(11.30 hodin)
(pokračuje Pecina)
Dne 9. 2. 2010 pak týž Jiří Pospíšil, tentokrát jako poslanec v této Poslanecké sněmovně, uvedl: "Princip rovnosti občanů před zákonem, princip rovnosti stran v rámci soudního řízení, ale i takové principy, jako je přiměřenost trestu, to znamená, že každý má být za spáchaný trestný čin potrestán, či ona snaha, byť v ideální podobě nebude nikdy naplněna, bezodkladnosti trestu, to znamená, že po spáchání trestného činu má trest následovat, to jsou základní principy, které sdílí evropská civilizace. Předpokládám, že je sdílíme my všichni. My všichni se asi budeme hlásit k principu, že ten, kdo spáchá trestný čin, má být bezodkladně a přiměřeně potrestán. Ani zde není nikdo, kdo by tento princip popíral. Nicméně v několika posledních letech se v rámci Evropy vedou diskuse o tom, že tento princip může být modifikován, neříkám zcela zatracen, modifikován ve vyhraněných, zákonem daných případech ve chvíli, kdy převáží zájem nad tím, aby dotyčná osoba, řekněme skupina osob, která páchá trestnou činnost, byla odsouzena. Zmíněné diskuse se v rámci Evropy vedou již od roku 1989, kdy byl institut korunního svědka zaveden v Německu, to je v době jeho plně funkčního využití v Itálii nebo Severním Irsku. V posledních pár letech se tato diskuse už prakticky nevede, neboť na evropské úrovni byla přijata řada mezinárodních dokumentů jasně proklamujících, že prolomení zásady legality je nejen přípustné, ale dokonce žádoucí."
Další citát: "Opět avizuji, nejsem odpůrce korunního svědka, bavme se prosím o tom, jak umožnit soudu kontrolu korunního svědka, jak umožnit soudu, aby byl ten, kdo o tom rozhodne."
Já se omlouvám za zjednodušení, omlouvám se, že jsem se dopustil toho, že jsem část tehdejšího projevu tehdejšího poslance, dnešního ministra spravedlnosti možná vytrhl z kontextu. Jeho celkové stanovisko k tomu protikorupčnímu balíčku celkově bylo záporné, ale to, co řekl o institutu korunního svědka tenkrát, jsem si tady dovolil citovat.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, to nejdůležitější, k čemu institut korunního svědka slouží všude na světě, tam, kde je zaveden, je odstrašující efekt pro všechny, kteří chtějí vytvářet zločinecké skupiny. Pokud přijmeme tento zákon, nebude hlavním efektem řada stíhaných mafiánů. Hlavním efektem bude strach dávat a přijímat úplatky, hlavním efektem bude strach začleňovat se do zločineckých struktur. Hlavním efektem bude preventivní odstrašující účinek tohoto institutu.
Prosím všechny poslankyně a poslance, kteří chtějí proti korupci v tomto státě něco udělat, aby tuto mou snahu podpořili, propustili tento návrh zákona do druhého čtení a umožnili diskusi ve sněmovních výborech. Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Suchá.
Poslankyně Jana Suchá: Děkuji, paní předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já jen v krátkosti bych doplnila stanovisko vlády. Vláda tento návrh projednala na svém jednání 20. října 2010 a vyslovila s ním zásadní nesouhlas v podstatě z těchto důvodů:
Předložený návrh dostatečně nebere v potaz současnou právní úpravu a institut spolupracujícího obviněného, který funguje při odhalování závažných zločinů, kde trestní sazba je stanovena s horní hranicí deseti let. Naopak institut korunního svědka by se používal u trestných činů s horní hranicí osm let, čímž by zásadně docházelo ke zvýhodňování tohoto institutu. Dále je potřeba uvést, že v případě spolupracujícího obviněného může soud - nikoli musí, ale může - snížit trest odnětí svobody pod dolní hranici trestní sazby. Naopak oproti tomu korunní svědek v případě, že dojde k přerušení trestního stíhání, tak u něj pak musí být trestní stíhání při splnění určitých podmínek zastaveno vždy. Tento institut korunního svědka by měl být tedy využíván zcela výjimečně, protože tím skutečně dochází k oslabování základních zásad trestního řízení a především zásady legality a rovnosti účastníků řízení, když v podstatě jednomu ze spolupachatelů by pak byly přiznány zvláštní výhody oproti spolupracujícímu obviněnému.
