(14.40 hodin)
Poslanec Jiří Paroubek: Dámy a pánové, oblíbeným sportem české vlády se v poslední době stalo šetření, škrty a úspory především na straně potřebných, nemocných, seniorů a hendikepovaných občanů naší země. Téma mé interpelace je jasné. Jedná se o zpětný doplatek mateřské více než zhruba 40 tisícům matkám našich malých spoluobčanů.
Sněmovnou v minulém volebním období byla prosazena změna vyměřovacího základu mateřské 60 % na nových 70 % vyměřovacího základu. Bylo také rozhodnuto, že matkám bude tento desetiprocentní rozdíl za předchozí měsíce doplacen a vyrovnán. Při přípravě zákona došlo k technické chybě v oblasti doplatku mateřské za první měsíce roku 2010, kdy české maminky v rámci mateřské pobíraly nižší částku. V důsledku této politováníhodné chyby byl opomenut měsíc červen a nebyl do tohoto výčtu započítán. Jsem přesvědčen, že by měla být částka z tohoto měsíce matkám vrácena a zpětně doplacena. Viděl bych to jako fér přístup vlády. Podle názoru ministra práce k tomu nedojde.
Mám na pana premiéra tyto dvě otázky. Za prvé, s těmito prostředky bylo v souvislosti s úpravou zákona počítáno. Kde se nyní tyto finanční prostředky nacházejí? A za druhé - vy nepovažujete za korektní tuto vzniklou situaci vyřešit ve prospěch dětí a jejich rodin, z nichž značná část nemá nejskvělejší finanční situaci?
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Děkuji, dostanete odpověď písemně. Prosím, pan poslanec Koníček. Máte slovo a další se může připravit pan poslanec Josef Tancoš.
Poslanec Vladimír Koníček: Vážený pane premiére, na své druhé schůzi v tomto volebním období Poslanecká sněmovna upravila svým usnesením č. 17 pravidla pro účast členů vlády na jednání Poslanecké sněmovny. To usnesení nyní zní: Předseda vlády nebo jím pověřený člen vlády se zúčastní celého jednání schůze Poslanecké sněmovny. Minulý pátek se projednával státní závěrečný účet za rok 2009, po rozpočtu druhý nejdůležitější bod za celý rok jednání, a ve sněmovně nebyl ani předseda vlády, ani žádný místopředseda, ani ministr financí. Na dotaz předsedající, zda je informována o tom, koho pověřil předseda vlády zastupováním na schůzi Sněmovny, tato nevěděla.
Prosím vás, vážený pane premiére, abyste nevystavoval vedení Sněmovny trapným situacím, kdy neví, kdo vlastně vládu zastupuje. Prosím vás, abyste informoval vedení Sněmovny, když se nebudete jednání Sněmovny účastnit, kdo vládu po celý průběh jednání zastupuje.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Prosím, dalším je pan poslanec Josef Tancoš. Zdá se, že v tuto chvíli není přítomen, propadá mu pořadí. Uvidíme, jestli se stačí dostavit, než vyčerpáme interpelace na pana premiéra. Dalším je pan poslanec Antonín Seďa. Prosím, máte slovo. Připraví se pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, paní předsedající. Vážený pane předsedo vlády, vy sám jste několikrát deklaroval, že vaše vláda bude velmi bedlivě sledovat průběh veřejné zakázky na odstranění některých ekologických zátěží vzniklých před privatizací a že máte zásadní rozhodovací pravomoc, když budete jako vláda schvalovat tuto smlouvu. Nicméně po schválení vybraného uchazeče bude možno pouze sledovat, zda vybraný uchazeč plní, či neplní své smluvní závazky. Osobně mám pochybnosti, že vlastní kvalitu odvedené práce bude velmi těžké kontrolovat.
Vážený pane premiére, jak vaše vláda zaručí, že vzhledem k minulosti některých účastníků a po některých negativních zkušenostech s kvalitou jejich práce vítěz veřejné zakázky své závazky splní? Počítá vláda se zapojením nezávislé specializované firmy, která by dohlížela na průběh této velké zakázky? Zasadíte se osobně, pane premiére, z důvodu transparentnosti o zveřejnění majetkové struktury vítěze tohoto tendru, včetně majetkových struktur kooperujících firem na této veřejné zakázce?
