(15.00 hodin)
(pokračuje Besser)
Poté se bude pracovat s tou valtickou částí a samozřejmě je tam možnost zařazení v IOP 5.1.c) tak, jak skutečně tato aktivita je Národním památkovým ústavem vyvíjena. Nemyslím si, že by celkově Lednicko-valtický areál stát nějakým způsobem ignoroval a neplnil tak usnesení vlády z roku 2004.
Jinak potěšující zpráva je pro všechny ostatní příjemce, pro obce a pro kraje a pro všechny vlastníky památek. Skutečně v roce 2011, pokud nedojde ke krácení, a já věřím, že díky tomu, že bude schválen rozpočet tak, jak je schválen vládou a rozpočtovým výborem, tak že do památek o těch 106 milionů skutečně půjde víc.
Ostatní, kam je směřováno - ve vyhodnocení programu je přesně podle krajů možné zjistit, kolik jde do kterého kraje. A myslím si, že komise, která právě rozděluje památkové granty, je jedna z těch lepších.
Jestli vám to postačuje...? Můžu dodat stanovisko ještě písemně.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Jestli pan poslanec využije ještě doplňující otázky... Prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Petrů: Já chci panu ministrovi poděkovat. Samozřejmě jsem informován o finančních prostředcích, které putují na opravu zámku v Lednici. Samozřejmě má interpelace má taky svůj účel, a to takový, že na valtický zámek byla opravdu, jak jste zmiňoval, podána žádost z projektu integrovaného operačního programu Ministerstva kultury, z té oblasti intervence 5.1.c), a věřím, že to je také jedna z možností, jak podpořit i např. opravu některých částí. Je samozřejmě zřejmé, že nejsme v době, kdy můžeme doufat v to, že budou provedené opravy z velké části, nicméně existuje více zdrojů a jedním z těch zdrojů je právě ten integrovaný operační program. Takže věřím, že Ministerstvo kultury bude tak nakloněno Lednicko-valtickému areálu, že i v rámci tohoto programu bude možno čerpat nějaké finanční prostředky na opravu části (s důrazem) zámku ve Valticích. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nevím, jestli chce pan ministr ještě reagovat - prosím.
Ministr kultury ČR Jiří Besser Já bych na tento dovětek rád reagoval. Jednak Ministerstvo kultury za poslední čtyři měsíce provádí kompletní revizi integrovaných operačních programů, těch schválených. Všem bych chtěl říct, že další výzvy, které budou vypisovány, nebudou vypisovány tak benevolentně, jako byly ty první, tzn. když do roka dodáte stavební povolení, tak pořád rok je pro vás blokovaná ta alokovaná částka na Ministerstvu kultury. Všichni, kdo budou mít stavební povolení, stejně jako tomu je v regionálních operačních programech, budou zvýhodněni, protože potom se nemůže stát, že po roce zjistíme, že projekt je neživotaschopný. Máme ale bohužel velký zásobník kvalitních projektů, které nebyly v té první výzvě zařazeny. Budu se snažit pro památky získat další peníze z Ministerstva pro místní rozvoj z těch přerozdělovaných peněz, myslím, že si to naše památky zaslouží. A potom šance většiny těch projektů je mnohem větší. Nicméně všichni uspokojeni nebudou, převis bude opravdu opět vysoký, protože vnitřní dluh na památkách spravovaných Národním památkovým ústavem je vyčíslen 60 miliardami.
Jestli stačí, děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Teď může vystoupit se svou interpelací pan poslanec Jaroslav Krupka. Interpelace je určena panu ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážený pane ministře, počátkem minulého měsíce z médií dospěla informace, že hlavní hygienik České republiky pan dr. Vít připravil určitý koncepční materiál, který byl postoupen orgánům ochrany podpory veřejného zdraví, a to hygienickým stanicím, k určitému připomínkování. Cílem projektu by mělo být vytvořit nějaký nový - nazvěme to superúřad, který by se nazýval Národní úřad pro ochranu veřejného zdraví a prevenci. Jedním z důvodů, který přispěl k tomu, proč by tento úřad měl vzniknout, bylo vlastně zdůraznění role hlavního hygienika.
Co je ale podstatné pro mě, žijícího v oblasti, která je poměrně postižená životním prostředím, že součástí návrhu je i záměr zrušit bez náhrady zdravotní ústavy. Tyto ústavy v podstatě v minulé době prošly určitou výraznou restrukturalizací a dřívější ztráta, která byla ve výši 600 milionů korun, byla v podstatě vykompenzována v určité době dotací z Ministerstva zdravotnictví, nicméně v současné době jejich bilance je vyrovnána a dosahují tržeb více než jedné miliardy korun za účasti zhruba tisícovky odborných pracovníků. Jejich zrušení by tedy mohlo přinést určitou škodu nejen na majetku, na cenách, ale i samozřejmě na tom jejich poli, na laboratorních rozborech. A samozřejmě je velice nepříjemné, když tato informace se mediálně dostane ven, tak toto prostředí je velice citlivé na tyto informace a začaly se objevovat tendence z komerčních kruhů, aby si osvojily tyto byznysové záležitosti.
Já bych se vás, pane ministře, chtěl zeptat, zda je tento cíl nebo záměr v souladu se záměrem vašeho celého ministerstva, anebo se jedná o iniciativu hlavního hygienika a tak je třeba na to pohlížet. Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Slovo má nyní ministr zdravotnictví Leoš Heger. Prosím, pane ministře.
Ministr zdravotnictví ČR Leoš Heger Vážená paní předsedající, vážený pane poslanče Krupko, pokud jde o vaši interpelaci ohledně zdravotních ústavů, tak já bych k tomu dodal krátký úvod.
Materiál, který unikl z dílny hlavního hygienika, byl velmi, velmi pracovní. Byl víceméně poslán k názorovému průzkumu ve sféře hygienické služby a nebyl nikterak odsouhlasen ani předem projednáván orgány Ministerstva zdravotnictví nebo s poradou Ministerstva zdravotnictví. To, že došlo k jeho úniku do médií, je trošku nátlaková záležitost, ale rozhodně není v záměru Ministerstva zdravotnictví zdravotní ústavy rušit.
Pokud jde o orgány ve vašem Moravskoslezském kraji, ty jsou samozřejmě rozděleny od roku 2003 na krajskou hygienickou stanici a zdravotní ústav. V oblasti krajských hygienických stanic celorepublikově se počítá s určitým útlumem, který koresponduje škrtům ve státním rozpočtu, a není vyloučeno, že k nějakému snižování pracovníků v této sféře dojde.
Pokud jde o zdravotní ústavy, ty už proběhly, jak jste sám zmiňoval, výraznou restrukturalizací v předchozích letech, výrazně se zvýšila ekonomika jejich práce a nyní se počítá s určitým doladěním této započaté transformace.
Já bych jen z širšího pohledu řekl, že zdravotních ústavů bylo založeno tolik co krajů, v každém kraji jeden, reprezentují asi 1200 zaměstnanců a byly postupně slučovány s tím, že do ostravského zdravotního ústavu patří dnes pobočky z regionů Jihlavy, Olomouce, Ostravy, Zlína a Pardubic, a toto uspořádání se zdá, že funguje víceméně dobře. I v ostatních krajích došlo k takovému slučování. Cílovým stavem zatím se zdá být podle dosavadních zkušeností, že ty ústavy budou zachovány dva pro celou republiku s pobočkami v jednotlivých krajích a jeden z nich bude v Ostravě. Že může ještě nastat určitá redukce personálu, je možné, ale jedná se jenom o redukci na úrovni malých procent, nebo tak nejvýše asi jako v oblasti krajských hygienických stanic, rozhodně se neplánuje žádné masivní propouštění. ***