(10.30 hodin)
(pokračuje Pecina)
Druhá velmi zvláštní věc se mi stala dneska ráno. Já jsem tady potkal dva mladé poslance, a nevím, ze které byli strany, a ptal jsem se jich, jestli skutečně takto koncipovaný rozpočet hodlají podpořit, a oni mi řekli: "Vy jste přece ekonom, tak vy víte, jak to je." Tak já říkám ano, pro ty, kteří nedoplňují své ekonomické vzdělání samostudiem, tak bych doporučil se podívat na situaci Irska. Možná bych pana ministra financí poprosil, aby nám tedy vysvětlil, jaký je tedy rozdíl v situaci ČR a Irska, protože já ho nespatřuji, vyjma toho, že jsme o rok zpožděni oproti Irsku. Irsko shodou okolností 9. 12. loňského roku přijímalo rozpočet a drastická rozpočtová opatření, která jako by z oka vypadla tomu, co budeme zde přijímat my pravděpodobně, a po roce se dostali do takové situace, že včera konkrétně zvýšili daně a přirozeně musí přijímat další drastická opatření, neboť první drastická škrtání vedla ke snížení růstu hrubého domácího produktu. Naopak - ne ke snížení růstu, ale k poklesu! Očekávali dvouprocentní růst, zhruba jako to očekáváme my, a přišel dvouprocentní pokles.
Možná bych pana ministra - ale bude na to dost času při obecné rozpravě, při třetím čtení. Na druhou stranu bych poprosil všechny poslance z pravé strany politického spektra, kteří mě možná poslouchají, aby se podívali na případ Irska, abychom o tom při třetím čtení skutečně mohli diskutovat, proč jdeme s fázovým posunem zhruba roku, který má před námi Irsko předstih a mělo i při příchodu krize, proč jdeme přesně irskou cestou a nepoučíme se ze států, které se s krizí vyrovnaly úspěšným způsobem. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji také panu poslanci. Nyní prosím o slovo paní poslankyni Annu Putnovou. Po ní je přihlášen pan poslanec Ladislav Skopal.
Poslankyně Anna Putnová: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére, dámy a pánové, já jsem dnes s potěšením vyslechla návrh pana premiéra, kterým chce posílit kapitolu pro vysoké školy, kapitolu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy o částku 1 mld. Tímto svým vystoupením značně vlil krve do žil našemu výboru, který usnesením ze dne 25. listopadu 2010 tento pozměňovací návrh také předkládá.
Ano, vysoké školy jsou podfinancovány. Ale vysokým školám chybí ještě něco mnohem zásadnějšího než jenom peníze, a to je koncepce. V současné době podávají vysoké školy dlouhodobé záměry na léta 2011 až 2015. Musím říct, že jsme v situacích, kdy se musíme nutně chovat jako chytré horákyně, které se snaží vytvářet koncepci v naprosto nejistých podmínkách. To, co vysoké školy v současné době prožívají, můžeme charakterizovat jako tekuté písky. Snažíme se připravovat svoje dlouhodobé záměry na všechny možné varianty řešení.
Proto si dovoluji předložit doprovodné usnesení k našemu usnesení ze dne 25. listopadu 2010 v tomto znění: "Poslanecká sněmovna žádá vládu k vypracování strategie rozvoje vysokých škol." Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, paní poslankyně. Prosím nyní pana kolegu Ladislava Skopala. Po něm je přihlášen pan poslanec Josef Novotný starší.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane premiére, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych se přihlásil k pozměňovacímu návrhu svému a Michala Haška, který vám byl rozdán do lavic ke sněmovnímu tisku č. 102. Jenom bych ho stručně okomentoval.
Již v Lucerně na svém sezení zemědělci zcela jasně dali najevo, že současný rozpočet je z pohledu tohoto resortu velice nedostatečný, protože například v přímých platbách, kde je potřeba dorovnat 4,8 mld., je nula a to se nestalo ještě v žádném roce po vstupu do EU. Vždycky to dorovnání bylo minimálně 70procentní a vyšší a dále se jednalo v rámci rozpočtu a z větší části se vždycky dorovnávalo až do 100 %. Rovněž národní dotace jsou na 50 procentech a z hlediska zemědělství je to nedostatečné. Nikdo se v rámci zemědělství nebrání, a v Lucerně to padlo, tomu, že i zemědělci, a v zemědělství je potřeba šetřit - 10, 20 možná 30 %, ale těžko tomu bude, když budeme šetřit a neudržíme zemědělství, více jak 50 %, což v tomto rozpočtu zcela jistě je.
Co je nejhorší, chybí nám dorovnání hlavně v Programu rozvoje venkova, zhruba 700 mil., a tam je to o to horší, že v podstatě pokud neseženeme peníze na toto dorovnání, nedostaneme peníze z EU, a tam doufám, že i pan ministr financí nemá zájem, aby tok peněz z EU do ČR nešel tím tempem, jakým do zemědělství jde, protože si myslím, že budeme jeden z mála resortů, který vyčerpá evropské dotace a evropské peníze v plné výši v tomto období do roku 2013.
Závěrem bych chtěl říct, že zemědělci nepotřebují žádné dotace, pokud je nebudou dostávat zemědělci v okolních zemích, ať už je to Polsko, Slovensko, Rakousko. V Polsku třeba na přímé platby již je schváleno 50 % a naši zemědělci nejsou schopni konkurovat bez těchto finančních prostředků. A určitě nikdo nemáme zájem, aby naše krajina pustla a do budoucna abychom místo krásných lánů tam měli bodláky. Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane kolego. Prosím tedy pana poslance Josefa Novotného z Věcí veřejných.
Poslanec Josef Novotný st.: Vážená paní předsedkyně, pane premiére, páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, předkládám pozměňovací návrh ke státnímu rozpočtu, ke sněmovnímu tisku 102. A chtěl bych, abychom v kapitole 396, tj. státní dluh, tuto částku snížili o částku zhruba 1,5 mld. korun. Měli bychom toho dosáhnout zprůhledněním procesu odpouštění daňových nedoplatků, příslušných penále a vratek neoprávněně čerpaných státních dotací.
Musím říct, že podporuji snahu vlády šetřit, řešit situaci, která je skutečně krizová, a řešit státní dluhy. Vím o tom, že letošní státní rozpočet přes veškerou snahu - bolestivé škrty, retroaktivní změny zákonů, které tady bohužel musíme dělat - tak se blížíme stejně ke 200 mld. korun. Je to hrozné, snažíme se, co to jde. Jsme velmi nepopulární a musíme jít i do věcí, které jsou pod pokličkou a se kterými nevím, jak si jinak pomoci, a volím tuto formu vzhledem k naprosté bezmoci řešit situaci, která v odpouštěcím procesu na Ministerstvu financí funguje a kterou jsem řešil ještě jako senátor, a několik let se marně snažím dosáhnout nápravy.
Řeknu konkrétní případ, o jaký se jednalo. Upozornil jsem na zhruba dvoumilionovou dotaci podezřelé firmy, která tuto dotaci čerpala neoprávněně, porušila všechna závazná pravidla, takže na mé upozornění dotace byla finančním úřadem vrácena s jednoznačným stanoviskem, že došlo k neoprávněnému čerpání, a podnikatel odpovědný za tuto firmu byl obviněn z úvěrového podvodu, následně odsouzen všemi druhy soudů a v uplynulých měsících i soudem nejvyšším. Čili je pravomocně odsouzen za úvěrový podvod. Okamžitě dotaci vrátil. A obávám se, že toto je jediný argument, který má Ministerstvo financí pro to, aby, jak jsem následně zjistil, mu dotaci vrátilo zpět. Z této dotace Ministerstvo financí odečetlo pouze podnikatelovy dlužné daně, což je úplně neuvěřitelné, že v ČR Ministerstvo financí dotuje dlužné daně. Snažil jsem se s tímto neprůhledným procesem na Ministerstvu financí pohnout. Setkal jsem se s naprostým nepochopením jako senátor, jako člen Parlamentu, abych se dostal k argumentům, kterými byly podloženy tyto nestandardními kroky. Snažil jsem se zjistit, jaké důvody vedly ministerské úředníky k tomuto kroku. Nezjistil jsem ani složení komise, která to dělá, ani pravidla, podle kterých to dělá. Bylo mi dokonce sděleno, že žádná pravidla nejsou, že se to dělá podle individuálního uvážení. A takto probíhá 95 % všech vratek. ***