(18.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Ještě paní poslankyně Nedvědová se hlásí.

 

Poslankyně Marie Nedvědová: Dobrý podvečer. Já se přiznám, že mám poněkud odlišné zkušenosti se soudními poplatky, než tady konkrétně bylo hovořeno doteď, i když některé návrhy v zákoně jsou v podstatě příznivé, ale mám tam určité problémy.

Podle mého názoru změna zákona o soudních poplatcích ve znění, jak je to předloženo vládou, znamená podstatný zásah do práv občanů na přístup k soudům. To není nic nového, ale je pochopitelné, že poměrně značné zvýšení soudních poplatků sice sníží počet soudních sporů, jak si to tedy vláda přeje, ale na druhou stranu to pro řadu lidí bude znamenat snížení či úplnou ztrátu možnosti dosáhnout svých práv, a to i oproti současnému nepříliš utěšenému stavu.

Tato novela znamená značnou změnu oproti současnosti. Například v případech schválení smíru se již nebude vracet celý poplatek, ale částka snížená o 20 %, nejméně o tisíc korun. To přitom platí i pro zastavení řízení před prvním jednáním, a to jak u návrhu na zahájení řízení, tak i u odvolání, dovolání a u kasační stížnosti. (V sále je velký hluk.) Poplatek přitom musí být vrácen, jak už bylo řečeno, do 30 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým soud o jeho vrácení rozhodl. Poměrně zajímavým v této souvislosti je přitom návrh, aby pokud soud tuto lhůtu nedodrží, byl povinen na návrh poplatníka stanovit a poukázat příslušný úrok z tohoto přeplatku. Pokud si totiž uvědomíme, že v naprosté většině případů soudy vracejí tyto poplatky opožděně, neboť prostě nemají na jejich vrácení finanční prostředky, jde o jejich možné další finanční zatížení, které může vést ve svém důsledku i k podání návrhu na výkon rozhodnutí proti těmto soudům a obstavení jejich majetku. Nevím, jestli s tím tedy navrhovatel počítá, aby nedocházelo k poměrně kuriózním situacím.

Ještě zajímavější, či spíše spornější podle mého je skutečnost, že nadále některé návrhy nebudou osvobozeny od soudních poplatků. Nejtypičtějším je právě řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem, tedy krátce řečeno ve věcech, kde podle navrhovatele mu vznikla škoda chybou soudu či státního orgánu. Soudní poplatek by v těchto věcech měl činit dva tisíce korun, ale ovšem i tato částka může řadu lidí odradit od podání takovéhoto žalobního návrhu, byť byla způsobena škoda právě státním orgánem.

Paušální tvrzení v důvodové zprávě, že počet těchto návrhů údajně dramaticky narůstá a že dokonce velká část jich je prý šikanózní povahy, není zatím nijak doloženo. Já sama, pokud jsem se s tímhle setkala, tak návrhy byly naprosto důvodné, byly oprávněné. Ostatně tvrzení, že osobám, které budou tedy v tíživé osobní situaci, nebude odepřen přístup k spravedlnosti, neboť může dojít i k individuálnímu osvobození od soudního poplatku, je podle mého názoru dosti pochybný. Kdo někdy o osvobození od poplatku žádal, vyplňoval příslušný dotazník, ví moc dobře, o čem mluvím. Ten dotazník je natolik složitý, že celá řada lidí i s vyšším vzděláním má problém tyto dotazníky vyplnit.

Mě by zajímalo - přesně tak, jak tady říkal i kolega Polčák, a vím, že v minulosti se o tom i diskutovalo a pan ministr měl v tomto směru připravené návrhy - zda by před přijetím této novely zákona nebo možná i souběžně s ní neměl být přijat skutečně kvalitní zákon o bezplatné právní pomoci, případně o mimosoudním řešení sporů. (Potlesk poslanců KSČM.)

 

Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Do rozpravy už se nehlásí nikdo, takže můžeme asi ukončit. Slovo si vezme předkladatel, ministr spravedlnosti. Prosím.

 

Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážený pane předsedající, dámy a pánové, děkuji za tu relativně věcnou debatu. Dovolte mi pouze několik replik k věcem, které zde byly zmíněny.

Nejprve tedy k tezi "značné zvýšení soudních poplatků". Opravdu, je-li základní poplatek zvýšen ze 4 % na 5 %, to znamená v zásadě nárůst o 20 % a deset let se s ním nehýbalo, tak já se opravdu nedomnívám, že se jedná o značné zvýšení soudních poplatků. Pokud někdo platil poplatek tisíc korun a bude platit dva tisíce korun, nedomnívám se, že tato změna někomu odepře přístup k soudu. Pokud ano, bavme se o tom podrobně v konkrétních případech na ústavněprávním výboru. Jak jsem řekl, jsem připraven každý typ poplatku tam probrat. Jsem přesvědčen, že pokud někomu možná komplikuje situaci přístupu k soudům, tak to nejsou soudní poplatky, ale je to možná příliš nákladné advokátní zastoupení. To je možná to, co v praxi činí lidem problémy - ceny možná právních služeb jako takových, ceny, které platí občan u notáře. Pokud vůbec, tak jsou to tyto věci, nikoliv jestli platí tisíc, nebo dva tisíce korun soudní poplatek. Já se tomu pár let věnuji a nikdy jsem nezaznamenal, že by někdo řekl: nemohu se obrátit na soud, protože nemám peníze na soudní poplatek. Pokud se někdo nemůže obrátit na soud, tak proto, že nemá peníze na advokáta, a pak je třeba mu poradit, jak postupovat podle platné legislativy.

K tématu, které zde bylo zmiňováno oběma účastníky debaty, to znamená náhrada škody vůči státu a žaloby za nesprávný úřední postup, protože dosud byly bezplatné a nyní se dává paušální poplatek dva tisíce korun. No, to, vážení kolegové a kolegyně, vyplývá právě z té zkušenosti, že máme obrovské množství šikanózních žalob vůči státu na nesprávný úřední postup a náhradu škody, kdy občané zkoušejí jenom prodloužit celý proces, komplikovat celý proces, a to i často z důvodu, že je to vůbec nic nestojí, že dneska za to neplatí vůbec nic. Tak proč by se nepokusili podat žalobu a celé řízení prodloužit, když je to zadarmo? A proč by to mělo být fakticky zadarmo? Zadarmo ať je to v případě, že občan opravdu je v sociální nouzi a nemá na soudní poplatek. Ale proč by určitý typ řízení měl být úplně vyňat a neměl by být zpoplatněn? Proč žaloba vůči státu má být bezplatná a žaloba vůči pachateli trestného činu o náhradu škody má být zpoplatněna? Jaká v tom je spravedlnost? To znamená my chceme, aby byly zachovány určité typy bezplatných soudních řízení, ale důvodem pro bezplatné soudní řízení nemá být to, že žalován je stát, ale má být pozice žalobce, respektive toho, kdo podává žalobu, že je v těžké životní situaci, typu oběť domácího násilí nebo v těžké ekonomické situaci, nemá na to - pak je individuálně osvobozen. O tom se bavme. Jsem připraven, jak jsem řekl, na ÚPV se o tom bavit.

Bylo by dobré, aby si možná potom kolegové z ústavněprávního výboru třeba přizvali třeba předsedu Nejvyššího správního soudu nebo nějakého představitele správního soudnictví, aby jasně řekl, jaké množství a kolik je dneska šikanózních žalob právě za nesprávný úřední postup - který vede k čemu? K tomu, že soudy řeší šikanózní žaloby a na oprávněné žaloby mají méně času a vznikají zbytečné průtahy. Vždyť přece ona určitá přirozená a mírná regulace není proti občanům, je pro občany, pro ty, kteří mají důvodné žaloby a chtějí, aby soud důvodnou žalobu rychle posoudil. Ve chvíli, kdy je soud zavalen šikanózními žalobami nebo drobnými žalobami, věcmi, které bylo možno vyřešit smírně, tak logicky soud má méně času na opravdu důležité věci, kde je třeba soudního rozhodnutí.

A k tématu bezplatné právní pomoci, to již bylo zmiňováno. My samozřejmě chceme dokončit zákon o bezplatné právní pomoci. Je také otázkou, nakolik tato vláda a Ministerstvo financí, tedy ministr financí TOP 09, poskytne peněz na bezplatnou právní pomoc. Ono to není tak jednoduché vymyslet zákon ve chvíli, kdy se v tuto chvíli nepředjímá nějaké výraznější navýšení rozpočtu Ministerstva spravedlnosti. Tedy z čeho financovat bezplatnou právní pomoc, to je ta klíčová věta. Nicméně přestože finanční možnosti jsou omezené, tak připravujeme nový zákon, který má koncepčně řešit otázku bezplatné právní pomoci a zapojit do tohoto například mladé právníky, kteří se připravují na své advokátní soudcovské nebo jiné povolání. Chceme, aby součástí jejich vzdělávání byla právě bezplatná právní pomoc poskytovaná jimi v rámci vzdělávacích kurzů. Hledáme tedy řešení, které nás více fiskálně nezatíží. Máme to připravené.

Ale prosím, bezplatná právní pomoc nesouvisí s tímto návrhem zákona. Já vám zde nepředkládám návrh zvedněme tarify advokátů, ergo posilněme bezplatnou právní pomoc, protože advokáti budou dražší a je třeba více poskytovat bezplatnou právní pomoc. To je prosím něco jiného. Toto je téma, které s bezplatnou právní pomocí až tak nesouvisí. Ale považuji za důležité a mohu uklidnit a ubezpečit Sněmovnu, že ještě v tomto roce bude dokončen paragrafovaný návrh nového zákona o bezplatné právní pomoci, tedy budeme ho moci v horizontu spíše měsíců než řekněme let projednat na půdě Poslanecké sněmovny. My předpokládáme, že by měl být projednáván Poslaneckou sněmovnou v průběhu nejpozději první poloviny příštího roku.

Děkuji za pozornost. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP