(10.30 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
V této chvíli otevírám
sloučenou obecnou rozpravu k bodům 20, 21 a 22.
Mám tady písemné přihlášky, včetně vás, takže bych teď jenom řekl, že - jak jsem to obdržel - tady mám písemné přihlášky, jak postupně přicházely - paní poslankyně Marta Semelová, Ivana Řápková, Josef Novotný a paní poslankyně Černochová. V tomto pořadí se hlásili poslanci do obecné rozpravy prozatím.
Nejdřív požádám paní poslankyni Semelovou, která tu měla svou písemnou přihlášku jako první. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji, pane předsedající. Dobré dopoledne. Věřím, že naprostá většina poslanců v této Sněmovně napříč politickým spektrem si uvědomuje nebezpečí a rizika, která s sebou přináší hazard. Na svědomí má rozbitá manželství, rodinné tragédie, propad člověka na dno společnosti, psychické poruchy, beznaděj a zoufalství vedoucí až k sebevraždám. Počet těchto sebevražd se podle odborníků zvyšuje úměrně se snižujícím se věkem patologických hráčů.
Děti a dospívající jsou k rychlému vytvoření závislosti náchylnější. Tři procenta šestnáctiletých hrají víc než jednou týdně. Ještě víc alarmující je výsledek průzkumu u žáků osmých tříd pražských základních škol, v němž se k hazardnímu hraní týdně a častěji přiznalo 7,9 % chlapců a 1,3 % dívek.
Hlavním problémem je propagace a dostupnost hazardu právě pro dospívající. Jejich návyku nahrává i možnost, i když oficiálně zakázaná, podepsat dlužní úpis a vypůjčit si peníze, když dojdou, přímo v hernách. Sankce nefungují, nejsou brány vážně. Na prvním místě je zisk.
Dá se očekávat, že situace se v následujícím období necitlivých asociálních škrtů ještě zhorší. Podle statistik se v České republice prosází 130 mld. korun. 98 mld. korun je proplaceno na výhrách. 1360 patologických hráčů se léčí, 550 jiných je hospitalizovaných. Léčení však netrvá pouze několik dní či týdnů. Jeho doba je mnohem delší. Patologický hráč, který prošel hospitalizací, musí absolvovat doléčovací kursy, měl by pravidelně navštěvovat psychologa, příp. psychiatra, užívat řadu měsíců antidepresiva, mimochodem stále dražší, měl by zcela změnit způsob života, a to doživotně.
Společnost to samozřejmě stojí nemalé finanční prostředky. Podle odhadu odborníků jsou dopady na českou ekonomiku přes 46 mld. korun. Tato částka zahrnuje výdaje na zdravotnictví, na sociální oblast, kriminalitu těch, kteří prostě musí jít hrát a nemají na to. Jeden gambler podle průzkumů způsobí vážné problémy 10 až 15 lidem ve svém okolí. Rodině, která se potýká s duhy a často kvůli tomu čelí lichvářským firmám a exekutorům. Přátelům, u nichž bývá patologický hráč vysoce zadlužen. Zaměstnavateli, jenž musí zvládat problémy neomluvených absencí a nezodpovědného chování dotyčného zaměstnance.
Život v hlavním městě láká jeho obyvatele i návštěvníky na různá pozlátka. Herny a kasina, s nimiž se v pražských ulicích můžeme setkat na každém rohu, jsou jedním z nich. Poznamenávají mnoho lidských osudů. Nabízejí snadné a rychlé získání peněz bez práce, bez námahy. Ale také prohry. A to vše bez omezení. Z hazardu se postupně stává běžně dostupná hra ohrožující nejen naše děti a mládež. A právě tomu bychom se měli, bez ohledu na to, z jaké jsme politické strany, snažit zabránit.
Osobně vítám maximální omezení hazardu. Sama bych byla pro jeho zákaz vůbec. Je mi však jasné, že k tomu asi dojít nemůže. Přijetím příslušné legislativy a v součinnosti obcí, krajů a Ministerstva financí však lze zpřísnit jeho provozování. Obec totiž může zakázat provoz jednoho druhu hazardu, ale na druhý je její pravomoc krátká. Něco povoluje a reguluje město. To jsou například výherní hrací přístroje. Něco povoluje Ministerstvo financí, to jsou videoterminály, které umožní mnohem vyšší sázky a riskantnější hraní, a dále to jsou kasina.
