Neautorizováno !

(16.00 hodin)
(pokračuje Benda)

Nejedná se v žádném případě o zveřejňování, ale zpřístupnění těchto svazků. A Ministerstvo vnitra po letech, kdy byly archiválií, vymyslelo nyní trik, který má vést k tomu, že přinejmenším části materiálů, a myslím, že právě těch citlivých, jí hrozí skartace.

Proto se ptám, pane ministře - zabráníte tomu, aby personální spisy příslušníků Státní bezpečnosti, které jsou na vašem úřadě, byly vyřazeny z kategorie archivních dokumentů a aby byla zahájena skartace na nich?

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má ministr vnitra pan František Bublan.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Děkuji, paní předsedající. Děkuji panu poslanci Bendovi za tuto otázku, protože - znáte to, když se vás na něco ptají novináři, tak potom si z toho vyberou jenom něco, co se jim hodí. On také ten článek nevyzněl nějak přesvědčivě a mohu říci, že jsem své stanovisko vyjádřil možná v nějakém třikrát větším obsahu, než tam potom bylo uvedeno, a z toho vzniklo určité zkreslení.

Já bych na úvod řekl, jak to s osobními spisy příslušníků Státní bezpečnosti je. Osobní spis, personální spis, je u osob, u nichž služební nebo pracovní poměr trvá, ten je uložen na personálním útvaru. To je logické a jinak tomu být nemůže. Osobní spisy osob, jejichž pracovní nebo služební poměr skončil, se ukládají do spisovny a tam jsou uloženy po dobu trvání skartační lhůty. Skartační lhůta je určena skartačním plánem a zpravidla bývá u osobních spisů 80 let od narození anebo 45 let od skončení pracovního nebo služebního poměru. Ta lhůta je stanovena s ohledem na potřeby důchodového zabezpečení. Po uplynutí těchto skartačních lhůt se osobní spisy zařadí do skartačního řízení a většinou jsou vyřazeny a zničeny jako dokumenty bez trvalé hodnoty. Pouze osobní spisy významných nebo historicky zajímavých osob se vyberou jako archiválie a ty jsou potom uloženy do archivů a řídí se to zákonem o archivnictví. Proto mívají většinou znak "V", což neznamená vyhrazené, ale je to označení výběru.

Na Ministerstvu vnitra jsou tedy osobní spisy jednak živé, potom jsou tam spisy, u nichž běží skartační lhůta, a potom mezi archiválie jsou uloženy osobní spisy osob, které byly označeny tímto písmenem V. Nahlížení do archiválií je upraveno zákonem 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a obecně platí, že k nahlížení jsou přístupné archiválie starší 30 let s výjimkou těch, jejichž obsahem jsou citlivé osobní údaje žijících osob. Pro archiválie, které vznikly z činnosti Státní bezpečnosti a společenských organizací a politických stran sdružených v Národní frontě, neplatí podle paragrafu 37 odst. 6 ani podmínka 30 let, ani ochrana osobních údajů. Lze tedy do nich nahlížet bez omezení.

Nicméně je zde určitá disproporce a ta je právě mezi zákonem 107 a novým zákonem o archivnictví. Důsledkem ustanovení obou zákonů je paradox, který byl zmíněn i v tom článku v Lidových novinách, že například do svazku disidentů, které vedla Státní bezpečnost, může nahlížet každý bez omezení, protože režim nahlížení se řídí paragrafem 37 odst. 6, kdežto do osobních spisů pracovníků StB, které jsou archiváliemi, se může nahlížet jen s ohledem na ochranu osobních údajů, protože nahlížení se řídí paragrafem 37 odst. 5.

