(15.40 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Celkový vládní dluh dosáhl výše 877,7 miliardy korun, tj. 27,4 % HDP a meziročně vzrostl tak o 115,6 miliardy korun. Rozhodující složku představuje státní dluh, jenž dosáhl výše 794 miliard korun, tj. 24,8 % HDP, a oproti roku 2005 tak vzrostl o 109,9, tedy v podstatě o 110 miliard korun při růstu podílu na hrubém domácím produktu o 1,8 procentního bodu.
Dá se říci, když shrnu ta čísla v nějakou srozumitelnou větu, že rok 2006 je oproti roku 2005 charakteristický tím, že roste jak podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu, tak především rostou veřejné výdaje v podílu na hrubém domácím produktu, to znamená ta negativní dynamika z hlediska finanční disciplíny je jednoznačně zaznamenatelná.
Pro výpočet maastrichtských kritérií je relevantní metodika ESA 95, jejímž tvůrcem je Eurostat, a podle této metodiky deficit vládního sektoru v roce 2006 dosáhl výše 94,5 miliardy korun, to znamená 2,9 % HDP, a hrubý vládní dluh ke konci roku 2006 představoval 973 miliard korun, tj. 30,4 % hrubého domácího produktu.
Maastrichtské konvergenční kritérium někdy bývá interpretováno tak, že připouští staticky deficit do výše 3 %. Je to definice nepřesná. Skutečné maastrichtské kritérium požaduje dlouhodobou udržitelnost bilance veřejných rozpočtů minimálně pod 3 %. Z tohoto pohledu můžeme o roku 2006 říci, že sice staticky, ve statickém pohledu, jako by maastrichtské kritérium splňoval, z hlediska skutečné definice a skutečných trendů nesplňoval ani náhodou, protože v roce 2006 už trendy bilance veřejných rozpočtů byly naprosto neudržitelné, což bylo způsobeno za prvé zarputilým překračováním výdajových limitů, které si vláda sama stanovila ve svém konvergenčním programu, a za druhé změnou rozpočtové legislativy, která v roce 2006 byla schvalována v Poslanecké sněmovně i v Senátu a která expandovala i tak již expanzivní finanční politiku. Tedy již v roce 2006 bylo naprosto zřejmé, že bilance je v mantinelech maastrichtských kritérií neudržitelná.
Dovolte, abych přešel k vlastním výsledkům hospodaření státního rozpočtu.
Státní rozpočet na rok 2006 byl schválen zákonem č. 543/2005 Sb. jako schodkový s deficitem 74,4 miliardy korun. Celkové příjmy byly rozpočtovány ve výši 884 miliard korun a výdaje v objemu 958,8 miliardy korun.
V průběhu roku byly příjmy i výdaje státního rozpočtu zvýšeny dvěma zákony. Za prvé - v dubnu 2006 zákonem č. 170/2006 Sb. byly navýšeny příjmy i výdaje rozpočtu o 5 miliard korun, tj. bez dopadu na schválené saldo. Prostředky byly určeny na odstranění povodňových škod vzniklých v roce 2006. Zvýšení příjmů o 5 miliard bylo zajištěno z výnosů dividend z majetkové účasti státu ve společnosti Osinek a v menší míře též snížením základního kapitálu společnosti Osinek. V prosinci 2006 byly dále upraveny indikátory, a sice zákonem č. 584/2006 Sb., kterým byly navýšeny výdaje o 9,3 miliardy korun se současným zvýšením schodku státního rozpočtu o stejnou částku na 83,7 miliardy korun. Prostředky byly určeny na pokrytí zvýšených výdajů na důchody.
Vykázaný schodek státního rozpočtu roku 2006 dosáhl 97,6 miliardy korun, a byl tedy o 13,9 miliardy vyšší proti objemu předpokládanému zákonem o státním rozpočtu na rok 2006.
Překročení rozpočtovaného schodku ovlivnilo především předčasné splácení zbývající části závazku ze státní záruky ve prospěch České národní banky za pohledávky vystavené záruky a převzatá aktiva, vzniklé v souvislosti s konsolidací a stabilizací bankovního sektoru z roku 1997. Dále pak splacení závazku, který vznikl z nevyrovnané kompenzace postoupení pohledávky vůči Národní bance Slovenska. To bylo 1,2 miliardy korun. Oba tyto výdaje byly finančně pokryty dluhopisy vydanými dle zákona č. 547/2005 Sb. Bez jejich započtení by byl schodek státního rozpočtu o 1,3 miliardy nižší než jeho rozpočtovaná výše.
Dovolte několik údajů k příjmům.
Celkové skutečné příjmy státního rozpočtu dosáhly v roce 2006 výše 923 miliard korun a byly o 33,7 miliardy, tedy o 3,8 %, vyšší než schválený rozpočet. Rozhodující vliv na překročení rozpočtovaných příjmů měly převody prostředků z rezervních fondů v částce 36,4 miliardy korun do příjmů kapitol a převody z fondu státních záruk ve výši 10,5 miliardy korun do příjmů kapitoly VPS. Obě tyto částky neovlivnily výsledný schodek v hotovostní metodice, neboť ve stejné výši byly promítnuty i na straně výdajů jako jejich čerpání.
U daňových příjmů bez pojistného s celkovým výnosem 469,2 miliardy korun byl rozpočet splněn na 99,1 %, výpadek tedy byl 4,1 miliardy korun, když meziročně bylo na daních vybráno 8,8 miliardy korun.
Dále bych mohl vás zdržovat dlouhým čtením inkasa jednotlivých daní. Dovolím si tuto pasáž přeskočit a v diskusi rád odpovím na dotaz, pokud by někoho zajímalo, kolik se vybralo z toho či onoho daňového titulu.
Vykázané výdaje státního rozpočtu za rok 2006 dosáhly tedy výše 1 bilionu 20 miliard 600 milionů korun, a byly tak o celých 47,6 miliardy nad úrovní rozpočtu. To ovlivnilo zejména ono zmíněné zapojení prostředků rezervních fondů.
Největší objem, 34,7 % všech výdajů, byl vynaložen v sociální oblasti. Výdaje na sociální dávky dosáhly celkové výše 354,5 miliardy korun, proti roku 2005 vzrostly o 28,4 miliardy korun. Dynamika mezi rokem 2006 a 2007 je ještě daleko větší.
Z těchto výdajů logicky největší část tvořily výdaje na důchody 272,9 miliardy korun, které byly čerpány v rozpočtované výši a zaznamenaly meziroční zvýšení o 25,5 miliardy korun.
***