(16.20 hodin)
(pokračuje Šnajdr)
Rozdělme to do dvou částí. V té prvé se, řekněme, technicky vymezují některé činnosti jak akreditačních komisí a jejich kompetence, to je nepochybně krok správným směrem. Dále se upravuje kompetence činnosti tzv. pověřených osob, což v duchu zákona i koaliční smlouvy by v těchto činnostech měly býti univerzity s lékařskými fakultami převážně. A řekněme, řeší se další technické problémy nebo technické specifikace v oblasti administrativy a organizace specializačního vzdělávání.
Dvě změny, které jsou zásadnější, se týkají financování. Pro vaši informaci upřesním, že od roku 2009 na podporu specializačního vzdělávání lékařů a nelékařů je ve státním rozpočtu vyčleněno půl miliardy korun každý rok a ty jsou dnes, pokud se bavíme o lékařích, alokovány tak, že převážná většina této částky je používána pro stimulaci a dotaci vzdělávání těch profesí, které jsou na našem zdravotnickém trhu práce nedostatkové. Neboli, abych to zjednodušil, čím více je která specializace potřeba, čím více se jich v našich nemocnicích a ambulancích nedostává, tak tím větší je dotace na toto rezidenční místo, tím větší je dotace na tuto specializaci, aby samozřejmě docházelo na trhu práce k pozitivní motivaci. A naopak, ty specializace, kterých je nadbytek, kterých každá nemocnice má dostatek, jsou dnes podporovány málo, či vůbec.
Návrh Ministerstva zdravotnictví počítá s určitou nivelizací, to znamená v oblasti prvních dvou let tzv. společného kmene budou podporováni všichni a z toho zbytku řekněme ty profese, o kterých jsem hovořil, které jsou potřeba. Na toto opatření můžou být dva úhly pohledu. Samozřejmě srovnává to podmínky, na druhou stranu, může to v sobě obsahovat riziko, že právě pro ty nedostatkové profese finančních prostředků nebudeme mít dostatek, protože finanční rámec je limitován. Nicméně z pohledu zpravodaje se s tímto principem umím ztotožnit. Byť na tato rizika dopředu upozorňuji.
Druhá věc, která je závažnější a která podle mého názoru vyžaduje v rámci druhého čtení v rámci výboru diskusi výrazně vyšší, je změna oproti dnešnímu stavu, kdy se rezident, který od státu a daňových poplatníků získá dotaci, zavazuje, že po dobu pěti let bude vykonávat činnost lékaře na území České republiky.
Dámy a pánové, nejsou to malé částky, například pro dříve nedostatkový obor v primární péči praktického lékaře, kde jich měla Česká republika nedostatek, je dotace až 1,5 mil. korun. A je logické, pokud daňový poplatník, pokud veřejný rozpočet ve veřejném zájmu vydává prostředky k tomu, aby tento člověk se stal plně kvalifikovaným lékařem a léčil české občany a české daňové poplatníky, je navýsost logické, aby v tomto příjemce veřejných prostředků byl zavázán léčit v České republice. A použiji-li terminologii z posledních dní, aby dnem, co získá specializaci a je kompetentní léčit nejenom v České republice, ale například v celé Evropské unii, tak aby poté neodešel někam jinam. Návrh zákona, tak jak je zde předložen, tuto zavazující povinnost pro příjemce těchto rezidentur ruší a já dopředu avizuji, že bych chtěl, aby toto bylo téma, aby toto byl bod, o kterém se budeme ještě v průběhu druhé čtení podrobně bavit. Přestože je zde návrh na zkrácení na 30 dnů, myslím si, že je to dostatečně dlouhá lhůta na to, abychom nějaký konsenzus našli.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji Markovi Šnajdrovi. Otevírám obecnou rozpravu a mám do ní zatím dvě přihlášky. Jako prvního požádám o slovo pana poslance Aleše Roztočila.
