(11.40 hodin)
(pokračuje Fuksa)
Z pohledu pozice agrárního sektoru v národním hospodářství se odvětví zemědělství podílelo v roce 2009 na celkové tvorbě hrubé přidané hodnoty v základních běžných cenách 1,65 %, což představuje meziroční pokles o 0,27 procentního bodu. V případě potravinářského průmyslu došlo ke zvýšení tohoto podílu o 0,19 procentního bodu na 2,72 %. Podle souhrnného zemědělského účtu vykázala produkce odvětví zemědělství v roce 2009 v porovnání s rokem 2008 významný pokles, a to o 18,1 %. Rostlinná produkce poklesla o 18 % a živočišná produkce o 18,9 %.
Přes významný růst objemu produkčních podpor se uvedený pokles promítl do finálního ukazatele souhrnného zemědělského účtu, to znamená podnikatelského důchodu ze zemědělství, který zaznamenal nejmenší hodnotu od roku 2004, a to 3,2 miliardy korun.
Většina zmíněných negativních tendrů v českém zemědělství v roce 2009 je přímým důsledkem ekonomické krize. Vývoj cen zemědělských výrobců byl v roce 2009 velmi nepříznivý. Podle Českého statistického úřadu došlo k meziročnímu poklesu cen zemědělských výrobků na úroveň 75,2 %. Konkrétně ceny rostlinných výrobků klesly o 67,8 %, ceny živočišných výrobků o 84,9 %. Ceny vstupů do zemědělství v roce 2009 klesly na 92,6 %.
Obrat agrárního zahraničního obchodu České republiky v roce 2009 v meziročním porovnání stagnoval. Přírůstek ve výši 1,6 miliardy korun představoval pouhých 0,7 %. Schodek stabilizace českého agrárního zahraničního obchodu se v důsledku tohoto vývoje meziročně zvýšil o 4,7 miliardy a stupeň krytí dovozu vývozem poklesl na 79 %.
Celkové podpory se proti roku 2008 zvýšily, a to ze 37,7 miliardy korun na 43,8 miliardy korun, to je nárůst o 16,2 %. Z toho podpory pro zemědělství včetně rybářství z 35,5 miliardy na 39,8 miliardy korun.
V odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu došlo v roce 2009 k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců o 5,1 %.
Nadále zemědělství zaostává za průměrem České republiky v úrovni přímých mezd. V roce 2009 se tato disparita prohloubila oproti minulému roku na úroveň 73,1 %. Růst nominální mzdy v zemědělství na přepočteného pracovníka činí 0,2 %. Proti předešlému roku došlo ke snížení rozlohy zemědělské půdy o 5,1 tis. ha, to je zhruba v celkovém počtu o 0,1 %.
Resort zemědělství plnil v první polovině roku 2009 náročné úkoly související s předsednictvím České republiky v Radě Evropské unie. Úkoly související s předsednictvím byly v podstatě splněny. Zvládnuta byla organizace předsednictví a byly projednány či zahájeno projednávání vybraných otázek souvisejících s přípravou společné zemědělské politiky, které se naostro rozjíždějí v tuto chvíli. Konkrétní sdělení dostaneme 17. listopadu a začínají velmi intenzivní jednání.
Závěrem mi dovolte konstatovat, že zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky svým usnesením číslo 11 ze dne 8. září doporučuje Poslanecké sněmovně Zprávu o stavu zemědělství za rok 2009 vzít na vědomí.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Vlasta Parkanová: Usnesení zemědělského výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisk číslo 31/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan poslanec Pavel Kováčik, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Paní předsedající, paní a pánové, ve své krátké zpravodajské zprávě mohu jenom potvrdit slova pana ministra, že skutečně zemědělský výbor přijal příslušné usnesení, doporučuje Poslanecké sněmovně zprávu o stavu zemědělství za rok 2009 vzít na vědomí.
