(15.10 hodin)
(pokračuje Heger)

Situace ve zdravotních ústavech je sice zajímavá, protože pro krajské hygienické stanice obecně ty orgány vykonávají jen asi 7 % ze svých činností, což neznamená, že zbytek nedělají pro hygienickou službu. Oni si přímo objednávají od jednotlivých subjektů, které jsou povinné hlídat např. svůj mikrobiologický stav, např. veřejná stravovací zařízení apod. Některé měří hlukové záležitosti a jiné, a je zde velká oblast mikrobiologických služeb, které se dělají pro nemocnice, ta někde dosahuje až 40 %. Je faktem, že těchto služeb, které ty zdravotní ústavy dělají, je na trhu dostatek, že ty laboratorní služby jsou relativně lukrativní záležitostí a že je tedy o pracovníky ze strany komerčních subjektů zájem. Na druhé straně proti tomu stojí určitá snaha hygienické služby, aby činnosti pod zdravotními ústavy zachovány zůstaly, protože reprezentují určité odborné know-how nejenom laboratorní, ale takový celkový, komplexní hygienický dohled. Je to trošku v kontradikci k tomu, že některé zakázky mají charakter veřejných zakázek, takže ty komerční subjekty do nich mohou být vpouštěny, ale převážná tendence je zdravotní ústavy v nějaké formě zachovat ve v podstatě neztenčené míře, nebo jenom mírně zredukované. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, pane ministře. Já nevím, jestli pan poslanec bude chtít ještě nějakou doplňující otázku.

 

Poslanec Jaroslav Krupka: Děkuji za slovo. Já to vnímám, pane ministře, a velmi vám děkuji, jako potvrzení statu quo, že ta struktura, která je nyní vytvořena, by měla být zachována ve smyslu toho, že by se dořešily koncepčně nedotažené věci, které v průběhu minulého volebního období byly zastaveny, to znamená, že ten model, který je jakoby na Moravě s centrem v Ostravě, tak by pravděpodobně v Čechách vznikl druhý ústav kompletně zajišťovaný např. z Prahy a všechny ostatní pobočky by byly pouze v jednotlivých bývalých krajských městech. To je pro mě potěšující zpráva. Z toho pohledu by i můj doplňující dotaz ztrácel na významu, protože jsem pochopil, že některé finanční prostředky, které právě měly dostat hygienické stanice právě proto, aby si objednávaly služby u zdravotních ústavů, by neměly být pro tyto účely využity, ale měly by být využity pro jakékoli jiné, což by jistým způsobem indikovalo, že zdravotní ústavy nebudou fungovat tak jako doposud. Takže vám děkuji za vaši kladnou odpověď. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. Teď může vystoupit se svojí interpelací paní poslankyně Marta Semelová. Interpelace je určena ministru školství Josefu Dobešovi. A připraví se poslanec Václav Votava.

 

Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Ano, já mám dotaz na ministra školství pana Dobeše k programu společnosti Člověk v tísni Jeden svět na školách, v jehož rámci se realizuje projekt Příběhy bezpráví, během něhož jsou žákům a studentům promítány filmy o 50. a 60. letech dvacátého století s následnými besedami s hosty a učitelům jsou předávány metodické příručky k tomu, jak dějepis na školách učit. Program podle autorů vznikl jako reakce na nedostatečnou výuku moderních dějin na základních a středních školách. S tím by se dalo souhlasit. Mám však vážné pochyby, že právě tento projekt a lidé a subjekty, které ho realizují, ke zkvalitnění výuky dějepisu opravdu přispějí. Nejde náhodou jen o snahu vytvářet v žácích a studentech zkreslený, nevyvážený a neobjektivní pohled na minulost? Proč zde není zmiňováno, co všechno se za ta léta vybudovalo, že lidé měli práci a střechu nad hlavou, že zde bylo soběstačné zemědělství a fabriky, které jsou dnes už dávno zlikvidovány? Proč nejsou kromě zmíněné společnosti Člověk v tísni, Konfederace politických vězňů či pochybného Ústavu pro studium totalitních režimů využívány i jiné subjekty, jako např. kluby českého pohraničí, Slovanský výbor nebo Klub Julia Fučíka?

