(16.20 hodin)
(pokračuje Seďa)
Jste členem vlády, která se hlásí k rozpočtové odpovědnosti. Pane ministře, opravdu si myslíte, že váš krok byl rozpočtově odpovědný právě s ohledem na ekonomickou situaci České republiky a vládou navržený schodek státního rozpočtu ve výši 132 miliard korun? A sám nejlépe víte, v jakých obrovských problémech se nachází váš resort.
Podle náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka se vojákům Armády České republiky dostalo navíc v průměru 9 tisíc korun, protože v průběhu roku žádné příplatky nedostali. Ale v porovnání s odměnami vašich poradců vojákům tyto odměny poněkud zhořkly. Opravdu jste, pane ministře, přesvědčen o efektivnosti a slušnosti vašeho rozhodnutí?
Děkuji za vaši odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Odpověď bude poslána písemně.
Nyní interpelace pana poslance Václava Klučky na ministra Martina Kocourka. Prosím.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Já jsem nesmírně rád, že tady mám pana ministra Kocourka, že přišel na tuto interpelaci, protože téma této interpelace je nesmírně vážné.
My jsme v situaci, kdy se zpracovává bezpečnostní strategie státu. My jsme v situaci, kdy součástí bezpečnostní strategie je pochopitelně i energetická bezpečnost. My víme, že teplárenství v systému energetické bezpečnosti v České republice je velmi závislé na uhlí, které spaluje. Já si nedokážu představit, že během zhruba dvou tří let všechny teplárny v této republice budou převedeny na jiné zdroje, elektriku, plyn či cokoliv jiného, prostě to nebude možné. Co nastane. Jestli Japonsko postihlo zemětřesení, naprostá apokalypsa, tak u nás se může stát, že budou domácnosti bez tepla.
Já bych velmi poprosil pana ministra, kdyby zde sdělil názor Ministerstva průmyslu a obchodu pro prolomení limitu těžby, umožnění třeba krátkého časového úseku další těžby k tomu, abychom překlenuli toto období krize, které může v České republice nastat. Poprosil bych ho také o to, aby tyto věci byly zařazeny, a hlavně srozumitelně zařazeny, do bezpečnostní strategie tohoto státu. Je to součástí bezpečnosti nejen v České republice. Já si myslím, že energetická bezpečnost je součást bezpečnosti Evropské unie.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Nyní předám slovo panu ministru Kocourkovi. Prosím, pane ministře.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Děkuji. Vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych jenom rád připomenul, že jsem se v minulých dnech a týdnech již několikrát při různých příležitostech vyjádřil v tom smyslu, že mým prvním cílem je nyní otevřít diskusi o budoucnosti české energetiky, a to zejména s důrazem na oblast teplárenství, a to devět měsíců předtím, než mám úkol předložit vládě návrh aktualizace státní energetické koncepce. Přitom zároveň musím plně respektovat dohody formulované v koaliční smlouvě a programovém prohlášení vlády.
Tato vláda problém teplárenství zdědila a musíme ho řešit, a to souhlasím, velmi rychle. Proto jsem zřídil pracovní skupinu pro oblast teplárenství a nechal u dvou renomovaných vysokých škol, Vysoké školy ekonomické a Vysoké školy báňské v Ostravě, zpracovat studie o situaci a vývoji v oblasti teplárenství. Závěry těchto studií zmapovaly a popsaly scénáře možného vývoje včetně dopadu na cenu, zaměstnanost a energetickou bezpečnost. Vládě nyní předložím informaci o variantách, které mohou provázet aktualizaci státní energetické koncepce, zejména s důrazem na situaci v teplárenství. Tuto otázku chci opravdu seriózně diskutovat a zároveň diskutovat o tom, jak tuto ožehavou otázku i vyřešit. Od příštího roku do roku 2020 totiž budou bez smluvně zajištěných dodávek paliva téměř čtyři desítky velkých teplárenských zdrojů a je nutné mít při této příležitosti na paměti, že centrální zásobování teplem se dotýká zhruba jednoho a půl milionu domácností, což může tvořit až jednu třetinu obyvatelstva České republiky.
