(17.10 hodin)
(pokračuje Tejc)
Nápadně se shodují na těchto dvou sjetinách hlasování Senátu jména těch, kteří na jedné straně během jednoho měsíce hlasovali pro omezení imunity poslanců a senátorů, a přitom hlasovali pro nevydání Jiřího Čunka, a tudíž zpochybnili sami své rozhodnutí, a to během jednoho měsíce, což je přinejmenším zvláštní. To tedy dokazuje, že tento návrh je spíše politickým trikem senátorů za ODS než vážně míněným návrhem.
Důkazem, že tomu tak je, je to, že postrádá omezení přestupkové imunity. Můžeme samozřejmě diskutovat o tom, jestli imunita je oprávněná, a to v kontextu toho, jaký je stav policie za úřadování ministra vnitra za ODS pana Langera. Můžeme diskutovat o tom, zda tato vláda vede policii a justici k nezávislému rozhodování a k nezávislosti na politických tlacích, či je tomu naopak. Je však nepochybné, že imunita musí být omezena a musí být, pokud nebude zrušena, omezena alespoň na dobu výkonu mandátu.
ČSSD podporuje omezení imunity, její případné zrušení, avšak veškeré imunity. Proto chceme, aby se o tomto návrhu dále jednalo, aby byl propuštěn do druhého čtení. Tím další jednání ODS a poslanců ODS ukáží, zda se jednalo, nebo nejednalo o trik Senátu a zda budou i nadále podporovat tento návrh v Poslanecké sněmovně, případně se změnami Senátu.
Aby mohlo dojít k úpravám tohoto návrhu, které zajistí jeho úspěšnou cestu až k jeho schválení, dovolím si navrhnout prodloužení jeho projednávání ve výborech, a to o 20 dnů. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Jeronýmu Tejcovi. Přihlášen je pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Marek Benda. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, máme opět na programu jakoby hit nebo evergreen parlamentního jednání, kterým je imunita poslanců a senátorů, zprostředkovaně tedy imunita členů Ústavního soudu, ale ta už ta média tolik nezajímá. Hovořím o tom proto, že nepochybně média budou této problematice věnovat pravděpodobně větší pozornost než my tady v sále. Přesto bych chtěl připomenout některé skutečnosti zejména proto, že Poslanecká sněmovna se po volbách téměř z poloviny obměnila.
Takže chci říci, že Poslanecká sněmovna na konci minulého období přijala změnu ústavy, pokud jde o imunitu poslanců a senátorů, a zprostředkovaně tedy i členů Ústavního soudu, a to v tom smyslu, že tato imunita trvá jen po dobu trvání mandátu. Toto byl návrh změny ústavy, který Poslanecká sněmovna potřebnou ústavní většinou na jaře 2006 schválila.
Senát měl dost času, aby se touto věcí zabýval, a pokud by opravdu chtěl projevit vůli omezit imunitu způsobem, který by odpovídal řekl bych srovnání s jinými parlamentními režimy v Evropě, pak by byl našemu návrhu měl vyhovět. Senát, který - tedy jeho předseda - se rád označuje jako oáza demokracie a svobody v naší parlamentní krajině, kterou dále charakterizovat nebudu, to nechť si každý sám učiní podle vlastního uvážení, s tímto návrhem velmi politicky kalkuloval, takže ho projednával až poté, co proběhly doplňovací volby do Senátu, a pak tedy tento návrh jako nedostatečný zamítl.
Já už jsem tehdy upozorňoval senátory včetně pana předsedy a psal jsem to i v novinách, že mi tento postoj připadá velmi zvláštní, a chcete-li, pokrytecký. Protože pokud senátoři chtějí omezit imunitu poslanců a senátorů, pak rozhodně neměli zaujímat negativní postoj k tomu, co bylo možná z jejich hlediska jako málo zásadové, ale přece jenom ten náš návrh, o kterém jsem hovořil, byl jistým krokem k úpravě imunity ve smyslu srovnatelném, jak už jsem říkal, s jinými režimy parlamentní demokracie evropského typu. Mohl ho přijmout s tím, že mohl samozřejmě při tom schválení říci - udělali jsme to proto, že si myslíme, že to je krok správným směrem, ale tento krok se nám jeví nedostatečným, a až tedy toto bude jaksi schváleno, stane se součástí ústavy, my přijdeme s dalším krokem a budeme chtít imunitu omezit třeba tak, jak se nám to teď předkládá.
A jestliže tento první krok omezení imunity senátoři zamítli a dávají teď takovýto radikální návrh, pak myslím, že kalkulují s tím, že takovýto návrh schválen nebude, a mně se v této podobě skutečně jako hodný schválení nejeví.
A také, jakkoliv uznávám, že není správné mluvit o přestupkové imunitě, ale terminus technicus takový je, že když už bychom tuhletu problematiku měli vážně zkoumat, posoudit, učinit předmětem jednání, potom by bylo asi skutečně na místě, abychom ten z jistého hlediska dosti kuriózní režim, který je asi ojedinělý v celé Evropě - protože zase tak obecné znalosti, abych věděl, co se děje v Latinské Americe nebo v jiných zemích nemám - ale v Evropě rozhodně neexistuje takový režim, který by dával členům parlamentu na vybranou, zda v případě přestupku si budou rozhodovat o tom, kdo se jejich přestupkem bude zabývat. Já už jsem tehdy upozorňoval na to, že zvláštním způsobem obohacujeme parlamentní kulturu, ale stalo se. Když tedy budeme tyto otázky znovu posuzovat, potom bychom měli i tyhlety věci brát v úvahu.
Čili zdá se mi, že v této otázce, která je předmětem návrhu Senátu, se asi shodneme na tom, že - když říkám, že se asi shodneme, tak vycházím ze zkušenosti předchozích poslaneckých sněmoven, které se touto problematikou zabývaly - v této podobě Poslanecká sněmovna návrh zřejmě nepřijme. Já osobně zřejmě v této podobě pro něj hlasovat nebudu.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zdeňku Jičínskému. Slovo má pan poslanec Marek Benda, připraví se pan poslanec Stanislav Křeček. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážené dámy, vážení pánové, já jdu vystoupit s návrhem, abychom tento návrh vrátili Senátu k dopracování. Já ho pokládám za úplný omyl ze strany Senátu. Nebudu kritizovat, to učinili předřečníci, jistou míru licoměrnosti, se kterou byla zamítnuta původní poslanecká předloha, která měla své ratio a měla obdobu v Evropě, a je navržena tato radikální předloha.
Pokusím se vás přesvědčit o tom, že tuto předlohu bychom v žádném případě schválit neměli.
Za prvé, téměř všechny evropské země mají tento rozsah procesní - a zdůrazňuji to procesní, nikoliv hmotné - imunity v otázkách trestního stíhání. Prostě to není ochrana jednotlivých poslanců, to není ochrana Bendy a dalších, to je ochrana sboru jako takového, tradičně vyvinutá, která má sloužit k tomu, aby výkonná moc nemohla svými rozhodnutími tento sbor a jeho rozhodování ovlivnit. V dnešní situaci je to ještě patrnější a jasnější v tom stavu 100 na 100, který máme, že samozřejmě zadržení kteréhokoliv z poslanců znamená, že se poměry ve Sněmovně změní. Ale taková situace může být opakovaně, a proto tento typ procesní imunity byl do ústavy včleněn, aby vždy ten sbor rozhodl o tom, že takové trestní stíhání je odůvodněné, že to není jen výmysl výkonné moci.
***