Neautorizováno !

(15.00 hodin)
(pokračuje Paroubek)

Pokud jde o TCT Rožnov pod Radhoštěm - to, že nemá hotovost, to je tak trošku její problém; nemá tedy zakázky. Pokud jde o firmu druhou, LG.Philips, chtěl bych připomenout, že sice ty pobídky často v režimu daňových odpočtů činily částku 1,5 miliardy korun, ale ty přínosy, a mohl bych je vyčíslit, dosáhly pro českou ekonomiku, nebo ta hodnota majetku, která tam je, která byla investována, odvody do státního rozpočtu nebo do veřejných rozpočtů dosáhly částky 17 miliard korun.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji. Končím tuto interpelaci a přejdeme k další. Je to poslanec Tomáš Dub, který by měl interpelovat premiéra ve věci podpisu smluv s ruským prezidentem. Prosím, máte slovo.

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Dámy a pánové, vážený pane předsedo vlády. Já bych se chtěl ve své interpelaci vrátit k nedávné prezidentské návštěvě pana prezidenta Putina v České republice. Jsem přesvědčen, že při této návštěvě došlo opravdu k mezinárodní ostudě při podpisu smluv, a to diskusí, kde se mají smlouvy podepisovat, zda na Úřadě vlády, či na Pražském hradě. Osobně to pokládám za nepříjemnou situaci, malichernost vzniklou z malosti.

Mám v této souvislosti několik dotazů. Vážený pane premiére, znáte diplomatický protokol? Neptám se vás na vaši znalost ruštiny. Předpokládám, že jste se ji učil ve škole. Ale víte, že každé velvyslanectví dělá svodky? Dovedete si představit, co ruské velvyslanectví poslalo do Ruské federace mj. jako efekt z návštěvy ruského prezidenta? Máte dojem, že to mohlo poškodit dobré jméno České republiky v zahraničí?

Vaše snaha mi prostě připadá jako snaha lokálního politika stát se diskusí s politikem světovým sám světovým politikem. Je to podle mne marná snaha. Výsledkem je mezinárodní ostuda, aspoň já to tak vnímám, místo velikosti malost. Proto vám doporučuji po volbách, až budete mít více volného času, studium diplomatického protokolu. Pro vás to bude jistě zajímavá novinka.

Děkuji vám. (Slabý potlesk z pravé části jednací síně.)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slovo má předseda vlády Jiří Paroubek. Prosím.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Vážený pane poslanče, víte, já bych se zamyslel nad tím, čemu říkáte ostuda. Já bych to řekl asi takto. My jsme si s panem prezidentem republiky vyměnili v této věci před zahájením státní návštěvy z každé strany dva dopisy. Já jsem neměl zájem ty dopisy zveřejňovat. Učinil to pan Jakl z Kanceláře prezidenta republiky, který se k tomu hrdě přiznal a který tímto samozřejmě mohl ohrozit, mohl narušit výborné česko-ruské vztahy. Kdybych byl na místě pana prezidenta a toto by bez mého vědomí, protože já nepočítám s tím, že by pan prezident o něčem tak bezprecedentním věděl dopředu, jako dát k dispozici korespondenci mezi předsedou vlády a prezidentem, kdyby se mi to stalo např. s šéfem úřadu, tak bych ho vyhodil ne na hodinu, ale na minutu. To tedy na okraj věci. To, že jsou věci, které se prostě řeknou a které je potřeba říci.

Bohužel musím konstatovat, že hrozilo, že historicky první návštěva prezidenta Putina v naší zemi zůstane nevyužita vinou její špatné koncepce a přípravy. Proti politické logice a duchu ústavy byla návštěva v režii Kanceláře prezidenta republiky. Ta oficiálnímu programu vyhradila pro rozhovory hlav exekutivy obou zemí, tedy prezidenta Ruska a českého premiéra, pouhých 20 minut. Slyšeli jste dobře - 20 minut. Jen díky velkorysosti ruské strany byl tento čas přímo na místě rozšířen o další hodinu. Tím se podařilo změnit charakter návštěvy prezidenta Putina z ryze společenského na pracovní. Jednání se zahraničními partnery, a tedy v tomto případě s prezidentem Putinem, není záležitostí společenskou. Je o tvrdé přípravě, soustředění a tvrdé práci a o výsledcích. O těch výsledcích teď budu hovořit.

