(16.50 hodin)
(pokračuje Dolejš)
Pokud bychom měli hovořit o některých konkrétních kapitálových výdajích vlády, tak se dotknu tématu, o kterém hovořil již můj předřečník. Samozřejmě největším napucánkem ve veřejných financích je, pokud jde o kapitálové výdaje, Státní fond dopravní infrastruktury a doprava. Hodně se toho namluvilo před volbami o dopravních investicích, o tom, jak se na dopravních stavbách neefektivně utrácí, a odpovědi na to, jak to změnit, považuji za nedostatečné, protože se dočíst jenom něco o tom, že výše investic do dopravní infrastruktury bude zachována a že technika výběrových řízení se bude mírně zlepšovat, tak to si myslím, že je málo! Vždyť zde plýtvání skutečně dosahovalo objemu desítek miliard korun. Budou i nadále kontrakty, které už jsou uzavřeny, a proto asi to není možné změnit ze dne na den, budou i nadále uzavírány za nadsazené ceny, pokud bude v této zemi, v této oblasti i nadále kartelizované prostředí! Pokud nesáhneme na toto, tak se nic nezmění! A nevyřeší to módní, i když svým způsobem už staronová koncepce PPP projektů, protože i koncese s privátními partnery, strategickými partnery, jsou a také budou předmětem kartelizovaného prostředí, zájmu hráčů, kde nejenom nějaké razítko úředníka, ale silný ekonomický zájem rozhoduje. Jestli vyměníme nějaké razítko za počítačovou signaci, tak tím příliš mnoho nezměníme. Tady razítko není všemocné, tady je razítko jenom nástrojem. Takže oblast dopravních investic nemůže být řešena tím, že si sedneme a jeden den všechno seškrtáme, ale že systémově, a to čím dříve, tím lépe, předložíme návrh, jak tady ušetřit desítky miliard. Ne, že by se neutratily; investovat je třeba, ale investovat efektivně.
A tím se dostávám k problematice multiplikátorů, protože multiplikátory jsou pro dosažení růstu velmi důležité. Je pravdou, je realitou, že daleko rychlejšího a silnějšího multiplikačního efektu dosahujeme ne v zahájení velkých dopravních staveb, silnic, ale v oblasti bytové výstavby. Nevidím důvod, proč bychom se měli trápit nad tím, že některé rozjeté realitní projekty na drahé rezidenční bydlení se teď momentálně, když teď ceny těchto nemovitostí jdou dolů, že se obtížněji splácejí. Nás by mělo daleko více trápit, že nejsou na trhu bydlení nabídky sociálních bytů, startovacích bytů. A tady investiční efekt by dal daleko rychlejší efekt a i daleko větší nárůst zaměstnanosti.
Poslední moje poznámka je také investičního charakteru. Možná tuším, možná se to dá i doložit určitými citacemi, ale obecně platí, že v dobách, kdy se šetří, dochází ke konfliktům zájmů byznysmenů a zájmů na trvale udržitelný život, resp. na zdravé životní prostředí. Bylo by velmi nešťastné, kdyby tato vláda, která má blízko k některým podnikatelským kruhům, aby šla cestou proti proudu - regulací v této oblasti, aby změkčovala standardy, místo aby se daleko víc zamyslela nad tím, že perspektivu nám dají zelené investice. Nevracejme se do ekologického pravěku, mysleme na budoucnost! Děkuji. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Lubomír Zaorálek: Žádám dalšího přihlášeného, Jeronýma Tejce, a připraví se Martin Pecina.
Poslanec Jeroným Tejc: Vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, každá vláda chce pro občany to nejlepší, nebo alespoň se tak tváří. Rozhodující nakonec, jak jsme to viděli i v minulosti, nebudou slova napsaná v programovém prohlášení, ale činy. A bylo by asi naivní očekávat, že programové prohlášení bude samo o sobě obsahovat jen negativní informace a negativní zprávy. Je to především soubor cílů, které chce vláda naplnit, a v mnohých není řečeno, jakým přesným směrem se tato opatření vydají anebo jakým způsobem budou realizována.