Ovšem tento stav nebyl záměrem Ministerstva vnitra. Návrh o archivnictví, který předložilo Ministerstvo vnitra, i vládní návrh zákona obsahovaly konzistentní úpravu nahlížení do archiválií, která důsledně respektovala právem chráněné zájmy osob. A kontroverzní odstavce 5 a 6 paragrafu 37 byly do zákona doplněny až při projednávání v Poslanecké sněmovně formou pozměňovacího návrhu, který u některých poslanců iniciovalo Sdružení historiků České republiky. Účelem - možná účelem - toho pozměňovacího návrhu bylo nepochybně rozšířit možnosti historického bádání, ale tou formulací byly vyvozeny i nežádoucí efekty, které se nyní kladou za vinu Ministerstvu vnitra. Kdyby se schválila původní verze vládního návrhu, tyto efekty by z toho nenastaly.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a ptám se pana poslance Marka Bendy, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Ano, chci položit doplňující otázku. Pan ministr mi přečetl stanovisko svého odboru, který se snaží o toto utajení. To mě nezajímá! Já jsem se ptal pana ministra na jeho názor, jestli se pokusí zabránit tomu, aby došlo ke skartacím v materiálech příslušníků Státní bezpečnosti z minulých čtyřiceti let. Ty personální spisy měly vždycky kategorii A, speciálně u Státní bezpečnosti. Do 1. 1. letošního roku měly kategorii A, to znamená, byly archiváliemi. Od 1. 1. letošního roku, kdy by měly být zpřístupněny, náhle se u nich kategorie mění na V, což má ve skutečnosti znamenat, že se jimi někdo prohrabe a ty citlivé vyskartuje. To bude skutečný efekt.

A já se ptám, jestli vy zabráníte tomu, teď, bez ohledu na to, jak jsou zpřístupněny nebo nejsou, aby nedošlo ke skartacím v personálních materiálech příslušníků Státní bezpečnosti. To je věc, která mě zajímá a kde chci slyšet vaše jasné slovo.

Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ODS.)

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má ministr vnitra František Bublan.

Ministr vnitra ČR František Bublan: Já jsem zde vysvětlil doby, po které jsou tyto osobní spisy uchovávány; je to těch 80 let od narození nebo 45 let od skončení pracovního poměru. My se musíme řídit těmito vyhláškami, nemůžeme to měnit.

Samozřejmě řešení, které se nabízí, je, aby všechny tyto spisy byly v kategorii V, to znamená, aby to byl výběr. To je otázka, kterou samozřejmě vyřešit můžeme, ale byla by to naše iniciativa, že bychom řekli, tak všechny tyto osoby, to znamená všichni příslušníci Státní bezpečnosti, jsou v tomto výběru, protože by mohly být předmětem nějakého dalšího bádání nebo zkoumání. Toto už se řeší na odboru a nad archivním odborem Ministerstva vnitra a já vás mohu ubezpečit, že zatím žádné spisy skartovány nebyly, protože jakmile je tam ta dlouhá skartační doba, tak ani skartovány být nemohly. To by byl porušen skartační řád.

Toto řešení je před námi, my jsme si toho vědomi, a jak jsem řekl, ten lapsus nenastal s tím, že bychom my chtěli něco skrývat nebo něco skartovávat; naopak my jsme chtěli, aby to bylo uchováno, aby přístup k materiálům jak disidentů, tak Státní bezpečnosti, aby byl konzistentní, aby především badatelé se mohli dostat k těmto materiálům bez problémů a samozřejmě aby se k tomu mohly dostat ty osoby, které ze zákona 107 nebo i ze zákona o archivnictví na to mají nárok. To znamená, pokud se příslušníci Státní bezpečnosti vyskytují v těch jejich svazcích, aby se mohli podívat na to, kdo to byl, jakým způsobem vedl jeho případ.

U nás snaha je. Zatím k ničemu nedošlo, ale říkám, řídíme se podle zákonů, které jsem vám jasně vyložil, jak je to postaveno. Chyba není na naší straně.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní vystoupí dnes poslední interpelující, a to pan poslanec Milan Bičík, který má svoji interpelaci na ministra dopravy, místopředsedu vlády pana Milana Šimonovského. Prosím, pane poslanče.

***