Vážený pane předsedo vlády, v pořadu Reportéři ČT vyšlo najevo, že existují třetí osoby, které dostaly k dispozici dokumentaci konsorcia PPF od Ministerstva financí. Ptám se tedy, které to osoby byly a které třetí osoby vznesly námitky vůči kvalifikačním předpokladům tohoto konsorcia.
Děkuji za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Také děkuji. S další interpelací vystoupí poslanec Jiří Paroubek a může se připravit poslanec Jan Látka. Pan Paroubek se vzdal své interpelace a může vystoupit pan poslanec Látka. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Látka: Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, dovolím si navázat na svoji předcházející interpelaci ohledně dopravy. Teď bych chtěl naopak zmínit jistou nespravedlnost týkající se rozpočtového určení daní mezi jednotlivými kraji, které si lze povšimnout právě v souvislosti s dopravou.
Můj domovský Plzeňský kraj je poměrně řídce osídlen a má cca 551 tisíc obyvatel, což znamená, že na celkovém rozpočtovém určení daní se podílí 5,38 %. Co se týká délky komunikací druhé a třetí třídy, je náš kraj celkově na třetím místě a obhospodařuje cca 9,4 % silnic České republiky, což je 4605 km. V daňové výtěžnosti pak není zohledněna ani délka silnic a podíl z celorepublikové délky, ani specifické klimatické podmínky v jednotlivých krajích pro zimní údržbu. To se pak promítá i do veřejné dopravy, kde je výše úhrady ztrát přímo úměrná hustotě obydlení kraje. U krajů s nízkou hustotou obyvatelstva jsou pak nižší dopravcem vykázané tržby. Kraji se pak logicky nedostává finančních prostředků na dopravní obslužnost. Jistě se, vážený pane premiére, nelze divit ani obavám vedení kraje, když v letošním roce činil podíl dopravy již 44 % z celkového rozpočtu kraje.
Děkuji vám za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: S další interpelací je přihlášen opět pan poslanec Jiří Paroubek... Dobře, také se jí vzdává. Dalším interpelujícím je tedy pan poslanec Jan Látka... To je fofr, že jo (s úsměvem)? Můžete tam klidně zůstat. Máte hned ještě další, tak až vám uběhnou dvě minuty, tak můžete přednést další interpelaci. Potom upozorňuji, že zase dvakrát pan poslanec Jiří Paroubek.
Poslanec Jan Látka: Děkuji za vstřícnost, paní místopředsedkyně. Vážený pane premiére, celosvětové ekonomická krize a klimatické změny si žádají zásadní opatření, která přinesou ekonomickou stabilitu a rovnováhu mezi lidskou civilizací a přírodou. Účinným lékem na hospodářskou krizi je omezení produkce skleníkových plynů a větší využívání obnovitelných zdrojů energie. Česká republika však v moderních řešeních pokulhává. Zdejší ekonomika na každou vyrobenou korunu HDP spotřebuje o 80 % více energie než 15 států původní Evropské unie. Dlouhodobě proto prosazujeme, aby se naše země zavázala ke snižování emisí CO2 o 2 miliony tun ročně.
Snížení emisí lze dosáhnout dvěma cestami. První je větší využití jaderní energie včetně dostavby Temelína, druhá pak návrh zákona, jehož cílem je maximalizovat energetické úspory a podporovat výrobu tepla z obnovitelných zdrojů. Jsme přesvědčeni, že oba zákony by šly ruku v ruce s inovacemi a přechodem na úsporné technologie. To pomůže nejen ochraně klimatu, ale i vytváření nových pracovních míst a ekonomickému rozvoji.
Chovat se zodpovědně a šetrně k životnímu prostředí musí být nejen zdravé a správné, ale ekonomicky výhodné a hospodářsky prospěšné i pro průmyslová a energetická odvětví. V otázce ochrany klimatu proto vidíme nejen otázku přežití, ale i otázku příležitostí. Ptám se proto: Je Česká republika schopna plnit směrnici o podpoře obnovitelných zdrojů energie, podle které musíme dosáhnout 13% podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energií?
V České republice na podporu fotovoltaiky byly vynaloženy 3 miliardy korun, tj. 40 % všech prostředků na obnovitelné zdroje elektrické energie, ale vyrábí se z ní pouze 7 % obnovitelné energie. Nezvažuje vláda větší podporu jiným obnovitelným zdrojům s větší účinností a s větším ekonomickým efektem?
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Kateřina Klasnová: Dostanete písemnou odpověď. Můžete přednést další svou interpelaci. ***