Chtěla bych se zeptat, do jaké míry je Ministerstvo školství do tohoto programu zapojeno, dále, kolik peněz šlo letos na tento projekt z Ministerstva školství, resp. ze státního rozpočtu. Mimochodem v roce 2009 Ministerstvo školství dalo na tento projekt 22 172 000.

A na závěr. Myslím si, že politika do škol nepatří. Nevadí Ministerstvu školství to, že je zmíněnou aktivitou každoročně ta zásada odpolitizování školství porušována? Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Slovo má ministr školství Josef Dobeš.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Děkuji, vážená paní předsedající. Paní poslankyně Semelová, kolegyně a kolegové, moje předřečnice popsala bez toho nánosu politického vlastně, co ten projekt obnáší. Skutečně projekt Jeden svět na školách, který pořádá obecně prospěšná společnost Člověk v tísni, poskytuje audiovizuální, filmové a další pomůcky pro následné besedy a školení učitelů. Dělá to proto, protože v hodinách dějepisu je skutečně na posledních 40 let, o kterých paní poslankyně hovořila, velká mezera. Z jednoho prostého důvodu - protože o těch letech komunistických se vždycky v té historii psalo tak, jak vy popisujete, o těch velkých úspěších, o těch pětiletkách a o tom všem. To asi my všichni víme, všichni jsme znali. Málo z nás už znalo také to, co bylo za tou oponou: koncentrační tábory, rozsudky a tohle. Proto já vnímám tento projekt jako doplnění chybějícího pohledu.

Získal jsem čísla a úplně mi to nesedí. Dotace poskytnuté Ministerstvem školství na projekt Jeden svět v rámci dotačního programu na podporu vzdělávání v jazycích národnostních menšin, multikulturní vývoj, boje proti rasismu a extremismu bylo v letech - a teď to mám od roku 2007 - v roce 2007 dáno 250 000, v roce 2008 682 000, v roce 2009 685 400 a v roce 2010 810 000. Tak tolik moje čísla, která mám od lidí, kteří jsou za to zodpovědní.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji za odpověď panu ministrovi. Paní poslankyně chce reagovat, chce ještě dát doplňující otázku. Máte slovo, prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Spíš doplňující odpověď panu ministrovi Dobešovi. Mé údaje vycházejí z výroční zprávy nadace Člověk v tísni. Jinak co se týká minulého období, já si myslím, že skutečně výuka dějepisu by měla být vyvážená. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Pan ministr chce ještě reagovat? Můžete, máte slovo.

 

Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Josef Dobeš Rád čísla budu korigovat. Já si ta čísla ověřím, a pokud to tak je, tak je koriguji a uznám.

 

Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji. Nyní vystoupí se svojí interpelací pan poslanec Václav Votava. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, v souvislosti s projednávanou novelou zákona o podpoře obnovitelných zdrojů na této schůzi Poslanecké sněmovny, jejímž cílem je především omezení stavby fotovoltaických elektráren na orné půdě či zmírnění dopadů fotovoltaických elektráren do ceny elektrické energie pro spotřebitele, jsem ve svém vystoupení vznesl na vás dotaz, bohužel odpovědi se mi nedostalo. Vznáším tedy dotaz opět prostřednictvím této interpelace.

Co nastane po 20 až 25 letech, až dojde k ukončení životnosti těchto fotovoltaických elektráren? Jak bude zajištěna jejich ekologická likvidace? Jsou tam zřejmě i materiály, které mohou být životnímu prostředí poměrně nebezpečné. Likvidace zařízení tedy jistě nebude levnou záležitostí. Je jistě tedy na místě obava, že provozovatelé těchto elektráren, kteří dnes mají státem garantovaný byznys, třeba již nemusí za 20 až 25 let existovat. Řízeně mohou přejít do konkurzu, skončí v likvidaci, nebude se k těmto elektrárnám nikdo znát. Kdo provede nákladnou likvidaci? Obce, města? I k tomu může dojít bez ohledu na podmínky stavebního povolení těchto dočasných staveb.

Ptám se tedy na otázku zřízení fondu na likvidaci právě pro tyto případy likvidace fotovoltaických elektráren. Hovoří o něm i aktualizovaná energetická koncepce České republiky. Do fondu by povinně přispívali provozovatelé fotovoltaických elektráren, tak jako je tomu například u těžebních uhelných společností, kdy odvádějí prostředky na likvidaci následků těžby, na rekultivace po těžbě uhlí. Děkuji vám za odpověď. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP