(18.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Ptám se paní zpravodajky...? Též si přeje vystoupit se závěrečným slovem. Já ještě jednou přivolám ostatní naše kolegy z předsálí. Prosím, paní zpravodajko.
Poslankyně Lenka Kohoutová: Já budu mít jenom malé doplnění, které se týká chráněných pracovních dílen. Chráněné pracovní dílny se ruší, ale bude tady místo nich chráněného pracovního místa. A byly tady poznámky, které se týkaly vymezení chráněného pracovního místa. Vymezené chráněné pracovní místo bude mít stejné požadavky a nároky, jako mělo doposud. A co se týká režimu automatického převodu, to znamená, že stávající zaměstnavatel, který je chráněnou pracovní dílnou, bude automaticky převeden do režimu chráněného pracovního místa. Stejně tak zaměstnavatel, stejně tak je to i s podporami, čili žádný rok nebude čekat, a stejně tak je to i u § 78 a to je příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Co se týká diskuze s Národní radou osob se zdravotním postižením nebo Asociací zaměstnavatelů zdravotně postižených, tak samozřejmě s těmi od počátku bylo diskutováno. Jako jediný poslanec jsem se účastnila jednání nejenom při tom vyjednávání, ale i v rámci vypořádání připomínek, dokonce jsem jednala i s odboráři, a v tomto ohledu musím říct, že Národní rada a Asociace zaměstnavatelů souhlasily. Souhlasily a neměly výhrad proto, protože se samy podílely na připomínkování a připomínky byly pozitivně vyřešeny.
Vážená paní předsedající, ráda bych řekla, že zde padl návrh na zamítnutí v prvním čtení a dále zde padl návrh na vrácení k přepracování. Čili asi bychom měli hlasovat nejprve o těchto bodech.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Děkuji paní zpravodajce. Přistoupíme k hlasování o přednesených návrzích. Já vás všechny odhlásím a prosím, abyste se znovu přihlásili hlasovacími kartami.
Ve smyslu § 90 sedmého odstavce jednacího řádu budeme postupovat tak, že nejprve budeme hlasovat návrh na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování - je to návrh, který přednesl pan poslanec Ohlídal a sekundoval ho též pan poslanec Grospič.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo podporuje tento návrh. Kdo je proti?
Hlasování číslo 52, z přihlášených 144 poslanců pro 53, proti 91. Návrh nebyl přijat.
Pan poslanec Opálka a k němu se připojil pan poslanec Grospič - přednesli návrh na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo tento návrh podporuje. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování číslo 53, z přihlášených 144 pro 53, proti 89. I tento návrh byl zamítnut.
Můžeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Organizační výboru navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku. Já se ptám, zda někdo z poslanců a poslankyň navrhuje i jiný výbor. Nikoho nevidím. Přistoupíme k hlasování o návrhu tak, jak jsem jej přednesla.
Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Prosím, zvedněte ruku, stiskněte tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování číslo 54, přihlášených 144 poslanců pro 143, proti žádný, návrh byl přijat. Mohu tedy konstatovat, že tento návrh byl přikázán k projednání výboru pro sociální politiku.
Děkuji jak panu ministrovi, tak paní zpravodajce a končím projednávání tohoto návrhu.
Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je
33.
Vládní návrh zákona o poskytování dávek osobám
se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 374/ - prvé čtení
I tento návrh z pověření vlády uvede ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a já mu dávám slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Děkuji, paní místopředsedkyně. Tato třetí položka z toho balíku návrhu zákonů bude na uvedení mnohem jednodušší, protože se týká jenom poměrně úzké věcné oblasti. A předtím, než se dostanu ke konkrétním položkám, tak bych chtěl v tomto bodě zdůraznit, že ten návrh je předkládán po dlouhých diskuzích, zejména s Národní radou osob se zdravotním postižením, samozřejmě i s dalšími organizacemi, a ten návrh je výsledkem konsenzu. I v těch předchozích dvou materiálech jsem tady slyšel různé náměty na vylepšení, které ale směřují vlastně proti něčemu, co bylo dohodnuto na různých jednáních s dotčenými organizacemi, tedy proto tady upozorňuji výslovně na to, že to, co je předkládáno, je výsledkem konsenzu, výsledkem celkem dlouhých a náročných vyjednávání.
Obecně jde o opět o to, aby se zvýšila adresnost a efektivita vyplácení dávek osobám se zdravotním postižením. Smysl těch úprav je také v tom, aby finanční pomoc byla zacílena k okruhu osob, které pomoc potřebují, protože zdravotní hendikep jako takový - z mého pohledu - sám o sobě není důvodem pro to, aby stát poskytoval nějakou finanční kompenzaci. Důvodem pro poskytnutí finanční kompenzace je ztížené uplatnění toho člověka, ztížené sociální zařazení, ztížené pracovní uplatnění. Pokud někdo je schopen výborného pracovního uplatnění, přestože má nějaký zdravotní hendikep, tak samozřejmě potřebuje pomoc od státu, nikoliv však ve finanční oblasti.
Zároveň s tím je účelem toho návrhu, velmi výrazně zagregovat dnešní rozsáhlý systém dávek, protože dnes například je situace taková, že je poskytováno pět různých dávek na mobilitu. Tedy všechny ty dávky, které jsou poskytovány osobám se zdravotním postižením, mají být principiálně zagregovány do dvou dávek - jedna dávka pravidelně se měsíčně opakující a druhá dávka jednorázová.
Konkrétně tedy v té pravidelné měsíční dávce, jejíž název má znít příspěvek na mobilitu, tak má shrnout všechny ty dnes používané dávky do jedné a na základě dohody s Národní radou osob se zdravotním postižením, resp. na základě jejich návrhu, ten konečný návrh zní tak, aby ta měsíční dávka byla ve výši 600 korun pro osoby, které jsou vlastníky nebo provozovateli motorového vozidla, a 200 korun měsíčně v ostatních případech.
Druhou základní dávkou má být jednorázový příspěvek na zvláštní pomůcku, tak se ta dávka má jmenovat, a je to jednorázová dávka určená osobám s těžkou vadou nosného nebo pohybového ústrojí nebo těžkým sluchovým nebo zrakovým postižením. Dávka zahrnuje i dnešní dávku s názvem příspěvek na pořízení motorového vozidla. Je tam to zacílení, o kterém jsem mluvil, to znamená, pokud má někdo příjmy vyšší, než je osminásobek životního minima, na pomůcky, které mají cenu nižší než 24 tisíc korun, příspěvek neobdrží, protože je to jaksi v rámci jeho běžných finančních možností. Upozorňuji na to, že osminásobek životního minima je výše, kde pokud někdo přesahuje tuto hranici, tak patří ke čtvrtině nejbohatších občanů České republiky, a tedy skutečně potom takové ty běžné kompenzační pomůcky si může hradit sám a není třeba, aby mu s jejich hrazením vypomáhal stát. O to více samozřejmě zbude peněz na ty, kteří tu pomoc opravdu potřebují a nemohou si ji dovolit platit ze svého.***