V zemědělském výboru byla zpráva projednána velmi podrobně a já musím říci, že je jen škoda, že se na pořad našeho projednávání dostává až dnes, v době, kdy je, můžu říci, téměř dopředu rozhodnuto, jak rozpočet pro příští rok bude v zemědělské kapitole vypadat, že vzkazy, které se posílají ven zemědělcům například o nulové výši prostředků na potopy a další a další vzkazy, jsou velmi nepříznivé a konstatovaný nepříznivý až krizový vztah českého, moravského a slezského zemědělství budou nadále prohlubovat.
Jsem přesvědčen o tom, že zpráva o stavu zemědělství, která je předkládána Poslanecké sněmovně na základě zemědělského zákona, má hluboké opodstatnění právě v tom, že projedná-li se zde včas, tak může odhalit a sdělit vám také, jaké jsou tendence vývoje, a při přípravě státního rozpočtu v příslušné kapitole může potom lépe orientovat na případné zamezení oněch krizových tendencí, které jsou.
Celkový stav našeho zemědělství není ovšem dán jenom hospodářskou krizí. Není ovšem dán jenom tím, že v uplynulých dvou desetiletích bylo zemědělství bráno jako možná trochu okrajový resort v oblasti celé ekonomiky. Není dán jenom tím, že u různých předsedů vlád bylo zemědělství pod jejich rozlišovací schopností, ale je také dán tím, že my nevyužíváme ani ty možnosti, které máme pro podporu našich zemědělců, a tudíž prohlubujeme jejich nízkou konkurenceschopnost ve vztahu k takzvanému jednotnému trhu Evropské unie. Říkám takzvanému zcela záměrně. Protože jestliže výchozí startovací čára pro dostih českých, moravských a slezských zemědělců a zpracovatelů je o řadu metrů za startovací čárou zemědělců z tzv. starých zemí evropské patnáctky, že ta konkurenceschopnost, o které se hovoří, je daleko za těmito zemědělci ze starých zemí evropské patnáctky, tak prostě krizový stav českého zemědělství a potravinářství se nemůže podařit žádným způsobem vyřešit.
Úkolem každé vlády je, aby se snažila tento stav zvrátit jednáním v orgánech Evropské unie, aby se snažila české, moravské a slezské zemědělce zrovnoprávnit na tom takzvaném jednotném trhu Evropské unie. A pokud snaha o zrovnoprávnění nepovede k cíli, pokud čeští, moravští a slezští zemědělci nebudou (?) drceni nerovnoprávným postavením, potom se ani nedá o jednotném trhu Evropské unie hovořit.
Náš trh zemědělskými produkty, teď myslím trh v České republice, je také deformován právě tímto postupem. My se nemůžeme smířit s tím, že druhdy soběstačné zemědělství v produktech mírného pásma je na tom dneska tak - uvedu příklad, který je nám, co tady sedíme, ale i občanům nejbližší: dnes již polovinu vepřového masa, které se v České republice spotřebuje, dovážíme, a přitom jsme schopni a byli jsme schopni býti i v této komoditě zemí vývozní.
Musím také konstatovat, že situace na trhu toho těžkého průmyslu v zemědělství, tedy toho, co v zemědělské soustavě je základem, čili skotu, potažmo výroby mléka, je velmi tristní.
Paní a pánové, pokud se tato tendence, tendence k marginalizaci českého zemědělství, tendence k přesouvání podpory na spíše mimoprodukční než produkční funkce bude prodlužovat, obávám se o to, že český, moravský a slezský zemědělec bude spíše do budoucna, a to blízkého budoucna, pouze muzejním exponátem nebo nějakou zajímavostí než tím, kdo bude významně zasahovat do ekonomiky České republiky, do zaměstnanosti, do rozvoje venkova a do řekněme takové spokojenosti nás všech.
Disparita mzdová tomu napovídá úplně názorně. Jestliže jsme byli v roce 1989 v porovnání mezd zemědělství, respektive venkov a město, zhruba stejně, tak dnes jsme na oněch konstatovaných 73 procentech a to mluví úplně za vše. ***