Neautorizováno !

(12.10 hodin)
(pokračuje Filip)

Omezení nakládaní s majetkem je dokonce v zákonech běžné i vůči fyzickým a právnickým osobám, protože to je smysl zákonů, aby se stanovila pravidla. Tady jde o stanovení pravidla. A to pravidlo vychází také mimo jiné z toho, že Česká republika přijala své mezinárodní závazky. Václav Klaus jako předseda vlády České republiky v roce 1995 podepsal za vládu ČR Asociační dohodu, která byla zveřejněna sdělením Ministerstva zahraničí ČR jako č. 7/1995 Sb. Asociační dohoda o vstupu ČR do EU, kterou Václav Klaus jako předseda vlády podepsal, je takovým závazkem z pohledu mezinárodního práva a je smlouvou, která byla později transformována po referendu o vstupu ČR do EU dokonce v takové závaznosti, kterou jí dává ustanovení o závaznosti mezinárodních smluv. Ty jsou postaveny nad zákon. Nemá tedy sílu ústavy, ale mezinárodní závazek má větší sílu, než je síla obyčejného zákona.

O co jde v mezinárodních závazcích? Jde přeci o to, že Rada pro přidružení České republiky do Evropských společenství číslo jedna z roku 1998, o přijetí pravidel pro uplatňování ustanovení o státní podpoře, byla později transformována do dalších ustanovení, která říkají, že nemůže být veřejná podpora pro soukromé subjekty. Taková veřejná podpora může být pro soukromé subjekty jedině po projednání s Úřadem pro hospodářskou soutěž v České republice a s konkrétním kompetentním orgánem Evropské unie. K ničemu takovému nedošlo. Tato veřejná podpora se v Evropské unii podle této směrnice uplatňuje i deset let pozpátku.

Vážení, po dobu deseti let, to znamená od roku 1995 do roku 2005, ze státních prostředků, nikoliv z prostředků krajů, stát vložil do nemocnic, do jednotlivých zdravotnických zařízení ne stamiliony, ale miliardy korun, a tyto prostředky jsou pod sankcí pokut, jsou převedeny do soukromých rukou. Jestli si někdo opravdu troufáte převést nemocnice na soukromé subjekty a vyvolat tak jednání Rady o vrácení veřejných prostředků a případné penále, kterým budou zatíženy jednotlivé obchodní společnosti, to znamená akciové společnosti, společnosti s ručeným omezeným, na které se převádí majetek, tak já takové riziko podstoupit nechci.

Proto jsem přesvědčen, že nejenže ten blokační paragraf není protiústavní, ale že je v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

Nebudu tady říkat, že jednotlivá krajská zastupitelstva a zastupitelé, zejména za KSČM, podali ministru vnitra Františku Bublanovi již podnět podle paragrafu 84 zákona o krajích, aby pozastavil účinnost usnesení krajských zastupitelstev, protože odporují zákonu. A jsem přesvědčen, že každý, který toto chcete učinit, si musíte uvědomit, že i my, to znamená jako poslanci - ale i krajští zastupitelé jsou vázáni zákonem a mezinárodními závazky, které Česká republika na sebe přijala.

Nebudu dále komentovat, jakým způsobem takové rozhodování o akciových společnostech prochází, že se ani nevyvěsí ten majetek 30 dnů na úřední desce, protože se převádí do oddělené právnické osoby, že se politickým způsobem rozhoduje o tom, kdo má být v jednotlivých správních a dozorčích radách. Nebudu ani mluvit o tom, jakým způsobem se státní prostředky, prostředky, které prošly státním rozpočtem, rozpočty krajů, vlastně dávají do akciových společností, které, nezlobte se na mě, mají být spíše prostředkem k obohacení některých a ke snížení zdravotní péče pro všechny.

Děkuji vám. (Potlesk KSČM a ČSSD.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Josef Janeček a připraví se pan poslanec Zdeněk Jičínský.

