodčí řízení jako takové, protože je to podle našeho názoru významná alternativa vůči soudnímu rozhodování, která samozřejmě vede k tomu, že část kauz je řešena takto mimosoudně, což vede k částečnému odbřemenění českých soudů. Na druhé straně však je třeba mít taková pravidla, aby rozhodčí řízení jako takové nebylo zneužíváno, aby nebylo zneužíváno ve vztahu k jeho účastníkům, resp. alespoň ve vztahu k jednomu z účastníků. Toto bohužel potenciálně hrozí u určitých typů kauz, u určitých typů sporů. A asi nejvíce jsou takovéto problémy diagnostikovány u tzv. spotřebitelských sporů.
Ministerstvo se snažilo s odborníky řešit otázku, jak tedy tyto kauzy řešit, resp. jak nastavit taková pravidla, abychom do budoucna nebyli svědky zneužívání rozhodčího řízení právě např. u spotřebitelských sporů. Vedli jsme debatu o tom, jak tedy zvednout důvěryhodnost rozhodčího řízení jako takového, a řešili jsme otázku, za prvé, zda např. u spotřebitelských sporů rozhodčí řízení jako takové vyloučit. Došli jsme k závěru, že mnohem efektivnější je nastavit jasná pravidla než určitý typ sporů, které dosud bylo možné řešit v rámci rozhodčího řízení, z rozhodčího řízení úplně vyloučit. Jdeme tedy tzv. německou cestou, tzn. jdeme cestou, kdy nezužujeme působnost rozhodčího řízení, pouze řešíme otázky řekněme pravidel.
A teď prosím ke konkrétním ustanovením. Jeden z klíčových parametrů, který v návrhu řešíme, se týká samotných rozhodčích doložek, chcete-li, rozhodčích smluv. Zákon má nově stanovit pravidla, jak má takováto rozhodčí smlouva vypadat, jakou má mít řekněme formální podobu, tzn. že má být samostatná, nikoliv součástí spotřebitelské smlouvy kdesi pod čarou. A také je v zákoně řešeno, jaké obligatorní náležitosti takováto rozhodčí smlouva má mít. Cílem je zabránit tomu, kdy ten, kdo podepisuje spotřebitelskou smlouvu, v zásadě omylem, nedopatřením přehlédne nenápadnou rozhodčí doložku, a podepíše tedy něco, s čím by fakticky nesouhlasil, tzn. jeho vůle je v rozporu s tím, jaký text smlouvy podepisuje. Tím, že zde bude samostatná rozhodčí smlouva na samostatném papíru s jasným, ze zákona nastaveným obsahem, domníváme se, že se tak výrazně sníží nebezpečí omylu, které u občanů bohužel nastávalo.
Další důležitá věc, kterou chci zmínit, je nová úprava kvalifikačních předpokladů u osob, které chtějí vykonávat rozhodcovskou činnost. Počítáme s tím, že Ministerstvo spravedlnosti by vedlo seznam rozhodců a bylo by odpovědno za to, zda jsou splněny zákonné podmínky pro výkon této činnosti. Vedle bezúhonnosti považuji já osobně za klíčové, že rozhodce bude muset obligatorně mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo, tzn. předpokládá se u něj právní erudice, odbornost. Tím zužujeme, řekněme, nebezpečí, že tuto činnost budou vykonávat laici.
Klíčové a asi nejdůležitější, a předpokládám, že to bude také tématem debaty na ústavněprávním výboru a možná také debaty zde na plénu, je téma soudní přezkoumatelnosti rozhodčích nálezů. Já osobně jsem přesvědčen, že dilema, zda v určitých typech sporů, např. u spotřebitelských smluv, zachovat, či nezachovat rozhodčí řízení, elegantně řeší to, že rozhodčí nálezy u takovýchto inkriminovaných a citlivých právních odvětví budou přezkoumatelné soudem. Tím bude zaručeno, že právní excesy, které mohou nastat, budou takto vychytány. Na druhou stranu však u majority rozhodčích nálezů, kde účastníci jsou srozuměni s výsledkem a nevyjadřují nespokojenost s výsledkem, bude tato věc řešena mimosoudně, a tedy nepůjde o zahlcení české justice.
Debatu jsme vedli na Legislativní radě vlády a pak následně na vládě, jak tedy nastavit onen soudní přezkum rozhodčího nálezu. Původní úprava počítala s tím, že bude v zákoně přímo zmíněn a zajištěn kompletní věcný přezkum rozhodčího nálezu s celým hmotným právem, pokud jde právě o ty spotřebitelské případy. Legislativní rada vlády doporučila jisté zúžení tohoto velmi vágního a obecného vymezení a doporučila, aby soud v případě sporů ze spotřebitelských smluv byl omezen při přezkumu na zkoumání rozporu rozhodčího nálezu s právními předpisy na ochranu spotřebitele nebo rozporu s dobrými mravy či veřejným pořádkem. Vláda se přiklonila k tomuto odbornému stanovisku Legislativní rady vlády, ale já zde korektně říkám, že původní návrh ministerstva byl trošku jiný a sám jsem tedy respektoval názor odborníků z Legislativní rady vlády. Předpokládám, že toto téma bude dále debatováno zde i na výboru, a jsme připraveni opravdu najít všeobecnou shodu tak, abychom zajistili maximální ochranu účastníků ze spotřebitelských smluv. Naším cílem není to nějak účelově zužovat, a tím pádem třeba určitý typ případu vylučovat soudní ochraně. Takže jsem připraven se o tomto zúžení bavit, nakolik tedy pokrývá všechny ty případy, které mohou při přezkumu rozhodčích nálezů u spotřebitelských smluv nastat.
Dámy a pánové, tolik asi představení hlavních změn, které považuji za nejdůležitější právě proto, že jsme svědky často různých kauz, někdy jsou i zmiňovány v médiích. K nám chodí na ministerstvo stížnosti. Proto jsem přesvědčen, že je nutno přijmout tuto právní úpravu. Jak jsem řekl, efektivním a kvalitním řešením není zúžení rozhodčího řízení, protože pak dojde k jedinému - že desítky tisíc kauz přejdou na českou justici, a tím to povede buď ke zvýšení nákladů na českou justici, k nárůstu počtu soudců a zaměstnanců, nebo obecně ke zpomalení soudního řízení jako takového. Efektivním řešením je podle mě to, co navrhuje ministerstvo - kombinace rozhodčího řízení s možným následným soudním přezkumem. ***