Neautorizováno !
(15.20 hodin)
Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane poslanče, myslím, že to, co jste řekl, sám nemůžete brát vážně. Snad byste to nemohl říci s úspěchem ani na volebním shromáždění vaší strany. Věci jsou samozřejmě velmi složité. Já jsem se snažil racionálním způsobem vám je vysvětlit. Vidím, že vaše mysl je rozbouřená, že to zřejmě nedokážete akceptovat a chápat v tuto chvíli. Nicméně když si přečtete posléze moje vyjádření, věřím, že zjistíte, že vcelku jsme na dobré cestě do konce tohoto roku vyčerpat v rámci pravidla N+2 všechny prostředky, které byly alokovány na rok 2004.
Chtěl bych vám říci, že pokud jde o čerpání prostředků obecně, nejsme jediným státem, který má problém, i když věřím, že celou finanční zkrácenou perspektivu let 2004 až 2007 vyčerpáme.
Chtěl jsem vás jenom upozornit na jednu věc. Když jsem sbíral zkušenosti od jednoho z ministerských předsedů, a sice ministerského předsedy Španělska, a ptal jsem se, kolik oni vyčerpali v předchozí sedmileté finanční perspektivě a proč jsou tak klidní v tom případě, když jim bylo čerpání sníženo pro léta 2007 až 2013 na zhruba 60 %, on mi řekl, že zhruba v tomto rozsahu se to jejich čerpání odehrávalo.
Abychom tedy neviděli ty věci jenom politicky, jak je chceme vidět. Není to věc jednoduchá, ale my se budeme snažit splnit úkoly tak, aby bylo čerpáno co nejvíce, podle možnosti sto procent.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Definitivně děkuji panu premiérovi a končím interpelace na premiéra, protože jsme vyčerpali veškerý čas.
Nyní plynule přejdeme na interpelace na ministry vlády České republiky. Na seznamu má první interpelaci paní poslankyně Kateřina Konečná, která bude interpelovat ministra Davida Ratha ve věci úhradové vyhlášky. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení páni ministři, vím, že se má změnit úhradová vyhláška od 1. dubna. To bylo deklarováno i v televizi. Minimálně pro zdravotně postižené to určitě bude mít pozitivní dopad. Nicméně obracejí se na mne občané České republiky s problémem, který musíme řešit aktuálně, a to s tím, co mají dělat, pokud je lékař odmítne léčit, protože údajně překročil limity. Za toto překročení limitů mu hrozí sankce. Jedná se o pacienty, kteří jsou dlouhodobě převážně v péči internistů, kterých se tato úhradová vyhláška dotkla nejvíce a kteří potřebují péči tak, aby nedošlo k ohrožení jejich zdravotního stavu.
Dále se mi ve věci úhradové vyhlášky jedná ještě o jeden problém, a to problém nemocnic. I tam se pacienti bohužel setkávají s tím, že lékaři jim tvrdí, že díky úhradové vyhlášce se jim musí prodlužovat čekací lhůty. Na druhou stranu lékaři sami tvrdí, že již v červnu nebudou mít co dělat, tudíž se těší na svoji bezpochyby zaslouženou dovolenou. Ale to pro pacienty určitě není uklidňující stav.
Vážený pane ministře, souhlasím s tím, že pokud chceme stabilizovat resort zdravotnictví, musíme přicházet i s kroky úspor, ale neměly by to být úspory na úkor pacientů, kteří platí zdravotní pojištění a jsou tím nejvíce zranitelným článkem v celém systému. Nechci, abyste mi odpovídal, že jde o šíření poplašné zprávy ze strany jednotlivých médií. Opravdu mé dotazy vyplývají z toho, s čím se na mě obracejí občané. Já bych velmi ráda znala vaši odpověď na tuto otázku, protože tuto odpověď potom mohu přenášet dále. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana ministra Ratha, aby se ujal slova.
