(17.30 hodin)
(pokračuje Kala)
Závěrem bych chtěl říci, že skutečně považuji za velkou chybu, že došlo k tomu, že Senát neschválil omezení imunity, které schválila minulá Poslanecká sněmovna a které se, jsem přesvědčen, nejvíce přiblížilo těm úpravám, které jsou obvyklé v právní úpravě členských zemí Evropské unie.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miloslavu Kalovi. To byl poslední přihlášený do rozpravy. Ještě má někdo zájem zúčastnit se rozpravy? Není tomu tak. Obecnou rozpravu končím.
Ptám se, jestli je zájem o závěrečné slovo od pana zástupce navrhovatelů. Ano, pan senátor Jiří Pospíšil má zájem o závěrečné slovo, takže je mu uděleno. Pane senátore, prosím.
Senátor Jiří Pospíšil: Já samozřejmě nechci mluvit o tom, co je předmětem hodnocení a kdo udělal jakou chybu. To je prostě věc výkladu. Chci jenom říct několik věcí, a to tam, kde se staly věcné chyby pravděpodobně nějakým omylem.
Poslanec Jičínský říkal, že Senát vyčkal, až proběhnou doplňovací volby, a pak zamítl návrh Sněmovny. Ne, návrh Sněmovny byl zamítnut před těmi, jak on říkal, doplňovacími volbami.
K poslanci Bendovi jenom takovou maličkost, že změnou ústavy imunitu obecných soudů v tomto návrhu měnit nejde, protože imunita obecných soudů, jak znovu připomínám, není v ústavě vůbec zmíněna. Čili by se tam musela naopak zavést.
A k poslanci Křečkovi. Možná by bylo dobré - pominu to, že byl vůči mně osobní - ale řeknu mu informaci, že podle ústavy samozřejmě poslanec vypovídat nemusí.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, to bylo závěrečné slovo zástupce navrhovatelů. Je zájem o závěrečné slovo zpravodaje? Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Jen shrnu, že v diskusi vystoupilo celkem pět diskutujících a padly dva návrhy - návrh na vrácení k přepracování a potom zde zazněl návrh, pokud by nebyl tisk vrácen k přepracování, na prodloužení lhůty k projednávání o 20 dnů.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, děkuji, také mám takto poznamenáno. Mezitím jsem svolal zájemce o hlasování v této věci. Myslím, že jsem všechny, kteří mají zájem, přilákal. Ještě vás odhlásím a požádám vás o novou registraci. Prosím, přihlaste se svými identifikačními kartami.
O návrhu na vrácení předloženého návrhu navrhovateli k dopracování, jak zněl přesně návrh, myslím, pana poslance Marka Bendy, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 184, které jsem právě zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.
V hlasování pořadové číslo 184 z přítomných 154 poslanců pro vrácení 116, proti 17. Návrh byl přijat.
Nebudeme se tedy zabývat ani přikázáním, ani prodloužením lhůty k projednání. Děkuji zástupci navrhovatelů panu senátorovi Jiřímu Pospíšilovi, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 23.
Dalším bodem našeho jednání je v tuto chvíli bod číslo 70 a tím je
70.
Informace předsedy vlády o postupu vyjednávání o umístění prvků
protiraketové obrany na území České republiky
Prosím, aby u stolku zpravodajů zaujal své místo předseda vlády Mirek Topolánek.
Jenom zkonstatuji průběh projednávání, protože jde o přerušený bod. Ve čtvrtek 14. června jsme dostali pro všechny poslanecké kluby informaci, to znamená onen ústní přednes předsedy vlády, a ve čtvrtek 14. června a v pátek 15. června jsme projednávání této informace přerušili. Budeme v něm pokračovat a požádám i pana poslance Luboše Zaorálka,
který byl prvním přihlášeným do rozpravy, jestli se ujme funkce zpravodaje k tomuto bodu. Ano, souhlasí, tak bych ho požádal, aby si sedl vedle předsedy vlády.
