(14.50 hodin)
Poslanec Jan Látka: Vážený pane premiére, Česká republika stejně jako další státy Evropské unie evidentně přehnala svoji podporu, kterou v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie věnovala fotovoltaice a solárním elektrárnám. Nechci se vracet k číslům o menší účinnosti i menšímu ekonomickém efektu. Loni úřady povolily rekordní počet slunečních elektráren a letos očekávají další nápor žádostí. Zatím však neřeší, co s černými panely, až doslouží a stane se z nich nebezpečný odpad. I Ministerstvo životního prostředí uznává, že existuje způsob, jak se mohou majitelé solárních elektráren vyhnout tomu, aby se o vysloužilá zařízení postarali. Žádný zákon na ekologickou likvidaci panelů nepamatuje. Vztahují se na ně pouze obecně stavební zákony. Hrozí nebezpečí, že investor může poslat sám sebe do konkurzu a vyhnout se tak odstraňování stavby. V takovém případě by se musel o sluneční šrot postarat stát, respektive obec, na jejímž katastru zařízení stojí.
Po předpisech, které povedou k odpovědnému chování s vysloužilými panely, volají i zástupci solárního průmyslu. Podle nich fotovoltaické elektrárny nesmějí skončit jako ekologická zátěž na bedrech státu, jak je tomu u jiných průmyslových provozů. Evropské solární firmy usilují o to, aby se recyklací fotovoltaických článků zabývala i legislativa Evropské komise.
Podle odborníků lze recyklovat až 85 % materiálů, protože panely obsahují velké množství skla a hliníku, které se mohou opět použít. Recyklace slunečních elektráren byla zatím na okraji zájmu, protože jich bylo málo. Kvůli nebývalému rozmachu tohoto odvětví u nás bude vysloužilých zařízení rychle přibývat. V České republice zatím není místo, kde by se články recyklovaly, a vadné či poškozené kusy se vracejí do zahraničí. Česká fotovoltaická průmyslová asociace však doporučuje, aby se země připravila včas.
Ptám se vás proto, vážený pane premiére, jaké kroky v tomto směru podniká naše vláda. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Nyní následuje pan poslanec Jiří Paroubek. Máte tady poslední čtyři příspěvky, nevím, jestli budete chtít přednést všechny čtyři interpelace, ale prosím, máte prostor.
Poslanec Jiří Paroubek: Pane premiére, mé vystoupení bude stručné. Výdaje na české předsednictví Evropské unie přesáhly podle informací médií značně 3 miliardy korun. Moje první otázka je, kolik z vynaložených peněz šlo na PR, tedy zejména na placenou inzerci českého předsednictví - nechci říci vlády, je to širší otázka - jednotlivým médiím, tištěným či elektronickým, a dále PR agenturám, a kterým jednotlivě.
Má druhá otázka je, proč za situace, kdy se škrtá ve výdajové části státního rozpočtu, tak jak jsme to zažili v tomto týdnu, v sociální oblasti, ve školství atd., velmi bolestivě, některé instituce státu či státní podniky vynakládají značné peníze na inzerci. Jako např. Pozemkový fond nebo Lesy České republiky. A nejsou samy. Myslím, že v čase internetu je možné věci řešit jinak a hlavně levněji pro stát.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Můžete přednést další interpelaci, prosím.
Poslanec Jiří Paroubek: Vážený pane premiére, stav čerpání peněz z fondů Evropské unie ke konci září 2010 není bezproblémový. Z disponibilních 763 miliard korun včetně domácího spolufinancování bylo rozhodnuto o proplacení žadatelům ve výši 165 miliard korun. Z toho ovšem 50 miliard představují dopravní projekty, které Brusel nemusí vůbec schválit. O ty už se dlouhodobě v Bruselu taháme. Ministerstvem financí a Evropskou komisí bylo akceptováno proplacení z fondů Evropské unie pouze 65 miliard korun. Vracení fondů Evropské unie bude poprvé hrozit České republice na konci roku 2011, do kdy se musí na projekty proplatit prostředky z fondů Evropské unie určené na roky 2007 a 2008, minimálně částka ve výši 200 miliard korun. Z toho vyplývá, že za rok a tři měsíce bude nutné proplatit 135 miliard korun. Ze 17 klíčových operačních programů je v šesti kriticky nečerpáno. Nejlepší čerpání je v šesti programech, které jsou nad kontrolní hranicí čerpání 8,5 %, tedy žádná sláva, ale čtyři z nich jsou programy regionálního charakteru a Praha. Tím šestým programem je doprava, kde jsem řekl svoji výhradu.
Moje otázka je, co vláda chystá, pane premiére, na urychlení čerpání peněz z fondů Evropské unie. Bude vláda - to je moje druhá otázka - uvažovat o přesunu části peněz z operačních programů, kde je nízké čerpání, podkritické čerpání, do programu ROP?
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane poslanče. Můžete pokračovat. (Řečník nechce pokračovat.) Stačí, dobře.
V tuto chvíli upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že jsme vyčerpali ústní interpelace, které byly určeny předsedovi vlády. Vidím, že se nedostavil ani pan poslanec Josef Tancoš, abych mu mohla dát slovo.
Takže můžeme přejít k ústním interpelacím na ostatní členy vlády. V tuto chvíli je celkem 34 interpelací. Vyzývám pana poslance Jiřího Petrů, aby přednesl interpelaci na pana ministra kultury Jiřího Bessera a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Může se připravit pan poslanec Jaroslav Krupka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Petrů: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci Programu záchrany architektonického dědictví, cestou kterého jsou poskytovány příspěvky na obnovu kulturních památek, které jsou nejcennější součástí architektonického dědictví, konkrétně na práce směřující k záchraně kulturní památky. Jednou z nich je i státní zámek ve Valticích, národní kulturní památka, součást Lednicko-valtického areálu, který od roku 2006 je zapsán v seznamu míst kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jeho stav je takový, že mnohé části jsou v havarijním stavu a deficit financí na opravu činí téměř 250 miliard korun. (Ohlas v sále.) Promiňte - čtvrt miliardy korun. Již 17. srpna 2004 přijala vláda usnesení číslo 769, kde mimo jiné ukládá členům vlády zajistit péči o jeho přírodní a kulturní hodnoty. V roce 2010 však nevyčlenilo Ministerstvo kultury v Programu záchrany architektonického dědictví na opravy státního zámku ve Valticích ani korunu a na rok 2011 je situace stejná. Tímto přístupem dochází a bude docházet ke zhoršování stavebně technického stavu této národní kulturní památky.
Vážený pane ministře, mám na vás několik otázek. Co vedlo Ministerstvo kultury k tomu, aby v roce 2010 nevyčlenilo v rámci Programu záchrany architektonického dědictví na opravy státního zámku ve Valticích ani korunu? Za druhé - proč nepočítá Ministerstvo kultury s podporou ani v roce 2011. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní má slovo ministr kultury Jiří Besser. Prosím, pane ministře.
Ministr kultury ČR Jiří Besser Dobrý den, paní předsedající. Paní poslankyně, páni poslanci, pan poslanec Petrů tady hovořil o Programu záchrany architektonického dědictví, který byl schválen usnesením vlády České republiky číslo 110 z 22. 2. 1995. Proč v letošním roce byly tento a další programy na ochranu kulturních památek kráceny, na to je jednoduchá odpověď. V květnu a červenci letošního roku došlo k vázání prostředků státního rozpočtu a na úseku památkové péče bylo provedeno snížení o 15 % na veškeré schválené investice pro rok 2010.
Potěšující je zpráva druhá, že pro rok 2011 máme ve státním rozpočtu schváleny prostředky ve výši o 106 milionů větší, než byly skutečně poskytnuté prostředky v roce 2010, to znamená to krácení bude do památek vráceno tím, že na těchto položkách všech čtyř těchto programů bude o 15 % víc, než bylo v roce 2010.
Co se týká valtického zámku, abych odpověděl přesně, hovoříte o Lednicko-valtickém areálu, Lednicko-valtický areál spadá pod příspěvkovou organizaci Národní památkový ústav a do té lednické části šlo v roce 2010, tedy letos, 49 milionů a příští rok se počítá, že akce bude dokončena, je tam 148,33 milionu, celá akce, to znamená, že v letošním roce do té lednické části by mělo jít - v roce 2011 sto milionů. ***