(15.50 hodin)
(pokračuje Kalousek)
Dávky nemocenského pojištění byly čerpány ve výši 33 mld. korun při meziročním zvýšení o 3,6 %, z toho nemocenské 27,1 mld. se meziročně zvýšilo o 2,7 %.
Vykázaný schodek státního rozpočtu za rok 2006 ve výši 97,6 mld. korun se navrhuje vypořádat financujícími položkami takto: vydanými státními dluhopisy ve výši 83,5 mld. korun, příjmy z aktivních krátkodobých operací, řízení likvidity ve výši 10,9 mld. korun, přijatými krátkodobými půjčkami ve výši 1,6 mld. korun, přijatými dlouhodobými úvěry ve výši 6,9 mld. korun a změnou stavu na účtech státních finančních aktiv ve výši 4,8 mld. korun.
Důchodový účet na rozdíl od let 2004 a 2005, kdy byl mírně přebytkový, vykázal v roce 2006 mírný schodek ve výši 0,9 mld. korun, když příjmy státního rozpočtu z pojistného na důchodové pojištění dosáhly 276,9 mld. a výdaje byly 277,8 mld. Schodek systému důchodového pojištění je součástí celkového schodku státního rozpočtu. Zůstatek zvláštního účtu důchodového pojištění ve státních finančních aktivech, tedy tvořeného podle § 36 zákona o rozpočtových pravidlech, činil ke konci roku 2006 5,6 mld. korun, když byl tvořen zmíněnými přebytky z let 2004, kdy to bylo něco přes 8 mld. - 8,3 mld. korun a v roce 2005 6,6 mld. korun.
Celkové výdaje státního rozpočtu v roce 2006 byly v porovnání s rokem 2005 vyšší o 97,8 mld. korun. Při meziročním růstu hrubého domácího produktu v běžných cenách o 7,8 % se tak podíl výdajů státního rozpočtu na HDP zvýšil o 0,78 procentního bodu více než v roce 2005. Jinými slovy - dobrých časů, dobrého růstu nevyužíváme k tomu, abychom snižovali podíl výdajů na hrubém domácím produktu, ale naopak, ještě ten podíl jsme zvyšovali.
Od Evropské unie získala Česká republika v roce 2006 prostředky v celkové výši 37,2 mld. korun a do rozpočtu Evropské unie odvedla 30,4 mld. korun. Tedy Česká republika tak získala o 6,8 mld. více, než zaplatila. Tyto údaje, prosím pěkně, jsou předběžné. Definitivní ještě zcela k dispozici nejsou, ale ta diference tam bude minimální.
Hospodaření rozpočtů krajů, obcí a dobrovolných svazků obcí a regionálních rad regionů soudržnosti skončilo v roce 2006 celkovým schodkem 3,9 mld. korun, když kraje vykázaly schodek 2,2 mld. a obce 1,7 mld. Regionální rady pak vykázaly přebytek ve výši 3,9 mld. korun. Rozpočtem bylo uvažováno, že hospodaření územních samosprávných celků skončí celoročně jako schodkové ve výši 9,1 mld. korun. Proti výsledku hospodaření v předchozím roce, tedy v roce 2005, tak došlo ke zhoršení hospodaření územních samosprávných celků, což bylo ovlivněno zejména nízkým nárůstem daňových příjmů krajů a obcí a podstatným meziročním zvýšením investičních dotací a jejich spolufinancováním ze strany obcí.
Zadlužení obcí ke konci roku 2006 dosáhlo hodnoty 80,9 mld. a kraje byly zadluženy ke konci roku 2006 ve výši 7,7 mld. korun. Oproti roku 2005 vzrostlo zadlužení obcí o 1,9 mld. a krajů o 4,8 mld. Na celkovém dluhu územních samosprávných celků se statutární města podílela 58,6 %. Tam je zadluženost 47,4 mld., z toho na hlavní město Prahu připadá 33,6 mld. korun, což je tedy o 1 mld. méně než v roce 2005.
Pokud jde o vývoj státních finančních aktiv a pasiv, tak státní finanční aktiva ke konci roku 2006 dosáhla výše 96 mld. korun, což proti stavu na začátku roku představovalo pokrok o 20,2 mld. korun. Státní finanční pasiva naopak vzrostla o 111,3 mld. korun na 802,5 mld. korun. Pokračovala tendence meziročního zrychlování růstu pasivního salda bilance státních finančních aktiv a pasiv.
Stav státního dluhu obsahující dluhové pokrytí převažující části vykázaného schodku státního rozpočtu, ale i zajištění mimorozpočtových úhrad ztrát České konsolidační agentury se za rok 2006 zvýšil o 111,3 mld. korun na 802,5 mld. korun, což proti roku 2005 znamenalo snížení tempa růstu o půl procentního bodu. Podíl státního dluhu na hrubém domácím produktu se dále zvýšil, a to proti roku 2005 z 23,3 na 25,1 %, přičemž tržní hodnota státního dluhu dosáhla na konci roku 2006 úrovně 844,2 mld. korun. V roce 2006 obě složky státního dluhu rostly souběžně. Vnitřní státní dluh se zvýšil o 99,1 mld. korun, tedy o 17 %, a zahraniční státní dluh o 12,2 mld. korun, tedy o 11,1 %, a jeho podíl na celkovém státním dluhu se snížil z 15,8 na 15,2 %.
Vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych se vám omluvil za to, že má úvodní řeč nemohla být příliš poutavá ani humorná. Státní závěrečný účet je výčet suchých čísel a suchých indikátorů. Snažil jsem se je uvádět alespoň v krátkodobých trendech, aby bylo zřejmé, v jakém makroekonomickém prostředí a s jakými odchylkami od roku 2005 se hospodaření veřejných rozpočtů v roce 2006 pohybovalo. Samozřejmě jsem řekl jen ty absolutně základní údaje. V diskusi jak na plénu, tak ve výborech jsem připraven odpovídat na podrobné otázky a dovoluji si požádat, abyste předložený návrh státního závěrečného účtu za rok 2006 včetně vypořádání schodku po diskusi v příslušných čteních schválili.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Miloslav Vlček: Děkuji, pane ministře. Rozpočtový výbor projednal za účasti zpravodajů usnesení výborů k tomuto materiálu. Usnesení rozpočtového výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 198/2. Prosím zpravodaje rozpočtového výboru poslance Bohuslava Sobotku, aby se ujal slova. Pane poslanče, máte slovo.
***