(17.10 hodin)
(pokračuje Chalupa)
Máme za to, že při hledání řešení musíme vzít také v úvahu energetickou náročnost českého průmyslu a také specifické složení energetického mixu, které zkrátka v České republice historicky máme. Znamená to, ve shodě s vámi, předpokládám, prosazování nových technologií a hledání inovací. Prosazování pozvolného nárůstu aukcí povolenek. Ne tak, aby to byl režim šokový, ale plynulý. A zároveň zohlednili cyklus obnovy českého energetického průmyslu. A také to znamená větu, za kterou, předpokládám, budu kritizován, a to je zvyšování podílu jádra v energetickém mixu České republiky jako prakticky bezemisního zdroje.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Ptám se, jestli si pan poslanec přeje přednést nějakou doplňující otázku.
Poslanec Jan Látka: Ode mne, pane ministře, nebudete kritizován. Já jsem to ve svém vystoupení zmínil. Chtěl bych jen upozornit na lepší možnost využití právě těch obnovitelných zdrojů směrem k vodním elektrárnám. Vy jste je zmínil, trochu se mi zdá, že jsou upozaďovány při schvalování jednotlivých zákonů, a i teď při schvalování energetického zákona se určitě dostaneme do určitých sporů, kdy jdeme trošku proti těmto historicky daným zdrojům obnovitelné energie. Vodní elektrárny v podstatě nahrazují bývalé mlýny a podobně, takže tudy myslím je ne nějak rozšířená cesta, tady je možnost. Samozřejmě otázka fotovoltaiky je trošičku záležitostí, kde došlo k problematickému pozastavení a řešilo se to tou situací, která byla na podzim. Ale k tomu bych se nechtěl vracet.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pan ministr už nebude reagovat. Takže pane poslanče, můžete přednést další interpelaci - na ministra průmyslu a obchodu Martina Kocourka. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, je složité pro opozičního poslance, aby obhajoval sliby vlády. Při mém poslaneckém dnu mě v kanceláři navštívil jistý pan Mráz z Postřekova, mimochodem velmi šikovný důchodce, a chtěl ode mne vysvětlení planých slibů a účtování vlády o zdražení elektrické energie jen o 4,6 %. Zpracoval krásnou tabulku pro tři z devíti uváděných odpovídajících distribučních sazeb, která vychází z ceníku elektřiny skupiny ČEZ na rok 2011 pro domácnosti. A ejhle! Měsíční platy neboli paušály se do těch slibovaných 4,6 % ještě vejdou. Horší je to už s cenou za megawatthodinu ve vysokém tarifu, kde je ve dvou ze tří sazeb zvýšení o 5,2, resp. 5,4 %. Ve vysokém tarifu je to pak navýšení ceny ve všech třech sazbách, a to o hrozivých 9,9, 14,7 a 14,7 %.
Jak mám tedy, vážený pane ministře, vysvětlit rozdíl mezi sliby a realitou? Víte, oni totiž moc nerozlišují mezi koalicí a opozicí, a tak ty vaše sliby berou jednoduše jako sliby politiků. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a slovo má ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Martin Kocourek Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane poslanče, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Nejdříve bych chtěl říci ke kontextu a připomenout historii tohoto problému, kdy vzhledem k velkému nárůstu instalovaného výkonu výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména fotovoltaických elektráren, hrozilo v roce 2011 to, že výrazný nárůst příspěvku na podporu obnovitelných zdrojů bude mít velmi zásadní dopady do cen dodávek pro konečné zákazníky.
