(10.40 hodin)
(pokračuje Řápková)
Dovolila bych si uvést příklad z Chomutova, kde jsem byla několik let primátorkou. Po vydání obecně závazné vyhlášky, která regulovala počet výherních hracích přístrojů, došlo ke snížení z původního počtu 490 na 150, později pak jenom na 70 těchto zařízení. Ale naopak u videoloterijních terminálů se počet navýšil z nula na 900.
Z praxe je zřejmé, dokládá to i analýza měst a obcí, že existují ohniska herní závislosti, a to právě v lokalitách, kde je největší sociální napětí, nezaměstnanost, obavy z budoucnosti a nižší přístup ke vzdělání. Gamblerství stále častěji podléhají ti nejchudší, kteří pro vidinu rychlého zisku dokážou v krátké době utratit veškerý svůj majetek, pak si samozřejmě půjčují u lichvářů a dostávají se do sociální pasti. V právě videoloterijní terminály, o jejichž počtu a umístění dosud nemohly obce rozhodovat, ovlivňují nejenom závislost lidí na hraní, ale i kriminalitu, veřejný pořádek, zadluženost lidí a samozřejmě celkovou sociální situaci ve městě. Z tohoto důvodu je velice důležité, že všechny tři novely dávají pravomoci ohledně regulace loterijních terminálů do rukou obcí.
Z praktického hlediska je také důležité, že návrh zastupitelstva hlavního města Prahy navíc ještě sjednocuje terminologii zákona o loteriích a zákona o místních poplatcích. Protože obcím bylo umožněno od 1. července loňského roku zavést místní poplatek za jiné technické herní zařízení povolené Ministerstvem financí, což právě představuje videoloterijní terminály, avšak někteří provozovatelé odmítají tyto vyhlášky plnit pro nejednoznačnost výkladu, jakých loterií se obecně závazná vyhláška týká. Ministerstvo financí v této záležitosti vydalo výklad, ten ovšem není pro provozovatele závazný. A jaký bude výsledek? Čekají nás soudní spory mezi obcemi a provozovateli loterijních terminálů. Návrh zastupitelstva hlavního města Prahy by tuto problematiku zcela vyřešil, a tím by obce získaly právní jistotu při výběru tohoto daného místního poplatku.
Co se týká návrhu vládního, je nutné, jak je předloženo v přechodných ustanoveních, změnit lhůtu u již vydaných povolení k provozování loterií a jiných podobných her povolených Ministerstvem financí, což jsou opět videoloterijní terminály. Povolení u těchto terminálů Ministerstvo financí vydává na dobu deseti let a podle dosavadního přístupu provozovatelů se dá s velkou pravděpodobností předpokládat, že do doby nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky dle této navrhované vládní novely si zažádají o další stovky povolení. Pak tedy pokud bychom zachovali desetiletou lhůtu u těchto vydaných povolení, tak by fakticky nastala taková skutečnost, že jakékoli regulační možnosti obcí by byly na dobu zhruba deseti let zcela paralyzovány. Tuto situaci mimo jiné samozřejmě také řeší poslanecký návrh, který tuto lhůtu zkracuje na tři roky.
Vzhledem k výše uvedenému si dovoluji požádat všechny členy výboru, který bude tyto sněmovní tisky projednávat, aby dané problematice věnoval zvýšenou pozornost, tak aby byla zajištěna důležitá role obcí.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: A teď požádám pana poslance Josefa Novotného, připraví se paní poslankyně Černochová.
Poslanec Josef Novotný st.: Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně a kolegové. Já se hazardu věnuji asi 15 let, a tak bych vás trochu provedl historií vzniku problému, který zde dnes řešíme. Prakticky jsem si skutečně prošel i všechny herny od těch nelegálních, kterých je zhruba sto v Praze, až po exkluzivní kasina, která v České republice, zejména v hraniční oblasti, fungují a dá se říci, že splňují všechny standardy podle zákona.
Musím bohužel úvodem konstatovat, že v minulých 20 letech proběhlo 17 novel týkajících se buď loterijního zákona, těch je jenom několik, ale spíš souvisejících zákonů daňových, a výsledek je žalostný. Je to 17:0 ve prospěch hazardu. Ta jediná, která se zdála, že je pro obce příznivá, novela loterijního zákona v roce 1998, kdy se po vlně nevolí podařilo do loterijního zákona prosadit možnosti vyhláškami výherní hrací přístroje regulovat, tak ta bohužel byla ze všech nejhorší v tom běhu, který následoval. Po několika letech se začaly plíživě podle § 50 odst. 3 prosazovat do zákona jiné technické hry, které byly mnohem horší než to, co starostové odstranili vyhláškami, které je připravily o peníze.
Zákon 202/1990 nebyl tak špatný. Vznikl na začátku, hned po revoluci, podle holandského, německého vzoru a byl konstruován tak jak ve vyspělých zemích loterie jako kogentní, to znamená nepřipouštějící výjimky. Přesně definoval, co tam musí být, a zejména se věnoval novým hrám, kterými byly tehdy novinky, výherní hrací přístroje. Tento zákon ovšem v současné době je trhacím kalendářem. Podařilo se to právě novelou v roce 1998, kdy se tam v § 50 dostal odstavec 3, který umožňuje povolit jiné, v zákoně nevyjmenované hry, a tím prakticky přesouvá možnost pomocí posudků, pomocí výkladů stanovovat zákon a normy pouze úředníkům Ministerstva financí. Ty posudky jsou velmi podivné, často vznikaly v Ústavu státu a práva, dělali je lidé napojení na plzeňskou Právnickou fakultu, spojení s touto kauzou, ale dělali je i naprosto absurdní třeba znalci na hromosvody, popisovali a vykládali zákon o loteriích. Takové posudky jsou, protože jsem na to podával trestní oznámení, policie to vyšetřila a seznámila mě s těmito posudky, nicméně nic se nestalo, protože tito policisté byli řádně poučeni, odvoláni, odsunuti a nikdy se nic nevyšetřilo.
První porušení zákona udělala Sazka. Udělala to už v roce 1993. Když si pročtete zákon o loteriích, tak jackpot je tam používán pouze jako část, jako jakýsi bonus u výherních hracích přístrojů, a ona ho použila u jiných her pouze za pomoci posudku, který jí tehdy Ministerstvo financí vzalo a povolilo jackpot i u loterií jiných.
Tím, že v § 50 se umožnilo využívat paragrafů omezujících pouze přiměřeně, tak slovo přiměřeně znamená v Česku vůbec, je to podobně zprofanované slovo jako dočasně.
Dostanu se k tomu, co je asi nejpodstatnější a co by mohlo výrazně hazard potlačit, a to je zdanění a jeho formy. A pozorně poslouchejte, protože jsou to naprosté absurdnosti, které tady popíšu, protože zdanění pomocí odvodů na veřejně prospěšné účely - nebudu popisovat konstrukci odvodů na VPÚ, ale řeknu vám jedno nebo dvě čísla. ***