Nyní tedy ještě před tím pokračováním a přihláškami do rozpravy eviduji přednostní přihlášku paní ministryně obrany Vlasty Parkanové, která se přihlásila k doplnění té informace, a to o posledních jednáních. Prosím, paní ministryně, máte slovo. Po vás následuje pan poslanec Jan Hamáček. Prosím. (V sále je hluk.)
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Děkuji pěkně za slovo. Kolegyně a kolegové, já jsem se minulý týden zúčastnila ve čtvrtek a v pátek jednání ministrů obrany NATO v Bruselu. Téma protiraketové obrany tam bylo velmi frekventované, jistě většina z vás, ne-li všichni, to víte z médií.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně, ještě vás přeruším a požádám Sněmovnu o klid. Opravdu neprojednáváme nějakou banální věc, projednáváme vážný bod programu, informaci předsedy vlády, a prosím ty, kteří nestojí o projednávání tohoto bodu, nechť své diskuse přenesou do předsálí, abychom mohli vyslechnout jak paní ministryni obrany, tak jednotlivé přihlášené do rozpravy. Žádám tak všechny odleva doprava a odprava doleva!
Ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová Dovolte mi tedy, kolegové, pár komentářů z pozice přímého účastníka jednání.
Protiraketovou obranu, a specificky tím teď míním americký systém, jsme diskutovali nejen mezi spojenci, ale jako již tradičně také s Ruskou federací. Pokud je řeč o konkrétních výsledcích, pak bylo téma protiraketové obrany nejdůležitějším tématem tohoto ministerského zasedání.
Začnu diskusí mezi spojenci na zasedání Severoatlantické rady. V prvé řadě zdůrazňuji, máme konsensus spojenců, že úvahy o alianční protiraketové obraně musí zohlednit plánovaný evropský pilíř amerického systému. Tento konsensus existuje černý na bílém, je vtělen do zprávy o protiraketové obraně NATO, kterou všech 26 spojenců schválilo. Fakticky jde o vydání nových úkolů. Interpretovala bych je jako vyladění úkolů ze summitu v Rize na novou realitu. Tato zpráva je neveřejná, ale její jádro, její podstatu najdete ve společném prohlášení z našeho zasedání, konkrétně v odstavci 21. To komuniké, nebo chcete-li prohlášení, 21. odstavec, si dovolím vám v pracovním překladu přečíst a rovněž vás chci upozornit na to, že tento text je pověšen i na stránkách www.army.cz.
Nyní tedy cituji článek 21 tohoto komuniké: "Zabývali jsme se pracemi, které probíhají na hodnocení politických a vojenských důsledků protiraketové obrany pro alianci, mezi něž patří i aktualizace informací o vývoji v oblasti ohrožení balistickými řízenými střelami, které jako úkol zadaly hlavy států a vlád členských zemí na summitu v Rize. Zároveň jsme požádali, aby tyto práce zahrnuly i dopady plánované výstavby prvků systému protiraketové obrany USA v Evropě na alianci. Potvrzujeme svou připravenost pokračovat v konzultacích s Ruskou federací v rámci Rady NATO - Rusko, což zajistí transparentnost a umožní zkoumat možnosti spolupráce v širších otázkách protiraketové obrany a současně dále realizovat činnosti související s interoperabilitou v oblasti protiraketové obrany na válčišti." Tolik tedy citace článku 21 komuniké, které vydalo NATO jako prohlášení 26 ministrů obrany členských států.
Co tedy budeme společně se spojenci v NATO dělat? Budeme vyhodnocovat, jaké implikace pro práci na alianční protiraketové obraně bude mít plánovaný výsledek bilaterálních jednání mezi Spojenými státy, Českou republikou a Polskem, totiž evropský pilíř amerického systému poskytující ochranu drtivé většině spojenců. Ten časový plán je jednoznačně stanoven. K vyhodnocení implikací máme mít čas před summitem NATO, který se koná v prvních dubnových dnech roku 2008.
***