Závěrem bych chtěl poznamenat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu je připraveno a počítá s širokou debatou k tématu budoucnosti teplárenství, a to nejen na úrovni vlády, ale také v Parlamentu a ostatních odborných institucích. V této souvislosti bych chtěl říci, že jsem vypracoval zprávu pro vládu o předpokládaném vývoji v teplárenství a z toho plynoucí varianty dalšího postupu v rámci aktualizace státní energetické koncepce. V této informaci vládě sděluji, že pro oblast teplárenství, pokud se jí nebudeme zabývat koncepčně, mohou nastat dva scénáře. Prvním scénářem je scénář aktivní, kdy budeme něco pro naše teplárenství a centrální zásobování teplem dělat, zejména zajistíme dostupně energetické zdroje. Druhým scénářem je, že vláda nebude řešit tuto situaci v podstatě vůbec vzhledem k omezením, která si dala v koaliční dohodě a v programovém prohlášení. V tom případě by došlo pravděpodobně k rozpadu centrálního zásobování teplem, přechodu na jiné zdroje energií, ale následně promítnuté do cen tepla v budoucnosti, které, jak se snažíme ukázat prostřednictvím studií vysokých škol, by byly pro obyvatele v podstatě neúnosné.
Takže v tomto ohledu zahajuji diskusi na úrovni vlády a zároveň tuto diskusi budu přenášet i do Parlamentu a do dalších odborných institucí, tak abychom dosáhli pro výhled na roky 2040, případně vizi do roku 2060, co nejširšího konsensu a zároveň největší společné odpovědnosti za českou energetiku a oblast teplárenství.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec ještě položí doplňující otázku?
Poslanec Václav Klučka: Zklamu vás, paní místopředsedkyně, ona to nebude doplňující otázka. Já jenom chci popřát panu ministrovi k té odvaze, se kterou se pustil do tohoto problému, hodně štěstí a úspěchů.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: To je ještě lepší, samozřejmě.
Nyní máme interpelaci pana poslance Látky na Radka Johna, takže mu předávám slovo. Prosím, aby se připravil pan poslanec Paroubek včetně pana ministra Víta Bárty, aby zde byl přítomen.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně.
Vážený pane ministře, cituji myšlenku. Zapojení pojišťoven do vícezdrojového financování požární ochrany Ministerstvo vnitra podporuje a prosazuje jejich zapojení do tohoto systému, stejně jako je tomu v jiných státech Evropské unie, například na Slovensku. Ministerstvo vnitra v minulosti několikrát uvedený návrh předkládalo, vždy byl ale Parlamentem odmítnut. V září a v říjnu roku 2010 předložila zastupitelstva Středočeského kraje, resp. Pardubického kraje, Poslanecké sněmovně České republiky návrh novely zákona o pojišťovnictví ve sněmovních tiscích číslo 113 a 146, který by zajistil vícezdrojové financování jednotek sborů dobrovolných hasičů a stanovil povinnost pojišťovny odvést 4 % z přijatého pojištění pojistného z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Oba tyto návrhy jste podporoval - nebo jsem podporoval, píšete - vláda k nim však zaujala nesouhlasné stanovisko, zejména z důvodu nepříznivých dopadů na státní rozpočet a rozpočty krajů a obcí. Sněmovní tisk 113 byl v prosinci 2010 zamítnut, sněmovní tisk 146 byl zamítnut nyní v březnu. Toť z odpovědi na mou interpelaci.
Co nedokážu pochopit, pane ministře, je, proč pakliže tuto záležitost podporujete, nedokážete o tom jako předseda strany přesvědčit o potřebnosti této záležitosti a schválení sněmovních tisků vaší stranou, tedy Věci veřejné. Asi znáte své nedobré postavení mezi hasiči a prosazení těchto záležitostí by vám určitě pomohlo. Nemohu souhlasit s tím, že tyto záležitosti mají nepříznivý dopad na státní rozpočet a rozpočet krajů a obcí, to v žádném případě. Myslím, že by stálo za to, kdybyste zkusil se v této záležitosti hasičů ještě více zasadit ve vládě a vyvinout v jejich prospěch větší úsilí. Děkuji. ***