Navržená právní úprava rovněž dle názoru vlády neposkytuje dostatečnou kontrolu daného institutu, kdy přerušení a následné zastavení trestního stíhání je vázáno na předchozí písemný souhlas nejvyššího státního zástupce, kdy vláda se domnívá s ohledem na skutečnost, že jde o odhalování organizované zločinnosti s výrazným korupčním potenciálem, že ta kontrola by měla být minimálně soudní.
Naproti tomu vláda stále trvá na tom, že její hlavní prioritou je boj proti korupci, a připravuje novelu trestního řádu, kde by došlo ke zpřesnění institutu spolupracujícího obviněného či korunního svědka, nicméně se domnívá, že veškerá protikorupční opatření by měla být předkládána komplexněji, aby došlo k jejich vzájemné provázanosti, a tím i vyšší účinnosti.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli přihlášku od ministra spravedlnosti Pospíšila, kterému tímto uděluji slovo.
Ministr spravedlnosti ČR Jiří Pospíšil Vážená paní předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k předloženému návrhu novely trestního řádu a ještě trošku odůvodnil a doplnil stanovisko vlády České republiky k tomuto tisku. Mám to trošku usnadněné tím, že pan navrhovatel citoval některá má vyjádření k principu korunního svědka a já v zásadě na tato vyjádření navážu.
Chci obecně konstatovat, že zvláště u institutů, jako je korunní svědek a spolupracující obviněný, kouzlo problému není pouze v tom, zda chceme, či nechceme korunního svědka, či zda chceme spolupracujícího obviněného, ale kouzlo bývá v detailu, to znamená jak je ta právní úprava napsaná, nakolik jsou ochráněna procesní práva účastníků trestního řízení a nakolik ten institut není zneužitelný. To byl také hlavní důvod, proč většina z nás, myslím tím ze stran současných vládních politiků, nepodpořila protikorupční balíček. My jsme byli připraveni bavit se o korunním svědku jako o principu, který zkrátka mnoho zemí Evropské unie má. Je to věc, kterou nelze a priori zatratit, a myslím si, že může mít jednoznačný přínos boji proti organizovanému zločinu. Na druhou stranu však velkým problémem byla tehdejší konkrétní legislativní podoba návrhu. A to si myslím, že i dnes je hlavním důvodem, proč vláda dala negativní stanovisko k předloženému tisku.
Vláda v protikorupční strategii jednoznačně počítá s tím, že předloží novelu trestního řádu, ve které bude chtít umožnit princip, aby ten spolupachatel závažného trestného činu, který jednoznačně přispěje k odhalení ostatních spolupachatelů a k objasnění dané závažné trestné činnosti, buď byl zcela beztrestný, anebo mu byl uložen bonifikovaný trest, to znamená trest pod dolní hranicí trestní sazby. To je princip, který my považujeme za důležitý a máme ho též napsaný v protikorupční strategii.
Nicméně po dlouhých odborných diskusích expertů jak trestního práva na Ministerstvu spravedlnosti, tak specialistů z Ministerstva vnitra jsme došli k závěru, že chceme-li chránit práva účastníků trestního řízení a hlavně též práva obětí trestných činů, pak mnohem vhodnější, než zavést korunního svědka v té čisté tvrdé podobě, je uvažovat o zpřesnění pravidel u tzv. spolupracujícího obviněného. Já, když dovolíte, vysvětlím proč, proč se domnívám a vláda se domnívá, že její novela trestního řádu - která je připravená a napsaná na Ministerstvu spravedlnosti a nyní začíná připomínkové řízení, to znamená bude na plénu této Sněmovny ještě v průběhu řekněme jara tohoto roku, není to pouhá chiméra a obecný politický slib, ale ta úprava opravdu už má konkrétní, reálnou podobu - pokusím se vysvětlit, proč se domnívám, že tento návrh je lepší. ***