To, že je Rusko nejdůležitějším sousedem Evropské unie na evropském kontinentu, nemusím říkat. To, že je Rusko druhým největším producentem ropy na světě, naším nejdůležitějším dodavatelem energetických surovin, to je potřeba připomenout. Stát díky petroeurům s výrazně přebytkovým státním rozpočtem a zároveň s málo vyvinutou infrastrukturou nutně vyžaduje modernizaci. Rusko ústy prezidenta republiky při jednání se mnou nám velkoryse nabídlo účastnit se na vhodném investování části celkového přebytku peněžní masy v objemu 250 miliard eur, získané v ruském důsledku (?) nárůstu ceny ropy a zemního plynu. Je přitom zřejmé, že tok těchto peněz se bude každý rok zesilovat. Dohodli jsme se, že skupina našich expertů předloží k posouzení v krátké době orgánu vytvořeném vládami obou zemí, mezivládní komisi, příslušné náměty na návratné projekty v České republice. To, že se Vladimír Putin obrátil s tímto návrhem právě na Českou republiku, má svou hlubokou ekonomickou logiku. Ta říká, že to musí být země v Evropské unii, průmyslově silně disponovaná země a spíš z těch nových zemí Evropské unie.

Během hodiny a 20 minut pracovního rozhovoru se nám s Vladimírem Putinem podařilo dohodnout další pokrok ve spolupráci při vývozu českých produktů potravinářského průmyslu, spolupráci v oblasti jaderné energetiky. Na tato slovní vyjádření naváže příprava memoranda o spolupráci v jaderné energetice, což otevře ruský trh pro naše technologie v oblasti jaderné energetiky. Při mé pracovní schůzce s prezidentem Putinem bylo dohodnuto, že začneme jednat o nové smlouvě na dodávky plynu i po roce 2013, do kterého máme platnou smlouvu. Bylo přislíbeno ihned započít jednat o smlouvě s Ruskem o dlouhodobých dodávkách ropy, kterou teď vůbec nemáme. Čili na tomto společném jednání jsme zvýšili energetickou bezpečnost této země.

Prezident Putin přislíbil řešit jeden již několik let se táhnoucí problém, to je dluh Ruska vůči České republice ve výši 30 milionů dolarů plynoucí z nerealizovaného projektu výstavby plynovodu na Kamčatce za účasti českých firem. Kromě toho se při jednání otevřely dveře k odkoupení podílu ve slovenské společnosti Transpetrol českými státními firmami MERO a ČEPRO od ruských firem.

To vše a další věci nemusely být vinou chybné koncepce pojetí návštěvy ruského prezidenta Putina v naší zemi vůbec dojednány. Věřím, že si z toho vezme napříště Kancelář prezidenta republiky ponaučení. (Potlesk z levé části jednací síně.)

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji a prosím pana poslance Duba, který, jak vidím, využije ještě minuty, kterou má k dispozici, na doplňující otázku. Prosím.

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám, pane předsedající. Budu rychlý. Chtěl bych říci, že premiér Mečiar po návratu z Moskvy slíbil 100 tisíc pracovních příležitostí. Mnozí z nás si na to vzpomínáme. Myslím, že to bylo stejně reálné jako čerpání z fondů EU, které řešíme v těchto dnech.

Ale já jsem neměl, a vracím se k odpovědi pana premiéra, interpelaci na pana prezidenta, ale interpelaci na pana premiéra, která se týkala místa podpisu smlouvy. Nehodnotím ani 20 minut, ani 30 minut. Myslím si, že to protažení byla samozřejmě politická zdvořilost a zvyklost. Má otázka zněla a vztahovala se ke znalosti diplomatického protokolu a ke specifikaci, co to znamená - prezidentská návštěva, kdo určuje pravidla hry.

Děkuji vám.

Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím ještě jednou premiéra, aby se vyjádřil a reagoval.

Předseda vlády ČR Jiří Paroubek: Tak podívejte, pane poslanče, myslím, že se asi těžko můžeme dohodnout. Víte, prezident republiky má v našem ústavním systému, a možná že to už víte, trošku jinou pozici než prezidenti v ústavním systému Ruska, Francie nebo USA. U nás je symbolickou hlavou státu, v Rusku je šéfem výkonné moci. Takže já říkám, že Kancelář prezidenta republiky prostě nekonala kvalifikovaně, pokud dala šéfovi výkonné moci České republiky, tj. předsedovi vlády, na jednání pouhých 20 minut. Na to nepotřebuji znalost protokolu. To je nesmysl, nehoráznost.

Řeknu ještě jednu věc. Dejme výsledky těchto jednání na stůl; ať je dá pan prezident, já jsem je dal na stůl.

***