Poslanec Josef Janeček: Vážené dámy a vážení pánové, já musím opět vyslovit lítost nad způsobem debaty, kterou tady vedeme, protože stavění se jakoby na ochranu volného trhu a lepšího fungování zdravotnictví tím, že zřídíme akciovky, nebo naopak na stranu druhou, totiž tím, že zabráníme zřizovat akciovky, je opět to, jak chceme ohlupovat naše občany. Totiž není, nebyla a nebude pravda, že ten, kdo zřizuje a provozuje akciovky, musí být zloděj a špatný hospodář, jako nebyla, není a nebude pravda, že ten, kdo má příspěvkovou organizaci, je hlupák a špatný hospodář.

Lze si vzít statistiku ÚZISu a podívat se na hospodářské výsledky a zjistíme, že vždycky to bylo tak, že přes 50 procent oněch proklínaných příspěvkovek mělo kladný hospodářský výsledek, dalších, řeknu z hlavy, zhruba pětadvacet třicet i více procent mělo mírně záporný hospodářský výsledek a několik nemocnic mělo hluboký propad hospodářského výsledku.

Samozřejmě je pravda, že příspěvkovka je velmi nešťastná forma, protože nemocnice nejsou financovány příspěvkem, jsou financovány z veřejného zdravotního pojištění, čili jiným způsobem, a proto by zde měl být kvalitní zákon o neziskových právnických osobách, což jsme navrhovali do vládního prohlášení, několikrát opakovali, ale přestože jsme před koncem volebního období, tento zákon vláda nepřipravila, nezpracovala, nepředložila. Je tady samozřejmě poslanecká iniciativa, která trpí všemi těmi neduhy, před kterými jsem varoval, na které jsem upozorňoval už v okamžiku, kdy se tato myšlenka jít cestou poslanecké iniciativy zrodila.

Já proto mám velmi intenzivní dojem, že tady vůbec nejde o to, abychom nějakým způsobem vyřešili naše zdravotnictví, abychom našli stabilitu a vnesli stabilitu do našeho systému. Jde pouze o to, že budeme ve volbách mávat šavlemi, tu ve jménu jednoho zřizovatele, tu ve jménu druhého zřizovatele - a ten chudák pacient se akorát bude orientovat podle toho, kdo ho víc vyděsí. Garantuji vám, že jak se dokážou tunelovat akciovky, stejně se dokážou tunelovat a tunelovaly příspěvkové organizace. Lze doložit, jak nemocnice nižšího typu v případě, že to bylo nevýhodné, posílaly pacienty do nemocnice tzv. vyššího typu, protože prý to nezvládnou. Jak po Praze jezdily sanitky a najednou zjišťovaly, že zde není nemocnice, která by byla ochotna přijmout pacienta, protože věděly, že to je drahé a mohlo by to zhoršit jejich bilancie Čili teze o tom, že příspěvková organizace se nedokáže ekonomicky chovat, je teze špatná.

To, co je jediný a pravdivý argument pro to, aby kraje převáděly nemocnice na akciové společnosti, je otázka platů. Na to já jsem upozorňoval od začátku volebního období. Bohužel ani toto nebylo řešeno. Nyní se dostáváme do dalších volebních triků a kaskád. Je tady předložen návrh, který bude nařizovat, že i v akciovkách je povinnost vyplácet mzdy podle tarifního systému. Rád bych řekl, že problém mezd není možná ani tak dramatický v oněch nemocnicích, možná že je dramatičtější u soukromých lékařů, kteří vzhledem k oddalování plateb nemají na to, aby řádně zaplatili sebe a své zaměstnance. Pokud bychom chtěli tento problém řešit takovýmto ustanovením, potom možná bychom mohli nařídit, že i tyto soukromé subjekty budou podřízeny tomu 16třídnímu tarifnímu systému - ale v tom okamžiku také musíme říci, že velká většina těchto subjektů skončí.

***