Neautorizováno !

(15.50 hodin)

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, vážená paní poslankyně, dovolte, abych odpověděl na otázku.

Cílem opatření operačního programu Rozvoj lidských zdrojů, modernizace veřejných služeb zaměstnanosti, které je financováno z prostředků Evropského sociálního fondu, je zvýšení komplexnosti a kvality služeb poskytovaných pracovníky služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací. V podstatě se jedná o to, aby byli příslušní pracovníci těchto služeb zaměstnanosti vybavení širšími a hlubšími teoretickými znalostmi, které budou podporovat a posilovat jejich praktické zkušenosti. To do překladu bližší realitě znamená zavedení nových a intenzivních forem školení, které je lépe vybaveno na práci při rozvoji nástrojů posilujících zaměstnanost při snižování nezaměstnanosti, při realizaci politiky zaměstnanosti takříkajíc v terénu.

Za tímto účelem byl zahájen v rámci realizace tohoto výše zmíněného opatření vývoj nových vzdělávacích programů, které nabídnou cílově skupině pracovníků služeb zaměstnanosti, tedy de facto pracovníkům úřadů práce po celé republice, nové a zdokonalené profesní vybavení nejen pro práci - a dovolím si použít tento pojem - se standardním nezaměstnaným, ale kromě jiného i s těmi osobami postiženými ztrátou pracovního místa, které zároveň mohou být příslušníky jakékoli zvlášť ohrožené skupiny. Nejedná se jen o přípravu vzdělávacích programů, ale i o rozvoj řídicích a kontrolních mechanismů, ale do této kategorie byly zahrnuty i informační a monitorovací systémy.

Než přejdu ke konkrétním faktům, dovolte mi krátkou odbočku k širšímu kontextu zasazení Evropského sociálního fondu do rámce těch ostatních. Aniž bych chtěl jít do detailů, je nepopiratelným faktem, že způsob realizace ESF v praxi je vzhledem k značnému počtu projektů v poměrně malém objemu finančních prostředků, čímž vypadají výsledky mnohem méně povzbudivé než například čerpání na projekty infrastruktury, mnohem náročnější, přičemž postupy nejsou nijak odlišné. Je jednodušší koupit kombajn nebo nějaký stroj apod. než realizovat tuto spoustu malých projektů. Na čerpání stejného objemu financí musí tedy implementační struktura ESF vydat mnohem větší úsilí, kladoucí daleko vyšší nároky na řídící struktury, nemluvě již o personální a administrativní zátěži z toho plynoucí. I zde platí, pokud je to práce s živým člověkem, musí se postupovat mnohem obezřetněji, pečlivěji a promyšleněji, než jedná-li se o neživou hmotu. Přitom, jak jsem uvedl výše, nelze žádný z procedurálních kroků obejít, přeskočit či zjednodušit. Proces hodnoticích a výběrových opatření a následných finančních a věcný pohled na realizaci projektů je stejný.

V současné době je Ministerstvo práce a sociálních věcí ve fázi finalizace systémových projektů, to znamená, že před zhruba měsícem, konkrétně 24. srpna, byla vyhlášena veřejná výzva konečným příjemcům k předání konkrétních žádostí s tím, že termín jejich předložení byl stanoven na 15. 10. letošního roku. Celkově se takovýchto systémových projektů připravuje v současnosti 12.

Vzhledem k dalšímu postupu, který musí rigorózně respektovat nejen české zákony, ale i dlouhou řadu nařízení Evropské komise, bude tedy ještě nějakou dobu trvat, než bude zahájeno čerpáno prostředků v rámci opatření modernizace služeb v zaměstnanosti. Jinými slovy - pokud se na tato opatření podívám z čistě účetního hlediska, je na straně dal položka v tuto chvíli nula. To ale není příznačné, to neznamená, že se ve věci nic nečiní. Jakkoli na první pohled vypadá částka alokovaná na podporu tohoto opatření obrovská - cca 694 milionů korun z rozpočtu Evropské unie i státního rozpočtu kumulativně, což činí něco více než pět procent z celkového objemu prostředků na operační programy - je třeba tuto částku vidět v kontextu rozložení do celého programového období, tedy čerpání v letech až do roku 2008.

