(16.30 hodin)
(pokračuje Kostřica)
Já si myslím, že mnohem větší důraz by měl být kladen na to, aby to byly spíše odborné společnosti než příslušné lékařské komory, protože podle mé zkušenosti, kdy pracuji v tomto systému postgraduálního vzdělávání lékařů už více než 18 roků, se jedná zejména o profesní odborné společnosti, které mají nepoměrně větší přehled. A myslím si, že jsou mnohem kompetentnější než příslušné lékařské komory.
Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také. Zeptám se na další přihlášku do obecné rozpravy? Nehlásí se nikdo, končím obecnou rozpravu. Budeme se nyní zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání a také návrhem na zkrácení lhůty k projednání. Přivolávám naše kolegy do jednacího sálu a mezitím oznamuji, že organizační výbor navrhl přikázat tento návrh k projednání výboru pro zdravotnictví. Ptám se, zda má někdo jiný návrh na přikázání.
Není-li tomu tak, zahajuji hlasování pořadové číslo 99. Táži se, kdo souhlasí s tím, aby zákon byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví. Kdo je proti tomuto přikázání?
V hlasování pořadové číslo 99 přítomno 156, pro 35, proti nikdo. Návrh byl přijat.
Dalším návrhem je návrh na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů. Mám zde návrh na odhlášení, čili vás odhlašuji a prosím o vaši novou registraci. Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 100 a táži se, kdo souhlasí s tím, aby lhůta pro projednání ve výboru byla zkrácena na 30 dnů. Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 100 přítomno 142, pro 84, proti 51. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že návrh zákona byl přikázán k projednání výboru pro zdravotnictví, lhůta k jeho projednání byla zkrácena na 30 dní.
Končí tím bod 53, projednávání sněmovního tisku 375 v prvém čtení. Děkuji panu ministrovi a děkuji také panu zpravodaji. Předávám řízení schůze paní místopředsedkyni Vlastě Parkanové.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, budeme pokračovat následujícím bodem, kterým je
19.
Návrh poslance Pavla Staňka na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 205/ - druhé čtení
Prosím, aby se pan navrhovatel, pan poslanec Pavel Staněk, ujal slova.
Poslanec Pavel Staněk: Děkuji. Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ve druhém čtení je dnes předkládán návrh zákona o rodině, který se v prvé části zabývá institutem střídavé a společné péče a ve své druhé části řeší lhůty popření otcovství a institut popření otcovství.
Jak jsem již uvedl v prvém čtení, tedy před zhruba měsícem a půl, dvěma měsíci, cílem tohoto návrhu je posílit institut střídavé péče při řešení porozvodové situace mezi oběma rodiči. Tak jak jsem tady, avizuji znovu, velmi podrobně uváděl právě v prvém čtení, uváděl jsem i statistická data, kdy Česká republika je v tomto ohledu trochu zemí v uvozovkách pozadu, kdy je do střídavé péče svěřováno velmi malé procento dětí oproti jiným státům, kde se procenta liší v řádech někdy i desítek. Přitom je to mnohdy jenom proto, že se jedná o různé obstrukce mezi oběma rodiči, kdy fakticky jsou splněny veškeré podmínky pro svěření dítěte do střídavé či společné péče, ale soud svým rozhodnutím takovému návrhu nevyhoví. Je tomu také proto, a proto přicházím s tímto návrhem, že stávající právní úprava v podstatě ponechává jednoznačně na soudu na zvážení, zda dítě svěří, nebo nesvěří do střídavé péče, ačkoliv k tomu jsou třeba splněny všechny podmínky.
Tento návrh, tak jak je předkládán mnou, je, jak jste měli možnost se s ním seznámit, předkládán s tím, že pokud budou splněny podmínky, které jsou ze zákona dány, to znamená podmínky k tomu, že rodiče jsou způsobilí dítě vychovávat, nebo děti vychovávat, pokud o výchovu mají zájem, tak soud toto dítě svěří do střídavé výchovy obou rodičů. Společná péče je potom řešena zvlášť ve zvláštním odstavci, kdy já navrhuji, aby společná péče byla de facto potvrzena soudem jako rozhodnutí, jako dohoda obou rodičů na porozvodové péči.
Tak jak jsem vnímal v legislativním procesu, jak tady rozhodla i Sněmovna, tento návrh zákona prošel výborem ústavněprávním, který jej doporučil k dalšímu projednání, pak byl tento návrh svěřen k projednání i stálé komisi pro rodinu a rovné příležitosti, která bohužel nepřijala žádné usnesení. To je k té prvé části.
Ta druhá část, samozřejmě ji nelze opominout, je část, která se týká popěrných lhůt. Tam, jak jsem uváděl i v prvním čtení, je lhůta prodloužena oproti stávající lhůtě na dobu tříletou.
Takže, dámy a pánové, já bych velmi požádal a velmi bych poprosil o vaši pozornost, aby tento návrh byl podpořen i v tomto druhém čtení, a velmi bych poprosil, aby byl podpořen opravdu i klidně k nějaké věcné debatě, protože si myslím, že je o čem debatovat a je také podle mě i tento návrh v tuto chvíli na místě.
Děkuji za pozornost. Ještě, pardon, omlouvám se, v případě podrobné rozpravy bych si potom dovolil se přihlásit, jestli to je možné avizovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ano, děkuji, pane navrhovateli. My jsme tento návrh v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a také stálé komisi Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti. Usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 205/2. Komise předložila záznam z jednání. Já teď prosím pana poslance Marka Bendu, který má v tomto návrhu úlohu zpravodaje jak výboru ústavněprávního, tak stálé komise pro rodinu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Marek Benda: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, vážení ministři, dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s usneseními obou orgánů, kterým byl vaší péčí tento návrh zákona přikázán. Ústavněprávní výbor na své schůzi 6. dubna doporučil Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila beze změn. Stálá komise Poslanecké sněmovny pro rodinu a rovné příležitosti dne 8. dubna nepřijala usnesení k tomuto návrhu zákona, čili neřekla ani doporučení, ani nedoporučení. Tolik moje zpravodajská zpráva za oba tyto orgány.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do ní je jedna přihlášená, paní poslankyně Dana Filipi. Prosím, aby se ujala slova.
Poslankyně Dana Filipi: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych podpořila tento poslanecký návrh, neboť řeší problematiku navýsost citlivou a v dnešní době jistě aktuální. Česká republika má bohužel v přepočtu na počet obyvatel nejvyšší rozvodovost v Evropě. Na tisíc obyvatel připadají tři rozvody. Ročně je rozvedeno okolo 30 tisíc manželství. Počet rozvedených manželství s nezletilými dětmi kulminoval v roce 1996, kdy bylo rozvedeno 23 tisíc manželství, což tvoří celkem 71 % ze všech rozvodů.
Zdá se, že zájmy dětí u nás hájí a řeší hned několik zákonů. Mám na mysli zákon o rodině, zákon o sociálně-právní ochraně dětí a řadu dalších. Otázka tedy zní, jak je řeší. Z dnešního pohledu do právního řádu nic nebrání soudcům, aby ve prospěch dítěte rozhodli na právo žít byť střídavě, ale s oběma rodiči. Avšak v 90 % rozhodnutí je dítě svěřováno do péče jen jednomu z rodičů. Jsou tato rozhodnutí opodstatněná? Nejsou jen zvyklostní? ***