Ministr zdravotnictví ČR David Rath: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, úhradová vyhláška vydaná k 1. 1. 2006 měla jeden zásadní úkol - přizpůsobit výši výdajů z veřejného zdravotního pojištění reálné výši příjmů a zajistit to, aby dluh ve Všeobecné zdravotní pojišťovně nerostl tak, jak rostl v loňském roce. Jen pro vaši informaci: V loňském roce dluh Všeobecné zdravotní pojišťovny rostl tempem okolo 6 miliard, což bylo tempo tedy nebývalé.
V podstatě úkol zněl jednoduše: dát příjmy do roviny s výdaji a současně se snažit navyšovat příjmovou stránku. Díky tomu, že se nám daří zvyšovat příjmovou stránku veřejného zdravotního pojištění platbou za státní pojištěnce a odkupem pohledávek z České konsolidační agentury, může úhradová vyhláška být od 1. dubna uvolněna takovým způsobem, aby to navýšení šlo do jednotlivých zdravotnických zařízení.
K vlastním částem. Nemocnice v úhradové vyhlášce dostávají 103 % loňského roku. Čili dostala-li nemocnice vloni a vydělala-li nějakou finanční část, dostává letos automaticky rozpočtově o 3 % finančních prostředků víc. Léky a zdravotnický materiál byly nastaveny na 98 % loňského roku především proto, že tyto položky v posledních letech rostly enormně rychle, přes 10 % meziročně, zatímco příjem zdravotního pojištění rostl kolem 6 %. Z toho titulu a dále z důvodu, že dochází meziročně stále k určitému poklesu úhrad většiny léků čili k jakémusi zlevňování, prostým propočtem i v nemocnicích je možné vydat nějakých 102 až 103 % léků.
Bohužel je problém, že samozřejmě manažeři zdravotnických zařízení automaticky pochopili princip tak, že když dostanou předem stanovený a vypočitatelný rozpočet odpovídající loňskému roku, mohou si vylepšit svou ekonomickou bilanci i tím způsobem, že ošetří méně pacientů, tedy poníží své náklady. To může v některých nemocnicích skutečně vést k tomu, že budou mít tendenci prodlužovat čekací doby. Je to bohužel negativum rozpočtových systémů, které má to pozitivum, že se systém nemůže zadlužovat, a není tedy ohrožován řekněme finanční existencí, ale naopak u některých manažerů to může vést poněkud k účelovému chování. My se snažíme samozřejmě toto účelové chování minimalizovat, ale snaha Ministerstva zdravotnictví má své limity.
Otázka ambulantních lékařů. Od 1. dubna vyhláška bude povolena tak, aby nemocnice dostaly zhruba 105 %, čili pětiprocentní nárůst, a limity na léky a zdravotnický materiál se dostanou na 100 % loňského roku a ještě navíc se tam objeví výjimky pro mimořádně nákladné pacienty, tak aby tito pacienti se nestali pro příslušnou nemocnici přítěží. Od toho si slibujeme řekněme zmírnění těchto dopadů, které jste popisovala a které skutečně asi nelze brát tak, že neexistují. Bohužel vyplývají, jak znovu říkám, z určitého účelového chování.
Otázka lékaře internisty. To jsou ambulantní specialisté a tyto specializace dostávají 103 %, ale na každého ošetřeného pacienta. Čili lékař internista - doporučil bych mu, aby si vyhlášku prostudoval, případně se obrátil třeba na lékařskou komoru, kde mu to odborníci dovedou vysvětlit. Pro něj, pokud odmítá pacienty, je to naprosto nelogické, protože každý pacient, který k němu přijde do ordinace, je mu zaplacen, i kdyby jich přišlo třeba o 20 % víc než v loňském roce. Každý pacient je mu zaplacen až do výše 103 % jeho nákladů na jednoho ošetřeného pacienta v loňském roce. Třeba u takového internisty - vím, o čem mluvím, protože jsem internista, takže čísla přesně znám - to činí zhruba 400 korun na pololetí. Každý specialista může udělat výkony do 400 korun za pololetí. Ono se to individuálně liší - některý 300, některý 700, podle toho, jaké měl náklady v loňském roce.
***