(16.50 hodin)
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane ministře, v souvislosti s přijetím zákona číslo 347 z tohoto roku, kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti vašeho ministerstva, došlo k doplnění zákona číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, o nové ustanovení § 44a. Podle něj se uchazeči o zaměstnání, kterému přísluší podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání odstupné, odbytné nebo odchodné, podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která odpovídá výši odstupného, odbytného nebo odchodného. Znepokojily mě medializované stížnosti těch občanů, kterým jejich zaměstnavatel pro nedostatek disponibilních mzdových prostředků prostě a jednoduše odstupné, odbytné nebo odchodné dosud nevyplatil nebo nikdy nevyplatí. Takový občan se do doby, než obdrží podporu v nezaměstnanosti ocitne bez faktického příjmu. Nemusím jistě uvádět, jaké důsledky tato situace má nejen pro takového občana, ale také pro jeho rodinu nebo osoby, které jsou na něj odkázány výživou. Řada našich spoluobčanů se rázem ocitá ve stavu nouze.
Vážený pane ministře, dovoluji si vás tedy dotázat, jakým způsobem hodlá stát pomoci takto ohroženým lidem, jaké právní prostředky takoví spoluobčané k řešení své svízelné sociální situace, v nichž se ocitnou bez svého zavinění, vlastně mají, jaké poučení z toho pro vaše ministerstvo vyplývá a jaké konkrétní kroky vámi řízené ministerstvo pro nápravu věcí chystá. Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí pan Drábek. Prosím, máte slovo.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Jaromír Drábek Vážený pane poslanče, co se týká standardního postupu, kdy zaměstnavatel se dostane do insolvence, tak na to existuje standardní postup úřadů práce, které mají možnost dorovnat zaměstnanci, respektive vyplatit místo zaměstnavatele v určitém omezeném období mzdu místo zaměstnavatele. Co se týká odstupného, není to odměnou za práci, tedy tento institut nelze použít. Nicméně pokud se dostane občan po ztrátě zaměstnání do této situace, tak samozřejmě má možnost využít standardní způsoby podpory, ať už jsou to podpory, které vyplývají ze systému hmotné nouze, a upozorňuji samozřejmě, že občan má právo požádat i o okamžitou pomoc v hmotné nouzi, pokud je jeho situace po ukončení zaměstnání taková, že je skutečně hmotná nouze v takové míře, že je třeba ji řešit systémem té okamžité pomoci v hmotné nouzi.
Mám za to, že není možné, aby stát zasahoval do přímých vztahů mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kromě toho prostředku, který jsem zmínil na začátku, to znamená ve chvíli, kdy se zaměstnavatel dostane do insolvence, tak po období tří měsíců, ale je to velmi ohraničené a omezené období, v tomto období tří měsíců úřad práce nahradí mzdu místo zaměstnavatele. Ale i potom upozorňuji na to, že se nároky z mezd a ostatních požitků stávají součástí standardního konkursního řízení. Podobný přístup proto je potřeba použít i v záležitostech, které se týkají odstupného nebo obdobných plnění a není možné je vytrhávat z kontextu toho plnění a zacházet s tím jiným způsobem než se standardními jinými mzdovými nároky.
Znovu tedy odkazuji na to, že pokud se občan dostane do finanční tísně, tak má možnost využít standardní podporu v oblasti hmotné nouze a požádat o například okamžitou pomoc v hmotné nouzi.
(Poslanec Paroubek z místa: Děkuji.)
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pan poslanec už nechce položit doplňující otázku, takže já nyní dávám slovo panu poslanci Látkovi, který se ve své interpelaci obrací na ministra životního prostředí Tomáše Chalupu a už v podstatě může zůstat u mikrofonu až do konce. Dalších pět interpelací - jsou už jenom vaše.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za přidělená privilegia, paní místopředsedkyně. Vážený pane ministře, jsem bývalým dlouholetým starostou okresního města, a proto mě velice tíží, že Ministerstvo životního prostředí, v jehož čele momentálně stojíte, stále neuznává města a obce za své rovnocenné partnery. Nelze se proto divit, že obce a města ze zákona odpovědná za odpady nesouhlasí s připravovanou novelou zákona o odpadech, která se řeší na Ministerstvu životního prostředí za zavřenými dveřmi.
Proč není, pane ministře, Ministerstvo životního prostředí schopno předložit realistickou koncepci o nakládání s odpady, která by reagovala na připomínky Svazu měst a obcí i Asociace krajů? Vždyť dosavadní systém třídění odpadů je funkční. Proč změny v ministerském návrhu musí znamenat bezhlavé zdražování pro všechny ,a přitom nepřinášet dostatečný ekologický efekt? Proč zcela ignorují moderní formy využití odpadů? Strategie obcí a krajů, které chtějí o odpadech rozhodovat, je podložena praxí a vychází z dlouhodobých zkušeností se zřetelem na moderní evropské trendy nakládaní s odpady.
