(17.00 hodin)
(pokračuje Klučka)
My skoro v každé vesnici máme zvony, v kostelích. Skoro v každé vesnici a městě tyto zvony zvoní - ráno pět minut, večer pět minut, zvoní umíráčky. Představte si, že se našli lidé, kteří v podstatě chtěli prověřit intenzitu tohoto zvonění. A on se zrodil minimálně jeden případ, o kterém já vím, že ta intenzita byla větší o pět decibelů a došlo k rozhodnutí hygienické stanice o tom, že v podstatě zabraňují tomuto zvonění a nedovolují toto zvonění.
Já jsem už v minulém týdnu předal panu ministrovi informaci o tomto konkrétním případu, on mi slíbil, že na ministerstvu se už o této záležitosti jedná. Já bych ho tedy chtěl poprosit, kdyby nám řekl, jaký je další postup v této věci, protože si nemyslím, že by Česká republika měla být tím státem, kde by se zvonění zvonů tam, kde o pět decibelů přesahují hluk po dobu pěti minut, mělo zakazovat. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo panu ministrovi Hegerovi.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážený pane poslanče, ani nevíte, kolik ve mně vyvolala vaše interpelace myšlenek, protože je to věc, která je mimořádně zajímavá a o které lze uvažovat z mnoha různých hledisek - jak všeobecně lidských, tak samozřejmě i úřednických. Jsem rád, že naše země spěje k normálním pořádkům a že i z levého spektra jsou interpelace tohohle typu na kostelní zvony. Já sám považuji vyzvánění nejenom za záležitost religiózní, ale jaksi velmi krajinotvornou a oživující životní prostředí a mrzí mě, že takové věci, jako jsou hygienické normy, které mají chránit lidské zdraví především, mohou dopadnout takto zkresleně.
Hluk je záležitost, která v nadměrné míře škodí zdraví. Já osobně jsem přesvědčen, že hluk patří k fyzikálním fenoménům, které jsou velmi kontroverzní z hlediska ochrany zdraví, protože jistě známe každý řadu situací, kdy se pohybujeme ve velkém hluku a naopak nám to dělá spíše dobře - viz za silného větru na horách, kde dokáže být rámus velmi extrémní a nepochybně násobně překračující hygienické normy, a nikdo by si nemyslel, že mu poškodí v ten moment zdraví.
Na druhou stranu musím ale konstatovat, že jsou občané, kteří jsou citliví, kterým toto znečištění prostředí, když to tak mohu nazvat, vadí. Mám ale trošku obavu, že je to fenomén, který je mimo rámec zdravotní problematiky, a venkoncem i ten název vaší interpelace tomu nasvědčuje - tam je psáno o rušení klidu. To není věc, kterou se zabývá společnost běžně přes hygieniky, ale spíš přes nějaké pořádkové služby či orgány. Já se omlouvám za tuto všeobecnou úvahu, ale my jsme hlukem a naše hygienická sféra je hlukem jaksi velmi formálně zatěžována, protože je to věc, kdy na jedné straně je žádoucí hlukové limity snižovat, viz problematika např. letišť, těžkých továren, kde to vadí v osídlení, a na druhé straně např. problematika nemožnosti stavět důležité dopravní tepny. A já jako stále novopečený Pražák s překvapením zjišťuji, jak třeba tramvaje venku jsou strašlivě rámusivé.
K této záležitosti podotknu jenom to, že je řešena, opravdu se uskutečnila schůzka zástupců Biskupství ostravsko-opavského, zástupců Ministerstva kultury a zástupců Ministerstva zdravotnictví. Bylo konstatováno, že hygienické limity hluku jsou stanoveny obecně pro stacionární zdroje, a nelze tedy dělat výjimky pro jednotlivé zdroje a samostatně jim upravovat limity. Ale samozřejmě úředníci Ministerstva zdravotnictví vnímají, že zvonění kostelních zvonů, je-li intenzivní, mohou lidé vnímat velmi různě, a někdy dokonce i velmi pozitivně, ale samozřejmě někteří jsou obtěžováni. Věc bude dále řešena. V případě, že ten hluk je nadlimitní a stížnosti tam jsou, bude snaha udělit nějakou výjimku, ale samozřejmě jsou zde i protihluková opatření, která by měla respektovat takové věci, jako jsou režimní opatření, tj. úprava doby, délky zvonění a frekvence provozu.
Jinak Ministerstvo zdravotnictví připravuje nový záměr zákona o hluku a budou tam řešeny kompetence. A takovéto případy, o jakém se tady bavíme, podobně jako třeba atrakce typu poutí, veřejných koncertů apod., by měly daleko více spadat do kompetence obcí, které jsou schopné posoudit vedle zdravotních rizik, která v tomhle případě jsou tak trošku formální, a budou mít na to stanovisko hygienické služby, tak ty detaily provozu by měly posoudit lokálně. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. A nyní tedy můžeme přistoupit k další interpelaci - pana poslance Jiřího Paroubka na ministra kultury Jiřího Bessera.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, brzo po Únoru 1948 rudý děda, tehdejší ministr kultury prof. Zdeněk Nejedlý, organizačně spojil Národní divadlo a tehdejší Operu 5. května, dnešní Státní operu, v jeden celek. Opera se v rámci Národního divadla stala autonomní jednotkou. Ministr Nejedlý určitě o české kultuře hodně věděl, ale byl senilní, názorově perverzní a ideologicky předpojatý. Po pádu starého režimu došlo v roce 1991 k prospěšnému oddělení Státní opery od Národního divadla, tedy k negaci díla rudého dědy.
Dne 3. března před představením Rigoletta, jehož jsem se náhodou zúčastnil, demonstrovali na jevišti všichni zaměstnanci Státní opery solidaritu s odvolaným ředitelem Státní opery Dolanským.
Lidé na Ministerstvu kultury, je-li to pravda, a skoro tomu nemohu věřit, rozvíjejí prý myšlenky rekonkursů členů uměleckých souborů. Cílem prý je ze dvou orchestrů a ze dvou baletů Národního divadla a Státní opery Praha udělat vždy jeden.
Mám na vás, pane ministře, v této souvislosti několik otázek:
Za prvé. Je pravda, že se vážně uvažuje o uplatnění myšlenky rekonkursů členů uměleckých souborů Státní opery Praha a Národního divadla?
Za druhé. Jaké to přinese úspory v rozpočtech těchto organizací Ministerstva kultury?
Za třetí. Co byste doporučil těm umělcům, kteří v této souvislosti přijdou o zaměstnání? Hrát po hospodách - zvýšit tak kulturní úroveň v českém restauračním stravování? Nebo vytvořit potulné společnosti, které se budou potloukat jako Thám a Kajetán Tyl blahé paměti po českých a moravských městech?
Za čtvrté. Chcete v Praze vůbec udržet na špičkové úrovni dva soubory baletu a dva soubory opery, tedy v Národním divadle i ve Státní opeře, jako je tomu ve srovnatelných městech ve střední Evropě, tedy ve Vídni a v Mnichově, nebo to považujete za zbytečné?
Za páté. Myslíte si, že kultura je zbožím jako buřty nebo housky a že přístup k ní je pouhou ekonomickou kategorií? A tedy projevujete ideologický přístup?
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za přednesení interpelace a prosím o reakci ministra kultury Jiřího Bessera. ***