I toto programové prohlášení obsahuje řadu bodů a cílů, se kterými se mohu ztotožnit. Musím si však klást otázku, zda se shodneme na způsobu realizace, na cestě, kterou chceme tato opatření naplňovat, ale i otázku, zda můžeme věřit lidem, jako je Petr Nečas, Jiří Pospíšil, Miroslav Kalousek a další, kteří seděli ve vládě Mirka Topolánka více než tři roky jako jeho loajální ministři. A s vládou, která tady vládla, máme své zkušenosti! A ona ta vláda měla v mnohém podobný program, měla v mnohém podobné cíle a musím říct, že když jsem četl programové prohlášení v některých oblastech, tak jsem zažíval určité déja vu.
Jmenoval bych tři věci, ke kterým se tehdejší vláda také ve svých strategiích nakonec zavázala. Byl to například návrh na vytvoření specializovaného senátu u vyššího soudu a na vytvoření zvláštního útvaru působícího při vrchním státním zastupitelství. Cílem mělo být omezení korupce. Tento úkol sama vláda 24. 9. 2007 zrušila. Stejná vláda navrhla a měla prosadit záměr zákona o tzv. legitimním lobbingu. Tento úkol byl také zrušen 27. 6. 2007. Stejná vláda měla v programu návrh věcného záměru právní úpravy na zvýšení hmotné odpovědnosti zaměstnanců a veřejných funkcionářů. Také sama tato vláda úkol 27. 6. 2007 zrušila. Proto jsem skeptický, že tyto tři obdobné body, které jsou obsaženy v programovém prohlášení této vlády, budou nakonec naplněny.
Je tady tedy otázka na premiéra Petra Nečase a na další ministry, kteří hlasovali o zrušení těchto úkolů, proč tak činili a jak jim máme věřit, že kroky, které jsou nyní popsány v onom programovém prohlášení, s nímž vláda předstupuje a uchází se o důvěru Poslanecké sněmovny, budou naplněny.
Pak je tady diskuse o oněch cestách, o tom, jaký skutečný význam budou mít jednotlivé body. Pokud zřídíme speciální státní zastupitelství a budeme se snažit právě touto cestou bojovat s korupcí, tak to může mít dva efekty. Jednak může vzniknout orgán, který bude velmi dobře odborně vybaven, bude mít jasnou garanci nezávislosti, budou tam zdatní a motivovaní lidé, kteří budou mít dobré podmínky pro svou práci. Anebo také může vzniknout orgán, kde budou dosazováni lidé na základě politických kritérií. Budou to státní zástupci, kteří budou dobře ovladatelní, zaměření na opozici a slepí vůči prohřeškům koalice. Vždy bude záležet na způsobu provedení. Vždy bude záležet na tom, jaké konkrétní návrhy se v této oblasti nakonec v této Sněmovně objeví. Doufám, a jsme připraveni jistě diskutovat i o tomto návrhu zákona, že půjdeme cestou první.
Navrhovali jsme tady dvakrát jako poslanci sociální demokracie návrh zákona o lobbingu. Byl vždy odmítnut především zástupci ODS. Navrhoval tady pan exministr Pecina zavedení korunního svědka. Byl také odmítán zástupci ODS! Rád bych věřil tomu, že se v poslancích ODS hnulo svědomí, ale mám pocit, že to očekávat nelze, a příliš tomu nevěřím.
Vláda, která tady vzniká, se opět nazývá reformní. Chce reformovat úplně vše. Chce reformovat například policii nebo dokončit tuto reformu. Říká se, že když nechcete, aby něco začalo fungovat, tak je potřeba v pravidelných cyklech něco reorganizovat, reformovat a měnit, tak aby se to nikdy usadit nemohlo, tak aby to nemohlo začít fungovat. ***