Energetický regulační úřad vydával podle stávající právní úpravy cenové rozhodnutí s původní výší ceny na podporu ekologických zdrojů, která činila 578 korun za megawatthodinu, v roce 2010 se pohybovala v úrovni 166 korun za megawatthodinu. Při takto velké ceně a nárůstu podpory by došlo k tomu, že ceny dodávek elektřiny pro domácnosti by se za nezměněných okolností zvýšily v průměru o 11,2 % pro domácnosti a na velkoodběratele by tento dopad byl ještě větší, a to v průměru o 14,5 %. Proto jsme připravili a 14. 12. 2010 byla publikována ve Sbírce zákonů pod číslem 402 novela zákona o obnovitelných zdrojích a vzhledem ke schválení zmiňované novely o podpoře obnovitelných zdrojů díky financování nákladů na podporu těchto zdrojů ze státního rozpočtu je možné výši ceny neboli příspěvku na ekologické zdroje snížit z původní částky 578 korun na megawatthodinu na dnes platnou hodnotu 370 korun na megawatthodinu. To se projevuje také procentním snížením nárůstu cen pro konečné zákazníky. Po této úpravě zaplatí domácnosti v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 v průměru pouze o 4,6 % vyšší cenu elektřiny.
Je však samozřejmé, že zvýšení ceny pro každé jednotlivé odběrné místo mi nemůže korespondovat s procentuálním průměrným navýšením ceny, které by bylo v této souvislosti uváděno. Jednotlivá cenová navýšení konkrétních zákazníků u konkrétních odběrů se od celorepublikového průměru mohou lišit v závislosti na druhu sazby, velikosti spotřeby, poměru mezi spotřebou ve vysokém a nízkém tarifu, velikostí jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem, podle distribučního území a v neposlední řadě i podle volby dodavatele elektřiny neboli dodavatele silové elektřiny. Vzhledem k různým poměrům a v podstatě nekonečným možnostem kombinací váhy cen závisejících na instalovaném jističi, spotřebě, dodavateli a dalších poměrech placených složek ceny na výsledné platbě za dodávku je výsledný nárůst pro každého konečného zákazníka v podstatě potom individuální. Platí ale, že pro domácnosti v roce 2011 ve srovnání s rokem 2010 ceny elektřiny v průměru nestoupnou o více než 4,6 %.
Příkladem nižšího zvýšení ceny, než je průměr, může být například spotřeba typického zákazníka připojeného na území distribuce E.ON, kde výsledné zvýšení může představovat například jen 1,04 %. Příkladem vyššího zvýšení, než je celorepublikový průměr, může být například spotřeba typického zákazníka připojeného na území ČEZ Distribuce, a to v případě třeba sazby D45 s jističem 3x25, spotřebou ve vysokém tarifu 600 kWh a nízkém tarifu 14 400 kWh, jehož roční zvýšení pak představuje 8,83, přičemž silová elektřina brána od ČEZ Prodej, s. r. o.
Jinými slovy, výše uvedené nárůsty nehovoří o tom, která společnost je pro zákazníka dražší a která levnější. Jde pouze o srovnání meziročního zvýšení ceny, pokud zákazník odebírá v obou letech stejné množství elektřiny od stejného distributora a obchodníka. Jinými slovy, bude záležet na tom, k jakému standardu budeme navýšení srovnávat a za jakých podmínek bude elektřina v roce 2011 odebírána.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Chce pan poslanec ještě položit doplňující otázku?
Poslanec Jan Látka: Já si jenom nedovedu představit, pane ministře, jak to takto komplikovaně řeknu těm lidem. Abyste věděl, já jsem civilním povoláním elektroprojektant, takže to, co jste tady říkal, je krásný, ale vysvětlete lidem, že když řeknete průměr bude takový a takový, ale že se to pak může lišit vlastně dvakrát tolik. Mně na tom celém - já jsem se tím nikdy nezabýval až tak dopodrobna, procenta jsem nepočítal. Myslím, že po zjištění, jak jsme si snížili platy, každý se naučí pořádně počítat procenta v této Sněmovně. Ale prostě pro důchodce je to situace velice komplikovaná. Ano, já řeknu bylo nám slíbeno v průměru 4,6. A když všude máte 12, tak možná někde mají 2. Když tak se tam přestěhujte. To je jediná možnost. ***