Přes výše zmíněný rozpor mezi dvěma částkami uvedenými na straně alokace a čerpání prostředků k dnešnímu dni není současný stav rozpracování tohoto opatření tragický, ba ani krizový, jak by se možná na první pohled mohlo zdát. Zdůvodnění je vcelku logické v tom, že cílová skupina je poměrně jasně ohraničená a využití prostředků bude poměrně dobře spravováno a čerpání prostředků na toto opatření bude po počáteční přípravné fázi plynulé a setrvalé.

Až budu pravděpodobně dotazován, jak předpokládám, že od paní poslankyně budu za několik měsíců, bude zde možné říci a prezentovat konkrétní čísla a programy. V tuto chvíli je však tato interpelace předčasná. Jak jsem uvedl, datum předání je 15. října. Takže celý proces je nastartován, běží a osobně jej kontroluji, protože samozřejmě ne se vším jsem spokojen. Samozřejmě i úředníci se učí to, co dnes v zemích, kde to běží deset patnáct let, samozřejmě umějí. Ne vše je ideální.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ptám se paní poslankyně, zda položí doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane ministře, bohužel jste mi svými slovy, kdy jste sám říkal, že výsledky jsou mnohem méně povzbudivé než u čerpání jiných fondů - a vzhledem k tomu, že vím, jaké jsou výsledků projektů, které zpracovávaly jak úřady práce, tak krajské úřady, ve srovnání s výsledky projektů, které vypracovávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, obávám se, že pracovníci Ministerstva práce a sociálních věcí trochu selhávají.

Obracím se tedy na vás s otázkou, jaká opatření provedete pro zkvalitnění práce vašich úředníků. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach.

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní poslankyně, opatření jsou samozřejmě prováděna postupně a systematicky. Pokud byste měla zájem o podrobnější znalosti, samozřejmě vám je předám písemně.

Chci říci, že mnohdy se dostáváme do komplikací samozřejmě v průběhu, např. program IQ, kde byl problém s tzv. partnerstvím, kde jsme narazili na určité problémy v otázce výběrové řízení ano či ne, rozpočtová pravidla apod., kde jsem se z vlastní vůle rozhodl, že se budou vyplácet. Tam je stav takový, že vlastně projekty jsou, vše běží, a už to bylo před rozhodnutím o vyplácení. Bohužel to není závislé pouze na úřednících Ministerstva práce, ale určitě víte, že supervizi nad těmito fondy mají i další ministerstva, jako je Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí atd.

Průběžně, jak ukazují problémy, které řešíme, přijímáme i opatření k tomu, abychom z těchto fondů čerpali. Chci vás ujistit, paní poslankyně, že toto čerpání bude, a i v porovnání s některými dalšími zeměmi přistoupivšími do Evropské unie Česká republika i v této oblasti nepatří mezi země, které by byly nejhorší.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Marek Benda. Bude interpelovat ministra vnitra. Připraví se pan poslanec Milan Bičík se svojí interpelací na ministra dopravy pana Milana Šimonovského. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy, vážení pánové, chci se obrátit na ministra vnitra ve věci interpelace k nebezpečí likvidace personálních spisů Státní bezpečnosti.

Jedná se o články, které se objevily v pátečních Lidových novinách, na upozornění, že dochází k tomu, že personální spisy příslušníků Státní bezpečnosti jsou po letech převáděny z kategorie archivního materiálu do nějaké kategorie jiné. Dokonce doslova, jak říká, alespoň podle novin, šéf odboru spisové správy - personální spisy archiválie nejsou, ale mohou být. Až projdou skartačním řízením a budou vzaty do evidence archiválií, pak se stanou archiváliemi. Slyšíte dobře slovo - skartační řízení.

Pan ministr mluví o plošném zveřejňování v těchže novinách, které zjevně vychází z toho, že jeho podřízení ho nesprávně informují. Nový zákon o archiváliích stanovil, že archivní spisy vzniklé činností Státní bezpečnosti nejsou zveřejňovány, ale jsou zpřístupňovány podle stejného režimu jako jakékoliv jiné archiválie. To znamená, že zejména pro vědecké účely, zejména pro zkoumání naší minulosti je může každý badatel, každá osoba, která se tím zabývá, procházet. Je samozřejmě potom posléze na něm a na jeho odpovědnosti, ať už občanskoprávní nebo trestněprávní, jestli zveřejní, nebo nezveřejní nějaká osobní data.

***