(17.00 hodin)
(pokračuje Látka)
Ano, v evropském kontextu sice existuje silná legislativa na ochranu ovzduší, přírody, ale půda z něho vypadla. Přitom jde o vyčerpatelný, nenahraditelný a v časovém horizontu několika generací neobměnitelný zdroj, který plní řadu významných produkčních a ekologických funkcí. Uvítal bych proto, kdyby vláda co nejrychleji předložila připravenou novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, která v minulém období skončila v Poslanecké sněmovně ve druhém čtení. Nevadí mi, že Ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se tam, kde je půda nejkvalitnější, zvýšily odvody na zábor zhruba desetkrát. Je velmi důležité, že se navýšení sazeb netýká investorů staveb pro bydlení, tedy například i rodinných domků, pokud jsou budovány na místech vymezených územním plánem obcí. Novela zákona by měla také zaručit, že developeři budou každý svůj záměr pečlivě zvažovat a hodnotit. Je také potřeba lépe využít prostředků z odvodů za zábor zemědělské půdy, s tím, že by tyto prostředky měly být opět směřovány na ochranu půd.
Žádám vás proto, vážený pane ministře, aby vaše vláda v kontextu s výše uvedeným pomohla dotáhnout novelu zákona na ochranu zemědělského půdního fondu do úspěšného legislativního konce co nejdříve. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. A nyní má slovo ministr životního prostředí Chalupa. Prosím, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážený pane poslanče, děkuji za vaše kladné hodnocení. Doufám, že teď to nepokazím.
Takže jaká je v tuto chvíli situace. V tuto chvíli asi, nevím, jestli jste informován, Ministerstvo životního prostředí postoupilo do Legislativní rady vlády vyhlášky o stanovení tříd ochrany. To je tedy metoda, kdy rozdělujeme půdu dle její kvality do pěti tříd a následně pak se zvyšují jednotlivé odvody podle jednotlivých tříd, přičemž pro třídu nejvyšší by se jednalo o zvýšení odvodu až na 14násobek.
Co se týká samotného problému, ten popisujete, myslím, i ve shodě s názorem Ministerstva životního prostředí. Jen drobný údaj je, že naše informace říkají, že ten denní zábor v současné době není 19 hektarů, ale 14. (Poslanec Látka reaguje z místa: Já jsem řekl 14 hektarů, těch 5 hektarů je eroze.) Dobré. Tak, tak, přesně tak. Máme stejný údaj.
Co se týká samotné novely zákona o zemědělském půdním fondu, novela skončila v parlamentu neprojednána ve druhém čtení. Postup, který je před námi, je ten, že chceme aktualizovat návrh, aby byl v souladu s právním předpisy, a změny, které mezitím nastaly. Chceme posoudit připravované úpravy ekonomických nástrojů ochrany půdy, především ten daný sazebník, tak jak jste o něm mluvil, a projednat návrh řádnou formou.
Předpokládáme, že vládě by měl být předložen nový návrh této novely v tomto pololetí.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec chce položit ještě doplňující otázku?
Poslanec Jan Látka: Ne, děkuji, jsem spokojen. Jdu na další interpelaci.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dobře. Takže nyní můžete, pane poslanče, přednést další interpelaci - na ministra školství Josefa Dobeše. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Vážený pane omluvený ministře, nejlepší česká rychlobruslařka Martina Sáblíková odjížděla na evropský šampionát v roce 2009 a z domácího mistrovství na rybníku si přivezla rýmu. Závody na rybníku měly jedno velké úskalí. Museli jsme si ho vyčistit a pak jsme mohli jezdit. Neměli jsme se ani kde převléct. Kromě auta nebylo nikde žádné přístřeší. V mrazivém počasí, kdy teplota klesla až na minus 15°C, to nebylo nic příjemného, prohlásila Martina Sáblíková tehdy. Ano, takové podmínky u nás má na zimní olympiádě dvakrát zlatá a jednou bronzová, velmi úspěšná česká reprezentantka Martina Sáblíková. Přitom právě tato velice skromná a zároveň cílevědomá sportovkyně spolu se svým trenérem Petrem Novákem mohou být velkým příkladem pro mnohá další odvětví s mnohem lepšími podmínkami, avšak skromnějšími výsledky.
Martina Sáblíková však již u nás není jediná. Nejmladší účastnicí zmiňovaného evropského šampionátu byla tehdy teprve šestnáctiletá Karolína Erbanová. Počítat se musí s Novotnou, Jirků a dalšími, které pod vlivem Sáblíkové dosahují stále lepších výsledků.
Nesmírně si vážím Martiny Sáblíkové a trenéra Petra Nováka. Snad brzy dokážeme i u nás ocenit to, co tato pracovitá dvojice dokázala pro velmi dobré jméno celého českého sportu. Jejich skutečnou sportovní hodnotu totiž dokáží mnohem lépe ocenit fanoušci rychlobruslení v Nizozemí, Německu, Norsku, ale také třeba i v Kazachstánu. Proto vás úpěnlivě žádám, pane ministře, pomozte v České republice mladému, přesto již tolik úspěšnému sportu. Nalezněte ve státním rozpočtu finanční prostředky tolik potřebné pro výstavbu rychlobruslařské haly, nebo alespoň její spolufinancování. Ještě jednou moc prosím, pomozte tomuto krásnému sportu. Věřte, že rychlobruslení nám všem brzy dokáže, jak moc si to zaslouží.
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Bude vám odpovězeno písemně. A nyní můžete přednést, pane poslanče, další interpelaci - na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za prodloužení mého slova, paní místopředsedkyně.
Vážený pane ministře, celosvětová ekonomická krize a klimatické změny si žádají zásadní opatření, která přinesou ekonomickou stabilitu, rovnováhu mezi lidskou civilizací a přírodou. Účinným lékem na hospodářskou krizi je i omezení produkce skleníkových plynů a využívání obnovitelných zdrojů energie. Česká republika však v moderních "zelených" řešeních zatím pokulhává. Zdejší ekonomika na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje o 70 % více energie než 15 států původní Evropské unie.
ČSSD proto dlouhodobě prosazuje, aby se naše země zavázala ke snižování emisí CO2 o 2 mil. tun ročně. Snížení emisí lze dosáhnout dvěma cestami. První je větší využití jaderné energie, včetně dostavby Temelína. Druhou je pak návrh zákona, jehož cílem je maximalizovat energetické úspory a podporovat výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Jsme přesvědčeni, že oba zákony by šly ruku v ruce s inovacemi a přechodem na úsporné technologie. To pomůže nejen ochraně klimatu, ale i vytváření nových pracovních míst a dalšímu ekonomickému rozvoji. Chovat se zodpovědně a šetrně k životnímu prostředí musí být nejenom zdravé a správné, ale i ekonomicky výhodné a hospodářsky prospěšné i pro průmyslová a energetická odvětví. V otázce ochrany klimatu proto vidíme nejen otázku přežití, ale i otázku příležitostí.
Ptám se proto: Je Česká republika schopna plnit směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů energie, podle které musíme dosáhnout 13 % podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií? V České republice bylo na podporu fotovoltaiky vynaloženo 40 % všech prostředků na obnovitelné zdroje energie, ale vyrábí se z ní pouze 7 % obnovitelné energie. Nezvažuje Ministerstvo životního prostředí větší podporu i jiným obnovitelným zdrojům s větší účinností a hlavně větším ekonomickým efektem? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a předávám slovo ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Vážený pane poslanče, děkuji za váš dotaz. Musím říci, že toto je jedno z témat, kvůli kterému jsem se omlouval minulý týden z interpelací, protože jsem byl na první cestě do Bruselu. Jedno z témat byla diskuse s paní komisařkou Connie Hedegaard - otázka klimatu a právě přístupu České republiky k této problematice.
Dovolte mi obecně říci jednu věc. Bez ohledu na to, jakým způsobem, silně nebo méně silně, kdokoliv z nás vnímá otázku ochrany klimatu za intenzivní, jedno je potřeba říci - a to jsem také sděloval paní komisařce: Česká republika má své závazky a těm závazkům dostojí.
Druhou záležitostí je, že aby ochrana klimatu byla efektivní, pak do ní musí vstoupit ti klíčoví hráči. Jestliže množství skleníkových plynů, které produkují všechny státy Evropské unie, je zhruba ve stejné výši, jako byl dosavadní meziroční nárůst produkce stejného množství skleníkových plynů Čínou, pak je otázka, jakým způsobem v tomto období doznívající ekonomické krize a globálního kompetitivního prostředí postupovat.
Co se týká vaší konkrétní otázky, Ministerstvo životního prostředí je přesvědčeno, že Česká republika je schopna tohoto cíle, tedy 13procentního podílu obnovitelných zdrojů, dosáhnout. Pravdou je, že ten další limit je už mimořádně omezený. Nemáme moc dalších možností, kde efektivně a bez dalších rušivých momentů stavět ani vodní elektrárny, ani větrné elektrárny, s ohledem na jejich zanedbatelný výkon a vzhledem k hustému zalidnění České republiky. ***