Já osobně se nedokážu smířit především s několikanásobným zvýšením plateb za odpad pro naše občany. Nebojíte se, pane ministře, že bez zavedení moderních způsobů nakládání s odpady nesplní Česká republika směrnice Evropské unie o skládkování odpadů? Nevystavujeme se hrozbě finančních sankcí z Bruselu, které nakonec zaplatíme všichni? Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji a slovo má ministr Chalupa. Prosím.
Ministr životního prostředí ČR Tomáš Chalupa Tak pane poslanče, děkuji vám za váš dotaz. Musím tedy na začátek se trochu ohradit. Nemohu mluvit za své předchůdce, zvláště některé, ale pravdou je, že tedy já dělám všechno pro to, abych zůstal věren tomu, odkud pocházím, a to je komunální politika. Koneckonců jestli existoval někdo, kdo byl takzvaně první přijat po mém uvedení do funkce, to bylo první oficiální setkání, tak to byla delegace Svazu měst a obcí, jako úplně první. V tomto smyslu doufám, že ty věty nebyly mířeny na mě, myslím, že by to nebylo spravedlivé.
A je pravdou, že připravujeme nový zákon o odpadech. Ale pravdou také je, že tento zákon bude připravován úplně v nové podobě, bude to zákon přehledný a racionální. Já pevně doufám, že bude zpracován tak, aby nejpozději na konci tohoto roku byl předložen do vlády a bylo možno o něm vést seriózní diskusi, předpokládám za vaší účasti.
Vy jste zmínil otázku té směrnice. Je pravdou, že Česká republika se velmi - a teď bych řekl eufemisticky - potýká s naplňováním směrnice, která má za úkol snižovat množství ukládání odpadů na skládkách. Pravdou je, že v tomto ohledu ten přebytek odpadů, který je takto skládkován proti směrnici, je dnes ročně zhruba o milion tun vyšší, než bychom měli mít. V tomto smyslu trochu spoléháme na pomoc patnácté výzvy v rámci operačního programu Životní prostředí, která má uzávěrku 30. 6. 2011 a která je určena právě na podporu projektů zkvalitňování nakládání s odpady a snižování emisí, je na ni určeno 6 miliard korun, z toho 4 miliardy - a to si myslím, že asi je to, o čem jste trošku mluvil - jsou určeny a zaměřeny na energetické využívání odpadů a 2 miliardy jsou určeny na úpravy velkých zdrojů znečištění ovzduší tak, aby umožnily zároveň spoluspalování odpadů.
K té otázce další - zdražování nebo hledání nějaké další zbytečné administrativy. My zároveň připravujeme novelu současného zákona o odpadech, která má za cíl na základě toho provedeného ekoauditu, tedy auditu, který má vést ke snižování zbytečné administrativní zátěže státní správy, tak má zároveň i tento návrh k tomu pomoci a my předpokládáme, že tato novela bude předložena vládě k projednání velmi brzo, aby mohla nabýt účinnosti od ledna 2012.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan poslanec bude chtít ještě položit doplňující otázku?
Poslanec Jan Látka: Děkuji, pane ministře. Ty otázky nebyly mířeny přímo na vás, byly na vaše ministerstvo. Musím říci to, co bych nevěřil, že jsem dostal zatím jednu z nejlepších odpovědí, co jsem kdy zde zažil na interpelacích. Mnohokrát děkuji a přeji hodně zdaru ve vaší práci na ministerstvu.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Tak, pane poslanče, můžete přednést další interpelace. Snad budete stejně spokojen s odpovědí pana ministra Chalupy jako nyní. Prosím.
Poslanec Jan Látka: Věřím, že ano. Takže: Vážený pane ministře, za poslední rok a roky ubývá v České republice zhruba 19 hektarů zemědělské půdy denně, což je jistě alarmující. Jedním z důvodů úbytku zemědělské půdy jsou zábory, a to především pro stavební účely. Jsou většinou nevratným procesem, který podstatně omezuje nebo úplně odstraňuje plnění funkcí půdy. Ročně tak zmizí pod betonem v průměru 50 kilometrů čtverečních úrodných polí a zelených luk. V České republice toto číslo denně představuje 14 hektarů, z čehož jen 15 % představuje bytová výstavba. Dalších 5 hektarů denně, jak jsem zmiňoval z 19 hektarů, nám mizí přirozenou erozí, jako větrem, splavením apod. ***