Poslanec Aleš Roztočil: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, já velice vítám vznik novely tohoto zákona, protože krátce po našem vstupu do Evropské unie mnoho lidí začalo, a bylo tomu také ve zdravotnickém vzdělávání, být evropštější než Evropané a začali být takzvaně, jak se tomu tehdy říkalo, eurohujeři.
Co se stalo v oblasti vzdělávání v lékařství? Náš systém, který byl prověřen mnoha lety praxe, dvoustupňový systém atestací s nástavbovými atestacemi, byl zlikvidován během jednoho roku, v podstatě, a adoptovali jsme systém, který je běžný v západní Evropě, přestože to nejsou všechny státy, a to je jednostupňová atestace s následnými, jak se tomu říká, certifikovanými kurzy. K čemu došlo? Došlo k tomu, že tehdejší ministerstvo vytvořilo akreditační komise, kde vlastně jediným předpokladem byla zřejmě asi habilitace, čili z jednotlivých oborů, kdo byl docent nebo profesor, se stal členem akreditační komise, kteří udělali takový zmatek v postgraduálním vzdělávání, který nejenom rozhodil celé postgraduální vzdělávání na univerzitních klinikách a byl naprosto nepřijatelný i pro malé nemocnice a nakonec neformoval vůbec lékaře tak, aby byli schopni léčit.
Tomuto se vzepřelo mnoho lékařů a situace se obrátila tak, že začali být do akreditovaných komisí kooptováni lidé, kteří byli opravdu z praxe, kteří věděli, co lékař potřebuje ve svém vzdělávání, a kteří věděli, jak toho člověka připravit. Já jsem rád, že toto reflektuje i tento zákon, a že přestože není v mnoha věcech dokonalý, že je to krok směrem kupředu ke smysluplnému vzdělávání. Myslím si, že to není zákon, který by byl politický, myslím si, že ho může akceptovat jak levice, tak pravice. A věřím tomu, že tento zákon bude námi postoupen do dalšího čtení.
Děkuji za pozornost.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Prosím o slovo nyní pana poslance Jiřího Skalického.
Poslanec Jiří Skalický: Dobré odpoledne, vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Já jsem velmi rád, že po dvou letech zmatků a dohadování máme na stole novelu tohoto zákona, ať už zákona č. 95, tak i zákona 96. Jak již bylo řečeno, mnoho zejména administrativních úkonů spojených se získáváním rezidenčního místa bylo tak složitých, že komplikovaly jak práci, tak i rozhodování řady pracovníků, ať už lékařů nebo vysokoškoláků ve zdravotnictví. Tak jak je tato novela předkládána, tak jednak dojde k tomu, po čem volala veškerá zdravotnická veřejnost, že se výrazně zjednoduší veškeré administrativní procesy a zejména poskytování dotací na rezidenční místa, což bylo hlavním předmětem kritiky, dojde ke zrušení stabilizačních dohod, které byly dříve vázány na pět let, což byla doba neúměrně dlouhá, a výrazně se zjednoduší systém zařazování do certifikovaných kurzů.
Jsem přesvědčen, že pak na půdě zdravotního výboru zcela jednoznačně bude vedena odborná debata tak, aby byla předložena kvalitní novela, jež bude vyhovovat všem vysokoškolským pracovníkům ve zdravotnictví. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám také. Pan ministr Leoš Heger se ještě hlásí do obecné rozpravy.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji. Já bych v rámci obecné rozpravy rád přednesl ještě žádost o zkrácení lhůty k projednávání před druhým čtením na 30 dnů. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám. Pan poslanec Rom Kostřica je dalším přihlášeným do obecné rozpravy. Prosím vás, pane kolego, o vaše slovo.
Poslanec Rom Kostřica: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Pane ministře, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, já sám velmi vítám tuto změnu zákona, o které hovoříme. Mám snad jenom jednu takovou drobnou poznámku, že při rozhodnutí, které obory jsou skutečně nedostatkové, které je zapotřebí podpořit o něco víc než ty ostatní, je tam zmínka, že toto projedná Ministerstvo zdravotnictví s lékařskou komorou a odbornými společnostmi. ***