Za poslední tři roky hlavní město Praha snížilo počet výherních hracích automatů o 2 300, avšak za stejný časový úsek navýšilo Ministerstvo financí počet videoterminálů o 5 270. A není to záležitost výhradně hlavního města. Zatímco u výherních hracích přístrojů povolených obcemi došlo k poklesu o 56 %, u her povolovaných Ministerstvem financí došlo k nárůstu o 22 %. Kde byly zrušeny herny s výherními hracími přístroji, byly Ministerstvem financí okamžitě povoleny provozovny s videoterminály. Na jejich omezování obce nemají ze zákona žádný vliv. A to by měl předložený návrh zastupitelstva hlavního města Prahy změnit.
Jak už jsem zmínila, pod gescí Ministerstva financí jsou i kasina, kterých je v současné době v naší metropoli 110. To je jednou tolik co v Moskvě a Londýně dohromady. Před třemi roky jich bylo v naší metropoli pouhých 46. V mnohých z nich dochází s největší pravděpodobností k praní špinavých peněz. Jejich působení nemůže město ovlivnit už vůbec. Na jejich zprovoznění se nikdo neptá. Starostové se o nich v městských částech často dozvědí až po jejich otevření na základě upozornění nespokojené veřejnosti.
Jsem přesvědčena, že se shodneme na tom, že město, resp. obec by měla mít právo nejen se vyjádřit, ale i spolurozhodovat o tom, na jakém místě a v jakém čase budou herny s videoterminály i výherními hracími přístroji, ale také kasina provozovány, a to tak, aby tyto provozovny mohly co nejméně škodit.
V prvé řadě je třeba, jak už jsem řekla, chránit děti a mládež. Vláda, resp. příslušné ministerstvo by se proto mělo zabývat zavedením zákazu nonstop provozů, zákazem klamavé reklamy v médiích i na ulicích, měl by být také striktně dodržován zákaz hraní pro mládež pod 18 let věku. K tomu je nutno zpřísnit sankce za neplnění všech povinností, a to až k zákazu provozování.
Pražské zastupitelstvo dlouhodobě usiluje o omezení hazardu na území hlavního města. Tomuto omezování a zpřísnění může napomoci přijetí zákona, které umožní obcím spolurozhodovat, kdy, kde a případně zda vůbec mohou být kasina a herny s videoterminály provozovány. Z tohoto důvodu budu podporovat zákony, které tuto možnost zpřísňují.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Tak, máme paní poslankyni Semelovou. A nyní poprosím paní poslankyni Ivanu Řápkovou. Připraví se poslanec Josef Novotný.
Poslankyně Ivana Řápková: Vážený pane předsedající, vážená vládo, milé kolegyně, milí kolegové, je určitě velice dobře, že v současné době konečně projednáváme novelu loterijního zákona. Dokonce se nám sešly novely tři, ale ani jedna nezahrnuje veškerou problematiku, která se této oblasti týká, komplexně. A jak již tady bylo řečeno, je opravdu potřeba, aby byla vydána novela komplexní, která se týká právě všech záležitostí v této oblasti. Takový pokus tady byl již v minulém volebním období. Bohužel však neúspěšný.
Přitom starostové, komora (?) primátorů, Svaz měst a obcí po této změně volají již několik let. A důvod? Je zcela jednoduchý. I přes snahu obcí regulovat počty heren a výherních hracích přístrojů bohužel naopak dochází k navyšování počtu videoloterijních terminálů. Obec je zodpovědná za zajištění veřejného pořádku na svém území, za zajištění bezpečnosti svých občanů. Musí k tomu však mít vytvořeny podmínky. Využívá k tomuto účelu obecně závazných vyhlášek, avšak v případě loterií, resp. loterijních terminálů, zcela bezvýsledně, neboť jim to současná legislativa dosud neumožňovala. ***